0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí16. 5. 19997 minut

Mlč, nebo tě umlčím

Běloruská opozice - poslanci Nejvyššího sovětu, kteří neuznávají jeho nelegální rozpuštění - svolala na 16. květen prezidentské volby. Protože stát tyto volby ignoroval, bylo jasné, že se neuskuteční. Také prezident Lukašenko dělal vše pro to, aby se nekonaly. Když se bývalý premiér Michail Čigir (1994–96) - odstoupil po sporném referendu, které prodloužilo Lukašenkův mandát do roku 2001 - zaregistroval jako kandidát, byl zatčen a obviněn z korupce.Pozornost Evropy se soustřeďuje na Slobodana Miloševiče, ale v Minsku vládne stejně autoritářský Alexandr Lukašenko. Když 13. dubna jugoslávský parlament odsouhlasil přistoupení ke svazu Běloruska a Ruska, Lukašenko nemeškal, odložil o den ostatní povinnosti včetně setkání s Michailem Gorbačovem a spěšně odletěl do Bělehradu. Jediný program běloruské státní televize věnoval mírotvorcově snaze prvořadou pozornost. Jak podotkla ruská NTV, Miloševič mu připravil takové přivítání, jakého se nedostalo ani Primakovovi. Ale Lukašenkovi jde hlavně o to, aby udělal dojem na své občany. Každá jeho iniciativa je rozebírána v běloruských médiích prakticky denně. V žádné zpravodajské relaci nikdy nechybí zmínka, co dnes prezident pro národ udělal, s kým se setkal či jaký nový dekret pro blaho lidu vydal. Člověk tak má pocit, že ho Velký bratr neustále sleduje. Nechce-li se z tohoto každodenního divadla zbláznit, nesmí se na běloruské Novosti prostě vůbec dívat.

Tak pravil Lukašenko

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Lukašenko určuje, co mají…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc