Věštba z Facebooku: Trump vyhrál díky nám a vyhraje zase, nejde s tím nic dělat

Je Donald Trump prezidentem díky Facebooku? Nejspíš ano, uznává na začátku dalšího volebního roku jeden z topmanažerů firmy, který sám sebe líčí jako Trumpova oponenta.  A podle něj je docela dobře možné, že Facebook pomůže k Trumpově výhře i letos. Ale ani to prý není důvodem, aby se do fungování sítě nějak zasahovalo.

Vyplývá to z interního dopisu, který rozeslal viceprezident Facebooku Andrew Bosworth zaměstnancům den před Silvestrem jako poselství do nového roku. Dopis se podařilo získat reportérům New York Times, kteří v článku popisují Boswortha jako jednoho z nejbližších spolupracovníků Marka Zuckerberga, šéfa a zakladatele Facebooku.

„Jako zarytý liberál mám nutkání použít jakoukoli páku, abychom se vyhnuli stejnému výsledku,“ píše Bosworth v dopise, který po zveřejnění v novinách dal i na svůj facebookový profil, byť původně prý nešlo o text určený cizím očím mimo firmu.

Bosworth v roce 2016 zodpovídal ve Facebooku za to, jak se na síti dala kupovat reklama, a v dopise píše, že firemní politika ohledně prodej reklamy se nijak zvlášť změnila, takže volby můžou dopadnou stejně jako před čtyřmi lety. „Zdá se mi, že to docela dobře může vést ke stejnému výsledku,“ uvádí manažer. Trump podle něj vyhrál, protože jeho tým dokázal nejlépe využít toho, co Facebook umí. Nicméně měnit kvůli tomu principy reklamních algoritmů by prý byl nepřípustný zásah. „Napadá mě paralela s Pánem prstenů. Konkrétně když Frodo nabídne prsten Galadriel, která si nejdřív představí, jak by mohla moc prstenu využít spravedlivě, ale ví, že by ji prsten nakonec zkorumpoval. Bylo by lákavé použít ke změně výsledku nástroje, které máme, ale jsem přesvědčen, že to nikdy nesmíme udělat. Jinak se staneme tím, čeho se obáváme,“ filozofuje Bosworth.

V textu dál tvrdí, že Trump nevyhrál pomocí nečistých praktik, jako byla pomoc z Ruska nebo mikrotargeting od údajných facebookových mágů z firmy Cambridge Analytica. Oba vlivy – což je ale názor, u kterého by se bezpochyby našla řada odpůrců – měly podle Boswortha na výsledek minoritní vliv. „Vyhrál, protože měl jednu z nejlepších digitálních reklamních kampaní, jakou jsem kdy viděl od jakéhokoli inzerenta. Tečka,“ míní Bosworth.

Na jiném místě zajímavě rozebírá problém polarizace společnosti a sociálních bublin. Odmítá, že by za ně mohl Facebook. Prý existovaly i dříve, kdy lidé neměli sociální sítě, ale většina četla nanejvýš jedny noviny a sledovala jedny zprávy. Interní čísla údajně ukazují, že Facebook rozšiřuje svým uživatelům obzory o 26 procent (z dopisu není jasné, jak firma údaj zjistila). Jenže být vystaven ve větší míře názorům, s nimiž člověk nesouhlasí, má prý ten efekt, že se většina z nás ještě víc zatvrdí. „Vždy, když čtu Braitbart, je ze mě o deset procent větší liberál,“ konstatuje sám Bosworth.

V závěru dopisu uznává, že Facebook by měl zapracovat na boji proti dezinformacím a na transparentnosti algoritmů. Text ale směřuje k tomu, co Facebook omluvně hlásá už delší dobu: že politickou reklamu (na rozdíl třeba od Twitteru, který ji šmahem zakázal) nehodlá nijak regulovat, aby politiku neovlivňoval. Dozví-li se lidé víc o fungování algoritmů, stejně prý nakonec zjistí, že Facebook je jen nástroj k šíření toho, co sami chtějí. Vedení firmy proto nepovažuje za patřičné, aby se do toho uživatelům montoval. Jinak by Facebook riskoval to, co se stalo bývalému šéfovi americké potravinářské společnosti Kraft, který chtěl prospět lidstvu tím, že ve firemních výrobcích zredukuje množství cukru. Jenže lidé cukr chtěli, a tak Kraft ztrácel tržní podíl a šéf přišel o místo. „Nový šéf pak přidal do sušenek Oreo čtyřikrát víc cukru a firma se vrátila na výsluní,“ uzavírá Bosworth.

Jinými slovy – budou-li lidé letos chtít Trumpa, dostanou ho. Na Facebooku i ve volbách.