Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Zahraničí

Ve stínu Kuril

Za plnění záměrů ruského prezidenta Borise Jelcina nemohou ručit ani jeho nejbližší spolupracovníci. Nicméně nestane-li se nic mimořádného, měl by Jelcin o tomto víkendu neoficiálně navštívit Japonsko. O čem bude v Tokiu jednat?

Agrese to nebyla

Když Japonsko podepisovalo v roce 1951 v San Francisku mírovou smlouvu s bývalými nepřáteli ve válce, chyběli mezi signatáři všichni jeho nejbližší sousedé - oba čínské státy, Sovětský svaz a tehdy válčící Korea. Zatímco s většinou asijských zemí se časem podařilo obnovit normální kontakty, v případě SSSR komunismus na straně jedné a orientace Japonska na USA na straně druhé dlouho bránily navázání nejen přátelských, ale i běžných sousedských vztahů.

Loni v listopadu ovšem Jelcin a japonský premiér Hašimoto vyhlásili, že hodlají do roku 2000 uzavřít všechny problémy minulosti. Objevila se tak šance odstranit jeden z reliktů nejen studené, ale i druhé světové války. Oč v případě Ruska a Japonska jde? Přestože vzájemné vztahy byly normalizovány v roce 1956, nebyla mezi oběma zeměmi dodnes uzavřena mírová smlouva. Hlavní překážkou je územní spor o několik Kurilských ostrovů. Výměnou za obnovení státní svrchovanosti se totiž Japonsko v San Francisku zřeklo všech území, jež v moderních dějinách získalo svou agresivní politikou. Jako jedna z oblastí, jichž se Japonsko vzdává, jsou přitom v mírové smlouvě uvedeny i Kurilské ostrovy. Jenže Kurily nelze v žádném případě kvalifikovat jako "území dobyté agresí…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].