Další obyčejná banka

Francouzi a Britové se dlouho handrkovali, zda má být Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj v Paříži nebo v Londýně. Nakonec, když už oběma hrozilo, že si ji vyžádá Holandsko, uzavřeli v kuloárech bizarní anglo-galskou dohodu: předsedou banky je francouzský spisovatel Jacques Attali, jehož prezident Mitterand pokládá za finančního génia, a banka je v Londýně, kde je díky nynější hospodářské recesi asi největší počet nezaměstnaných bankéřů, úředníků, účetních, sekretářek a vrátných a nových budov, které si mnohé soukromé firmy nemohou dovolit. Prvním činem banky bylo jmenovat 24člennou dozorčí radu, která pohltí čtvrtinu mzdového rozpočtu a bude mít na starosti usmiřovat zájmy jednotlivých investorů - hlavně vlád - tak, aby si banka mohla říkat evropská, a taky tak, aby nepřišla o místo.

Večeře s Rothschildem

Jacques Attali, autor asi tuctu úspěšných románů, banku označil za „první instituci nového světového řádu, první instituci sjednocené Evropy“. Nějak se přitom zapomněl zmínit, že ze třiceti podílnických zemí největší investice do banky vložily Spojené státy (které vlastní 10% akcií) a Japonsko (8,5%). Západoevropská dvanáctka vlastní dohromady 53,7. Přispěly do ní také mimoevropské státy jako Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Maroko a Izrael. Vložený základní kapitál je kolem 12 miliard amerických dolarů.

Během příštích tří let hodlá banka půjčit východní Evropě až 7 miliard dolarů, čímž by se tak stala největším investorem. Jejím…