Jugoslávské rozcestí

V právě uzavřeném lidovém referendu se měli srbští občané vyslovit k tomu, zda nejprve uspořádat svobodné volby za účasti více politických stran, jak požaduje opozice, či dříve přijmout novou ústavu, na čemž trvá srbské vedení. Ať už dopadne hlasování jakkoliv, již předem je možné říci, že neotupí národnostní jiskření. Jde totiž především o to, která síla bude u kormidla velkosrbských ambicí: komunisté nebo nacionalisté?

Na rozdíl od Sovětského svazu netmelí Jugoslávii hegemonie jednoho národa, nýbrž vláda nadnárodní strany - Svazu komunistů Jugoslávie. Proto zde selhávají veškeré analogie s Litvou. SSSR může existovat i bez Pobaltí, ale Jugoslávie by se po odchodu byť jedné republiky rozpadla. Proto je tak palčivá otázka konfederace, proto tolik diskusí o Titově odkazu a především z těchto důvodů vytáhla své karty i donedávna tichá srbská opozice. Svým tvrdým postojem sebrala vítr z plachet srbským komunistům, do letošního jara hlavním odpůrcům jakékoliv změny ve státoprávním uspořádání federace.

Srbsko a Kosovo

„Bude-li federativní uspořádání Jugoslávie zavrženo, stane se záležitost srbských hranic otevřenou politickou otázkou,“ prohlásil před týdnem v parlamentu srbský prezident a komunistický vůdce Slobodan Miloševič. V takovém případě by prý Srbsko vzalo v úvahu, že v sousedních republikách žije 2,5 miliónu Srbů. Miloševič dodal, že nová republiková ústava, kterou navrhuje vedení srbských komunistů, omezí autonomii Kosova a…