Loterie o život
Na začátku letošního léta se rozhodne o osudu sto dvaceti tisíc mladých lidí. Přibližně tolik se jich totiž hlásí na české vysoké školy, přijat však bude jen každý třetí z nich. Jde o tuzemský rekord. Počet uchazečů o technické školy zůstal zhruba stejný jako v předchozích letech a zájem o humanitní obory stoupl odhadem o patnáct až dvacet procent. Od vyspělých zemí se lišíme nejen tím, že uchazeče o studium vyháníme od bran škol, ale i způsobem, jak jsou testováni. A stejně jako v loňské sezoně, která nechvalně proslula dosud nevyšetřeným prodejem testů na Právnické fakultě Karlovy univerzity, i letos se nejvíc mluví právě o této škole.
Zase chyták
V parném dopoledni posedávají na lavičkách před pražskou právnickou fakultou i v chládku chodeb mladí lidé se stejnými sešity v rukou. Soubor asi šestnácti set otázek rozeslala fakulta zájemcům o právnické studium necelé dva měsíce před zkouškou. Chtěla tak předejít podezření, že je možné jakkoli podvádět. Brzy poté se objevily inzeráty, ve kterých skupinky podnikavců nabízely správně vypracované odpovědi za zhruba osm set korun. A pražská nadace Scio, zabývající se tvorbou testů, nakonec zveřejnila správné odpovědi na své internetové stránce. Drobná dívka s vlasy sepnutými do ohonu si stýská: „Dojdu na konec a nevím, co jsem četla na začátku.“ Nad otázkami strávila celý měsíc. „Hledala jsem v Kronice lidstva, chodila za právničkou, s některými otázkami i za úředníky banky,“ říká Zuzana Krchňavá z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.