Bezprostřední příčinou nejnovějšího konfliktu v Africkém rohu je územní spor mezi Etiopií a Eritreou na společné hranici, v lokalitách Šeraro a Badame, které nenajdeme ani na podrobné mapě. Eritrejské jednotky - s odvoláním na koloniální italské mapy - území obsadily, přičemž přišlo o život na 100 Etiopanů. Etiopie odpověděla nálety na letiště eritrejské metropole Asmary, které způsobily především materiální škody. Proč se vlastně vyhrotilo nepřátelství mezi Etiopií a Eritreou, která se od ní oddělila teprve před pěti lety? Abychom pochopili kořeny sporu, musíme se vrátit přinejmenším do roku 1991.
Etiopie: etnická otázka
Svrhnout brutální diktaturu v Etiopii se ukázalo jako poměrně snadné. Plukovník Mengistu prostě sbalil kufry, uprchl a jeho vojáci se hromadně vzdávali povstalcům a rozcházeli se do svých domovů. Jenže obnovit v této starobylé zemi jakýsi politický řád, zabránit vnitřní destabilizaci a znovu postavit na nohy její ekonomiku bylo mnohem složitější.Revoluční demokratická fronta etiopského lidu (EPRDF) a její lídr Meles Zenawi viděli prioritu v „etnické otázce“: hlavním úkolem nové vlády bylo „řešit problém národností“, což odráží leninskou minulost, kterou v sobě nese mocenské centrum ve vládní straně - Tigrejská lidová osvobozenecká fronta (TPLF). Ta sice disponuje nejsilnější vojenskou mocí, ale politicky zůstává slabá, neboť Tigrejci tvoří jen 12 % populace celé Etiopie. Proto také nemohla vládnout sama, což řešila pomocí dvou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
