Už to zašlo příliš daleko, říká „dívka s vlajkou“

Třicetiletá architektka Magdalena Havlová už ví, jaké je to být známá. Její fotografie, kterou pořídil nedávno na největší polistopadové demonstraci reportér Respektu Milan Jaroš, se stala asi nejsdílnějším snímkem z akce na Letné - a symbolem protestu. Snímek ji zachytil v tmavých letních šatech, kdy zády stojí k aparátu a v pravé ruce drží českou vlajku. Dívá se na stovky tisíc lidí pod ní, za nimi je silueta sluncem rozpáleného města.

S přáteli se sešli v bytě v posledním patře funkcionalistického bloku nájemních domů na Letné, původní plán byl vyrobit a vyvěsit protestní transparent. Havlová ale přijela o něco později a nápis Naše země nevzkvétá už vlál nad přicházejícími davy. Právě obsah tohoto hesla ji přivedl na více než čtvrtmiliónový protest, kde vznikl i snímek.

V jeden okamžik vyšla s kamarády na střechu domu. Někdo z nich s sebou přinesl vlajku, střídali se v jejím držení a řada došla i na ni.  „Zvedla jsem ji do výšky, abych s lidmi pode mnou navázala kontakt. Přišlo mi to přirozené,“ říká. Že jsou na místě fotografové, kteří z výšky chtěli pořídit co nejlepší snímky, vůbec nevnímala. „Že fotka vznikla, jsem se dozvěděla až později, když mi přátelé začali posílat vzkazy, že mě viděli. Pak jsem se našla na internetu. Byl to zvláštní pocit,“ popisuje.

Celá galerie

Důvodů, kvůli nimž se ocitla na Letenské pláni, bylo víc. „Nejsem člověk, který hned a rychle politiky odsuzuje. Ale situace už zašla příliš daleko,“ vysvětluje, co jí vadí. „Andrej Babiš je trestně stíhaný, je ve střetu zájmů, jeho firmy jsou navázané na stát. A vůči tomu, co je mu vytýkáno, neprojevuje žádnou sebereflexi.“

Demonstrace bere jako preventivní a potřebné - účastnila se protestu na Václavském a před tím na Staroměstském náměstí. "Jsou důležité, protože vytvářejí na vládní politiky tlak, aby nedělali nezvratné změny. Například v justici – právě z obavy o ohrožení její nezávislosti se původně začali lidé na náměstích po celém Česku scházet. „A nejde jen o ni, ale také o nevměšování se do veřejnoprávních médií,“ říká Havlová. „Je nutné, aby premiér i ministři věděli, že to hodně lidem vadí a že jsou pod veřejnou kontrolou.“

Půjde i na chystanou demonstraci v předvečer 17. listopadu, kdy si země bude připomínat třicetileté výročí osvobození od totality. „To, co se děje, beru také jako důvod k zamyšlení pro opozici. Aby přicházela s tématy, která by byla schopná oslovovat voliče Andreje Babiše. To mi u ní zatím chybí,“ říká, ale aktivní vstup do politiky sama nezvažuje, svoji roli vidí dál v architektuře.

Zajímá ji městské plánování a zvlášť dostupné bydlení pro ty, kteří na něj dnes nemůžou dosáhnout. „Studovala jsem a žila v zahraničí, chci tu nyní zůstat. A být nějak užitečná společnosti, v které jsem se narodila a vyrůstala,“ říká Magdalena Havlová.