Ekonomika SSSR
Na londýnském summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa se jednalo mimo jiné o rozsahu a druhu pomoci Sovětskému svazu.
Na londýnském summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa se jednalo mimo jiné o rozsahu a druhu pomoci Sovětskému svazu. Jedním z podkladů pro rozhodování byla studie The Economy of the USSR, kterou v prosinci loňského roku publikovaly Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světová banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj. Padesátistránková zpráva se zabývá jak nynějším stavem sovětského hospodářství, tak i navrhovanou strategií reforem a kritérií pro poskytnutí západní pomoci. Představuje názornou ukázku toho, jak Západ hodnotí stupeň transformace ekonomiky, a proto není bez zajímavosti ani pro nás.
Úvodem je třeba konstatovat, že zmíněná studie vychází především ze sovětských statistických pramenů. V minulém čísle Respektu hovořil Václav Klaus o tom, jak špatná je vypovídací schopnost statistického výkaznictví u nás. Lze si snadno představit, jak nefunkční je ekonomické výkaznictví v Sovětském svazu. K tomu je třeba říci, že některé údaje jsou v SSSR dosud tajné či záměrně zkreslené. Přestože se sovětští představitelé ve vlastním zájmu jistě snažili předat údaje co nejbližší realitě, odhady některých západních specialistů jsou mnohem pesimističtější. I tak je zmíněná studie výmluvná.
Hospodářský pokles
Sovětské hospodářství je v hluboké krizi. Perestrojka mu nedodala dynamiku, naopak, právě v druhé polovině osmdesátých let se zpomalil růst čistého materiálního produktu. (NMP je na Západě neznámý…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].