1991/32

Stále znovu se vrací představa o hierarchickém a podmíněném vztahu mezi ekonomikou a ekologií, podle níž jen prudký rozvoj první oblasti podmiňuje dobrou funkci druhé.

Od počátku, kdy se na veřejnost dostaly zprávy o chystané spolupráci se zahraničním konsorciem investorů obnovy Smíchova, byly vznášeny a zase vyvraceny pochyby o tom, zda smlouva (resp. Lettre of Intent) je pro nás výhodná.

8.srpna 91. V Chorvatsku jsou teď tři ohniska srbských ozbrojenců: kolem Kninu, kolem Gliny poblíž Sisaku u Záhřebu a ve východní Slavonii kolem města Osijeku.

Viditelně uspokojený prezident Gorbačov prohlásil 2.srpna v televizi, že všem svazovým republikám byl rozeslán jeho dopis týkající se nové svazové smlouvy, a ta že by se mohla začít podepisovat již 20.srpna.

Restaurace bukurešťského hotelu President, scéna jako ze science-fiction o porodnosti dovedené ad absurdum: pod stropem obtíženým zlacenými štukami a křišťálovými lustry registruji právě tolik nemluvňat jako dospělých.

Na mapě světa jsou místa, která obzvlášť přitahují: samotným svým jménem, geografickou polohou, bouřlivou minulostí nebo prostě nepřístupností.

Dopisy od našich čtenářů.

Politické mravy vymezují to, co se ve veřejném životě považuje za přijatelné chování a co je naopak pociťováno jako nepřípustné. Jsou jakoby obranným reflexem sociálního organismu jako celku, týkají se jak vládnoucích, tak občanů.

Česko-slovenská vzájemnost se pomalu stává chronickým neduhem. Je proto načase, aby se politický dialog o této záležitosti konečně přenesl tam, kam patří, tedy do parlamentu a posléze do volební kampaně.

Máme se upínat v zahraničních vztazích výhradně na západní Evropu, snažit se o co nejrychlejší přidružení k Evropskému společenství sami, jako jednotlivá země? Nebo spíš usilovat o výraznější provázanost se sousedy ze střední Evropy a té západní se přibližovat souběžně s nimi?

Minulý týden dal syrský prezident H.Assad v Damašku interview americkému týdeníku Newsweek a deníku Washington Post. Novináři mu třikrát v různých obměnách položili otázku, zda je ochoten konečně akceptovat existenci státu Izrael. Assad se třikrát vyhnul odpovědi.

Federální vláda oznámila před časem prostřednictvím sdělovacích prostředků, že kupónová privatizace začne v lednu příštího roku. Bude tomu opravdu tak? Pokud ne, jaké to bude mít politické a ekonomické důsledky?

V minulém čísle Respektu jsme psali o neudržitelné situaci, která vznikla převedením zakladatelských práv spojových podniků na republiky. Je tím ohrožena připravovaná privatizace a v důsledku i jednotnost spojových sítí, nervového systému federace.

Minulý týden proběhla tiskem zpráva, že poslanec FS Jan Kavan podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který "ke škodě státu spáchal vyzvědačství v souběhu se zneužíváním pravomoci veřejného činitele".

V neděli 15.října 1951 se 10 politických vězňů v koncentračním táboře XII na Horním Slavkovsku rozhodlo, že utečou z noční směny ze šachty č.14. Já jsem byl mezi nimi.

V povědomí naší společnosti je jakžtakž uloženo, že uranový boom z počátku padesátých let nějak souvisel s vlnou politických procesů. Dnešní turista si však na první pohled sotva uvědomí, že prakticky každá šachta byla ještě před třiceti lety obehnána ostnatým drátem a koridorem spojena s pracovním táborem.

Po únoru 1948 se z Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami stala zvláštní území s přísným režimem utajení: byly to oblasti bohaté na uran. Původní obyvatelé byli vystěhováni a kolem těžních věží vyrostly nízké baráky koncentračních táborů.

Po listopadu 1989 se řada odpůrců betonové totality domnívala, že budování kanálu Dunaj-Odra-Labe je odzvoněno. O akciové společnosti Ekotrans Moravia pak tiše předpokládali, že se sama rozpustí.