Pojďme se na 11 dní zavřít doma, jinak se z epidemie nevymotáme
 
Virus
Prodavačka v Bruselu; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Digitální miliardář a investor Jan Barta, který stál nebo stojí za projekty jako ePojisteni nebo Aukro, sleduje dění kolem koronaviru doma s příznaky chřipky a čeká s manželkou na výsledky vyšetření. Mezi nově vzniklou skupinku IT specialistů, kteří se státem v krizi dohadují pomoc, Barta kvůli nemoci nechodí. Dobrovolnickou iniciativu ale postrkává zpovzdálí. „Svoje lidi“ má jak v nejužším vedení spolku, tak v programátorských týmech řešících konkrétní úkoly. A přes svoje kontakty zkouší tlačit na to, aby se co nejvíc z nabízených řešení chytlo v praxi.

To se už děje. Fakt, že stát nestíhá hned na několika frontách, přiměl minulý týden Andreje Babiše, aby se s „ajťáky“ – jak sám skupince říká – osobně sešel. Výsledkem byla dohoda, že stát v první fázi dostane velkokapacitní call centrum, aby nemocní lidé z domova měli kam volat a neutápěli se na přetížených státních infolinkách jako dosud. Pomoc nabízejí celé IT firmy – třeba s tím, jak lépe strojově zpracovávat data o nakažených a tím urychlit třídění pacientů, až se rozběhne zatím pomalé testování. Další nápad je vytvořit mobilní aplikaci, kterou si lidé budou moci dobrovolně stáhnout do mobilů, sdílet informace o svém pohybu a dostávat varování, pokud se zjistí, že někdo, s kým přišli do styku, je nakažen.

Reklama
Reklama

Call centrum, nebo aspoň prvních pár linek, má fungovat od neděle nebo od pondělí. Připravit další IT řešení ale může zabrat čas. A tak Barta souběžně v noci na sobotu poslal Babišovi a jeho lidem radikální paralelní manuál, jak by na jejich místě postupoval - s tím, co je dnes k dispozici. Jde prý o „jednoduchý plán, jak se dá počet nakažených zastavit na čísle do cca 1000 a počet úmrtí na dvaceti“.

Hlavním bodem je zákaz vycházení na 11 dnů, aby u nakažených nemoc propukla doma, vyleželi se nebo dostali pomoc a mezi ostatní se vrátili až po uzdravení. Ostatní mezitím karanténa ochrání. V krizové situaci, kdy vláda zápasí s nedostatkem roušek, přetížením infolinek pro nemocné, malou kapacitou testů a nevýkonnou státní správou, k lepším číslům nic jiného podle Barty nepovede.

Než probereme, co navrhujete – jak víte, že to bude fungovat?

Ze zájmu bedlivě sleduju vývoj v Číně. Už od začátku vím, co tam funguje a co ne. Dělám to částečně i zištně. Obchoduju na burze, takže je cenné vědět, co se bude dít. I obchodně. A zároveň důkladně sleduju situaci tady v Čechách. Vidím, kde jsou slabá místa a úzká hrdla, a plán tomu přizpůsobuju.

Jan Barta
Jan Barta • Autor: Tomáš Nosil

Píšete, že jste návrhy poslal Babišovi přes jeho poradce Marka Hanče. „Ajťáckým“ návrhům vašeho spolku premiér zjevně naslouchá. Máte pocit, že si někdo osvojuje i návrh na zákaz vycházení?

Jsou responsivní. Od náměstka Romana Prymuly jsem měl na svoje dřívější blogy odezvu, že je to – cituji – lucidní. To je pojem, který používá, když mu něco dává smysl. Rozhodně mám informace, že lidé, kteří rozhodují, na to reagují.

Čili myslíte, že vláda půjde ještě dál, než je nynější zavření hranic, hospod a obchodů?

Nevím. Já jen říkám, že jsou ochotni naslouchat.

Vy sám jste teď doma s příznaky. Zkoušel jste se testovat?

Ano, čekám na výsledky.

Jak jste se k testům dostal? Sám na blogu píšete, že váš plán je mj. reakcí na to, že „nemáme dostatečnou kapacitu testování, máme zahlcené linky hygieny, nejde se ani objednat na testování“.

Manželka je těhotná a sehnala na Kladně laboratoř. Kamarádka lékařka s darovaným respirátorem nám vytřela ty nosy a odvezli jsme je do laborky. Ale předpokládám, že nejsme rizikoví. Máme jen příznaky lehčí chřipky.

Čtěte také: Virový hackathon běží

Bod jedna vašeho návrhu je úplný zákaz opouštět domácnost po dobu 11 dnů v každém městě, regionu nebo vesnici (v perimetru několika kilometrů definovaném podle trasování kontaktů), kde je více než jeden případ na 20 tisíc obyvatel. To je de facto zákaz vycházení. Proč je to třeba?

Je to jednoduchá statistika. Inkubační doba u koronaviru je v průměru pět až šest dnů, delších případů je minimum. Takže pokud někdo virus má, tak z 95 možná 97 procent u něj propukne během těch v prvních deseti jedenácti dnů. To znamená, že během zákazu vycházení pochytáte skoro všechny. Nemoc se u nich během pobytu doma projeví, oni zavolají, dostanou test, vyléčí se – ale hlavně nebudou nemoc mezitím šířit. Zdraví tu karanténu doma přečkají, a až se vrátí mezi lidi, už můžou mít klid.

Co když pořád nebude kam volat? Sice chystáte call centrum, ale zatím volání nefunguje…

Call centrum by mělo začít fungovat do pondělí. Ale i kdyby ne, můj plán může běžet paralelně, to se navzájem nevylučuje ani nepodmiňuje. I kdyby se někteří nemocní nedovolali, je pořád důležité, že zůstanou doma. Když se jejich stav zhorší, tak si zavolají sanitku. Zároveň poběží prioritizace, koho testovat, kdo měl třeba přímo kontakt s někým, kdo se vrátil z Itálie, a podobně. Na to už existují algoritmy, kapacita testů se zvedá. Hlavní ale je mít ty lidi doma, bez interakce.

Jak víte, že to ještě má smysl? Že nakažených už není moc? Oficiální čísla sice nejsou velká, ale proběhlo málo testů. A když je málo testů, na papíře je i málo nakažených…

Má to smysl, jen to vydejte rychle, čím dřív, tím líp. Nakažených je určitě už víc než potvrzených případů. To je ale jedno. Tímhle minimalizujete u všech možnost, že někoho dalšího nakazí. Jednoduše proto, že budou doma zavření. Nakazí leda svoji rodinu, s tím se počítá. Celá ta hra je o tom, aby se přerazil multiplikační efekt. Aby se vir nešířil z jednoho člověka na tři, ale třeba jen na jednoho, a tím se zastavil ten rozpuk.

Vážně je třeba úplný zákaz? Co kdybych šel třeba sám běhat?

Nelze obsáhnout všechny výjimky. To by pak chtěl výjimku každý.

Vojtěch: Nevytváříme dojem, že máme vše pod kontrolou

Píšete, že by byly výjimky pro nákupy. Jasně, těžko to dělat jinak, ale neztrácí to pak smysl?

Za každou domácnost by měl vycházet jen jeden člověk a jen jednou za dva dny. Ještě lze udělat zpřísnění a pouštět lidi do obchodů jen v malých počtech. Jinak to ale nejde. Klíčová věc je ochránit prodavačky, musí přednostně dostat roušky a respirátory. Kvůli sobě i kvůli šíření dál.

Nechcete to dotáhnout do extrému a jídlo lidem vozit?

Bylo by to lepší. Ale to nejde. Firmy jako Rohlík nemají dost kurýrů. Teoreticky by šlo třeba nějak přesměrovat všechny taxikáře, kteří jsou teď volní, aby začali pro Rohlík a spol. začali jezdit. Jenže to stejně naráží na kapacity skladů, tam je úzké hrdlo.

Ano, ale zatím platilo, že mezi nakaženými u nás důchodci skoro nejsou. Čili důchodci pro sebe navzájem nepředstavují tak velké riziko. Je ale samozřejmě jasné, že když jim nákup donesou domů skauti, tak to bude ještě lepší.

V blogu píšete, že „máme nedostatečný počet respirátorů a roušek, a to dokonce  i u takzvaných first-line defence lékařů“, tedy u lidí v první linii. Váš plán počítá s tím, že podmínkou je, aby se to zlepšilo.

Ano. A také počítá s tím, že přednostně půjdou pomůcky do těch uzavřených měst.

Restrikce, které platí nyní, tedy podle vás nestačí?

To, co se už zavedlo, bude mít brutálně velký pozitivní efekt. Jde jen o to, že ještě ne úplně takový efekt, abyste infekci doklepnul úplně. Když to nedotáhneme, tak se tu koronavirus bude dál motat. Vznikne zas někde nějaké nové ohnisko, pak další. Tímhle to utnete.

Vážně to utneme? Vždycky vám pár případů uteče a přes se pak infekce přece bude zase šířit dál, nebo ne?

Ano, musí se počítat s tím, že pár případů uteče, samozřejmě. Ale později. Pak se musí v těch nových případech postupovat nesmírně tvrdě. Lokální karantény a podobně.

Opravdu věříte tomu, že jsme schopni situaci dohnat? Pořád nefungují infolinky, nejsou testy…

Pochopte, že tohle je totální krize. Všichni jsou přetížení. Hygiena má kapacitu na pár salmonel, ale najednou tu máte pandemii a strach celé populace. Já bych s kritikou šetřil. Co je - myslím - chyba, je to, že nejsou v první linii ty roušky a respirátory. Kdy jindy než teď by měl prezident využít svých skvělých vztahů s Čínou, pokud tedy ještě nějaké jsou, a zavolat do Pekingu, co všechno potřebujeme? Může tam poslat ta letadla Travel Service, která jsou teď prázdná. A když budou roušky, tak moje opatření míří právě na to, aby fungovala v situaci, v jaké jsme. My si nemůžeme hrát na Koreu nebo Singapur, kde byli připraveni úplně jinak díky zkušeností se SARS a kde jsou schopni proti šíření nasazovat lokální, chirurgicky zacílená opatření.

Už teď má plno firem a živnostníků strach, jestli vůbec kvůli zavření obchodů a hospod výpadek příjmů přežije. Co když namítnou, že jako ajťák nevíte nic o realitě a ještě všechno zhoršíte?

To napadne leda někoho, kdo tomu nerozumí.

Jak nerozumí?

Můj plán má naopak ekonomický dopad nejmenší. Na všechny. Protože vir zkrotíte v podstatě hned a rychle zase ekonomiku nastartujete na plné obrátky.

Věříte tomu, že se dá zákaz vycházení v normální společnosti zrealizovat? Že by ho lidi akceptovali?

Jde to, vláda může vyhlásit výjimečný stav.

Nepřehlížíme možnost, že se bez mrknutí smiřujeme s diktaturou v mezinárodní izolaci a že už to třeba nepůjde úplně vzít zpátky? Zkrátka jestli tu nejde o něco víc než o technikálii, jestli nám neuniká nějaký širší dopad…

Mnohem širší dopad by mělo to, kdybychom nezvládli zkrotit vir co nejdříve. Masivně by narostly preference populistů a antiglobalistů. Naopak by se zvýšila šance, že se rozpadne EU. Diktaturní režim jako Čína by byl dáván za vzor.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 681

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte