Reklama
 
Společnost

Připadám si jako telefonistka, která se snaží přežít, říká praktická lékařka

Jak funguje obvodní ordinace při nedostatku ochranných pomůcek a nedostupných linkách

Virus
Odběrové místo v nemocnice Na Bulovce; ilustrační foto • Autor: ČTK

Obvodní praktická lékařka Markéta Sušánková léčí pacienty v Praze-Strašnicích, ale v posledních dnech, kdy se rozrůstá epidemie koronaviru, se jí to nedělá lehce. Aktuálně ji rozzlobila tisková konference vlády, na níž premiér Andrej Babiš bagatelizoval problém s nedostatkem respirátorů. „To zkrátka není pravda, že už máme všeho dost,“ říká lékařka, „nechceme zavírat ordinace, chceme lidi léčit. Já určitě nezavřu, ale chápu, že taková debata vzniká, když nejsme sami chráněni a sami můžeme být infikováni. A infikovaný lékař, to je malér.“

Jak to teď vypadá v ordinaci?

Zpočátku týdne to bylo ještě celkem normální, situace se začala zhoršovat, když začala během týdne přicházet vládní nařízení – nejdřív zavření škol a zákaz sdružování nad sto lidí, pak nouzový stav a zákaz sdružování nad třicet lidí. I když je teď důležité být zavřený doma a nikam nechodit, nařízení logicky lidi vystraší, bojí se o své zdraví. Opatření, že lidé s respiračními potíži mají do ordinace volat, ne do nich chodit, část lidí nedodržuje, chtějí, aby si je někdo poslechl. Nejhorší to bylo ve čtvrtek a pátek. V pátek byl naprostý chaos, lidé se nebyli schopni dovolat na ty státem zřízené linky - a volali nám nebo na sto dvanáctku. Nevěděla jsem, jestli mám dřív ordinovat, nebo telefonovat. Roli hraje to, že volají lidé i kvůli drobnostem, protože se bojí, jsou vystrašení a chtějí ujištění. Je to velmi chaotické.

Na číslech na hygienu jim poradí, ať volají svému lékaři – pokud je po telefonu nevyhodnotí jako rizikové pacienty, kteří by měli jít na test kvůli COVID-19. Jak po telefonu rozhodujete, jak pacienta léčit?

Musím prostě po telefonu rozhodnout.  Člověk se snaží to podle anamnézy nějak vyhodnotit,  ty poslední dny to bylo tak, že když byl někdo nastydlý, řekla jsem mu, že má zůstat doma, odpočinout si. Pak si s nimi každý den telefonuju a kontroluju, jak se to vyvíjí. Když měl někdo vážnější příznaky, řekla jsem mu číslo na hygienu. A taky mu dala elektronickou neschopenku. Chápu, že ti lidé chtějí normální vyšetření, aby si je někdo poslechl, a já nerada píšu zbytečně antibiotika, takže mě to taky štve, že nemůžu pacienta normálně vyšetřit. Ale nedá se nic dělat.

Vojtěch: Nevytváříme dojem, že máme věci pod kontrolou

Když je hygiena vyhodnotí, že nejsou zralí na testování, proč nemůžou se svými potíži do ordinace?

Kvůli lidem v čekárně. Když přijde dvacet důchodců, nemůžu tam mít potenciálně rizikového pacienta. Taky musím chránit sebe a sestřičku. Nemáme ochranné pomůcky, nemáme respirátory, musíme dělat všechno pro to, abychom se nenakazily, protože nakažený lékař znamená nebezpečí pro další pacienty. Mohu být nakažená a nevědět o tom - a  přenést to na své pacienty.

Jak to tedy bez ochranných pomůcek v ordinaci děláte?

Snažím se minimalizovat kontakt s pacienty pro sebe i pro sestřičku. Mám jen obyčejnou roušku, což člověka neochrání, a mám rukavice. Takže pacienta vyšetřím, a pak všechno vydezinfikuju. Dezinfekci naštěstí ještě mám, ta ještě chvíli vydrží.

Měla jste už pacienta, kterého byste považovala, že je v rizikovém stavu a poslala ho na testy?

Nikoho, kdo by se odněkud vrátil ze zahraničí nebo byl s někým takovým v kontaktu a měl zároveň chřipkové příznaky, jsem neměla. Nikoho takového, u koho bych si vyloženě myslela, že je to u něj skoro jisté. Ale člověk to úplně nepozná, ti lidé můžou být asymptomatičtí a už můžou být infekční. Ordinacemi projde dost lidí, u kterých to může takhle být. Každého, kdo má suchý kašel, je dušný a má vysoké horečky, jsem nasměrovala, ať volají na linky na hygienu a postupují podle toho, co jim tam řeknou. S tím, že jim u toho vystavujeme elektronické neschopenky.

Máte odezvu, jestli se dovolali a jestli byli testovaní?

Zpětnou vazbu nemám. Kdyby byl někdo pozitivní, tak by mi hygiena volala.

Reklama
Reklama

Čtěte také: Vláda zkázala provoz restaurací a obchodů

Co přesně vám v ordinaci chybí, abyste byla chráněna?

Respirátor, rukavice, dezinfekce, ochranné brýle. Dezinfekce nejsou k sehnání, respirátory se taky nedají dostat. A když se zpočátku sehnat něco podařilo, ještě předtím, než samostatné nákupy lékařů ministerstvo utnulo a stáhlo si je pod sebe, že to bude dělat centrálně, museli si to praktici kupovat na své náklady a roušky byly stokrát dražší než normálně. To už teď ale taky nejde.

Nemáte respirátor žádný, ani ze starých zásob – že byste si ho dala aspoň tehdy, když k vám přijde někdo, kdo vypadá jako vážný případ?

Do dneška jsem neměla nic, teď mám respirátory tři. Teď před chvílí (v sobotu – pozn. red.) jsem si je vyzvedla v pobočce Sdružení praktických lékařů tady v Praze 10. Každý praktik dostal tři respirátory. Ale to není od ministerstva, je to dodávka od Petra Kellnera. Ta slíbená dodávka od ministerstva by měla přijít ve středu.

Na jak dlouho vám vydrží ty tři respirátory?

Jeden je na osm hodin a potřebuju jeden pro sebe a jeden pro sestřičku. Takže tři respirátory pro nás znamenají, že se nebudeme bát jít v pondělí do práce, v úterý už zase ano.

Jak víte, že ve středu přijdou „státní“ respirátory?

Ve středu až v pátek by měly přijít. Teď nevím přesně, kde jsem to zaznamenala; myslím, že jsem to slyšela v projevu ministra nebo jsem to někde četla.

Takže oficiálně nemáte například informace „vydržte do čtvrtka, do té doby dělejte tohle a tohle a ve čtvrtek dostanete tolik a tolik kusů respirátorů“?

Ne, to ne. Jen jsem ten příslib někde zaznamenala ve veřejném prostoru.

Bojíte se chodit do práce?

Příjemné to není, nebýt chráněná. Připadám si v posledních dnech jako telefonistka, která se snaží přežít. Chceme pracovat, ale pokud nebudeme chráněni pomůckami, začne tu tendence zavírat ordinace. Já nezavřu, ale chápu, že taková debata vzniká. Máme tu spoustu lékařů ve vyšším věku, kteří tím pádem patří do ohrožené skupiny. Zavřít ordinaci, to by určitě vzbudilo pozdvižení, protože máme lidi léčit, ne se před nimi schovávat. Ale tady nejde jen o opatrnost o sebe, ono je to oboustranné. Jak je máme léčit, když nevíme, jestli je u toho náhodou nenakazíme,  protože sami nejsme chráněni a můžeme být infekční.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte