Jak (ne)porazit zločinnost
Boris Jelcin vydal dekret o boji proti mafiím
Před čtrnácti dny podepsal ruský prezident Jelcin dekret „o opatřeních k ochraně obyvatelstva před banditismem a jinými projevy organizovaného zločinu“. Podle tohoto výnosu mohou být podezřelí ze zmíněné trestné činnosti zadržováni až na třicet dnů, nemají právo na propuštění na kauci a sami - ale i jejich příbuzní a osoby, se kterými žili během posledních pěti let - podléhají předběžným prověrkám svých hospodářských aktivit a majetkových poměrů. Naopak činitelé ministerstva vnitra mohou prohlížet podezřelé obytné domy, sídla podniků a organizací i dopravní prostředky a jejich řidiče.Rozsah kriminality v Rusku není tajemstvím. Jelcinův výnos však nastolil základní otázky: Je vůbec technicky možné potlačit organizovaný zločin v zemi s rozpadající se státní správou? A i kdyby, k čemu povede vyhánění čerta ďáblem?
Kraďte nakradené!
Souboj se zločinem trvá v Rusku, přesněji řečeno na celém území bývalého SSSR, desítky let. Tvrzení, že za komunismu se informace o zločinu utajovaly, a proto byla kriminogenní situace hodnocena jako příznivější, má sice racionální jádro, ale nevyjadřuje celou pravdu.Pohlédneme-li na dějiny sovětské kriminality, zjistíme, že byla zčásti legalizována po roce 1917, kdy „vyvlastňování vyvlastněného“ - jinak řečeno násilí proti příslušníkům majetných tříd - se nejen trpělo, ale dokonce podporovalo. Třídní spravedlnost ve své černobílé logice…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
