Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Špinavý vzduch loni v Česku zabil pět tisíc lidí

Znečištění ovzduší je environmentální problém číslo jedna, varuje spoluautor nové zprávy o životním prostředí

Měňany
Komíny a auta, dva zdroje znečištění a předčasných úmrtí. • Autor: Matěj Stránský

Po skokovém zlepšení v 90. letech se kvalita ovzduší v Česku poslední roky příliš nelepší. Podle nové ročenky, kterou minulý týden vydal Český hydrometeorologický ústav, se situace loni dokonce meziročně mírně zhoršila. Dál platí, že na většině území jsou lidé vystaveni většímu množství škodlivin, než je podle zákona povoleno. „Vnímám to tak, že jde o hlavní environmentální problém u nás,“ říká k závěrům ročenky Jan Horálek z ČHMÚ, jeden z jejích autorů zodpovědný za tvorbu map znečištění ovzduší v českém i evropském měřítku.

V průvodní zprávě píšete, že zákonem stanovené limity pro ochranu lidského zdraví se stále překračují na řadě lokalit. V čem je hlavní problém?

Problém je hlavně u dvou škodlivin. Jednak u benzo[a]pyrenu, což je karcinogenní uhlovodík vznikající nedokonalým spalováním fosilních paliv. U nás jde primárně o topení uhlím a biomasou v lokálních zdrojích. A druhak u jemných prachových částic, kde je zdrojem znečištění jak lokální vytápění, tak doprava, polní práce a průmysl.

O jaké látky jde a čím škodí?

Prachové částice, přesněji řečeno suspendované částice aerosolu, jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu. Sledují se dva ukazatele. V případě PM2,5 jde o částice menší než 2,5 µm, v případě PM10 menší než 10 µm. Suspendované částice mají dopad na srdečně-cévní a respirační ústrojí a je prokázáno, že přispívají k rakovině plic. Benzo[a]pyren je polycyklický aromatický uhlovodík, u něhož kromě rakovinotvornosti bylo též prokázáno, že je mutagenní a snižuje plodnost.

Jan Horálek
Jan Horálek • Autor: Matěj Stránský

Překračování limitů může vypadat různě – někdy může jít o nepodstatnou technikálii, kdy je limit překročen mírně, jindy o významné porušení. Jak je to v případě ovzduší?

Rozhodně to není bagatelní. U benzo[a]pyrenu, kde je z hlediska překračování největší problém, loni nesplnilo limit 25 z 38 měřicích stanic. V polovině případů šlo o několikanásobné překročení ročního limitu.

Platí, že v oblastech s nadlimitním znečištěním žije většina obyvatel?

Ano – ve zprávě najdete údaj, podle kterého se zhoršená kvalita ovzduší týká 26 procent území ČR, kde žije přibližně 62 procent obyvatel. Pokud započteme i přízemní ozon, který má odlišný charakter a vyskytuje se v méně hustě obydlených oblastech, tak jde dokonce o 55 % území a 68 % obyvatel.

Reklama
Reklama

Podle každoroční Zprávy o životním prostředí, kterou tento týden projedná vláda, tento stav dlouhodobě vede ke zvýšení úmrtnosti. Státní zdravotní ústav mluví o 5200 předčasných úmrtí ročně, vládní zpráva o 5700, hnutí Duha dokonce o 11 tisíc – s jakými čísly pracujete vy? 

Zdravotními dopady se nezabývám přímo já, ale holandští kolegové, kteří využívají mapy znečištění ovzduší připravené u nás. U zdravotních dopadů jsou odhady zatížené velkou mírou nejistoty, ale myslím, že hodnota kolem pěti tisíc odpovídá skutečnosti. Míra nejistoty může podle mezinárodních studií činit plus mínus až 40 procent. Ale i kdyby člověk vzal tu nejnižší možnou hladinu, rozhodně nejde o nic banálního.

Předčasná úmrtí jsou ale těžce představitelný údaj – není na něm vidět, jak moc předčasně lidé umírají. Státní zdravotní ústav proto používá přepočet, podle kterého špatné ovzduší na nynější úrovni každého z nás stojí v průměru tři čtvrtě roku života. Souhlasíte s tím?

Já znám údaj „years of life lost“ vztažený ke kalendářnímu roku, ale to je jen jiné vyjádření téhož. Pokud to říká Státní zdravotní ústav, tak bych tomu věřil. Jen je třeba mít na paměti, že jde o následky znečištění oproti určité minimální hladině, nikoli o následky překračování limitů, které jsou stanoveny výš.

Čtěte také: Topit a neškodit

Co je hlavní příčinou znečištění?

Nejzávažnější je situace na Ostravsku, kde jde o kombinaci více jevů – průmysl, hustá zástavba s lokálním vytápěním, doprava a přenos emisí z Polska. Ve velkých městech škodliviny pocházejí převážně z dopravy, částečně též z lokálních topenišť. U benzo[a]pyrenu jde z více než 90 procent o lokální topeniště, což může být i problém menších sídel. Tam sice neprobíhají pravidelná měření, ale z těch, co proběhla, víme, že problém s benzo[a]pyrenem tu může být skoro největší. V ročence za rok 2016 je to i přímo zmíněno – v dvou menších obcích u Brna byly na začátku topné sezóny naměřeny horší hodnoty než v Brně.

Jak se kvalita ovzduší vyvíjí v čase? Úvodní text ročenky naznačuje, že v poslední době už moc ne, loni se plnění limitů dokonce zhoršilo.

Loňské zhoršení bylo primárně dáno nepříznivými rozptylovými podmínkami a následnou smogovou situací na začátku roku. Ze střednědobého hlediska je možno loňský rok hodnotit jako průměrný. Jinak platí, že od roku 2000 sice znečištění mírně pokleslo, ale ne kdovíjak výrazně. K velkému poklesu hodnot došlo v první polovině 90. let, poté už ne.

Česko je nyní jednou z devíti zemí, kde se proti překračování limitů ozvala Evropská komise. Vám z mezinárodních srovnání vychází co?

Záleží na regionu. Ostravsko-katovická oblast patří ke třem nejhůře znečištěným v Evropě. Česko jako celek z evropského kontextu zase tak nevybočuje. Odkazuji v tom na nedávno vydanou zprávu Evropské agentury pro životní prostředí. Jsme sice zemí, kde je ovzduší horší, ale na druhou stranu jsme alespoň vnímáni jako někdo, kdo si to uvědomuje a je ochoten s tím něco dělat.

Nakolik vás osobně nynější stav znervózňuje?

Mně z toho vychází toto: Pokud jsou závěry zdravotních expertů správné, tak znečištění ovzduší je asi hlavní environmentální problém u nás. Ale mojí úlohou je jen poskytovat co nejpřesnější údaje o znečištění ovzduší. Jak si je společnost přebere, to už je na ní.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 492
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte