Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Naučí startupová firma Čechy jíst hmyz?

Daniel Vach a Radek Hušek chtějí prodávat tyčinky s podílem hmyzí mouky

Hmyzí tyčinka
Autor: sensbar.com

První odložil nástup na London School of Economics, druhý přerušil doktorské studium financí na Karlově univerzitě - a naplno se začali věnovat společnému byznysu. To by v době start-upů nebyl tak neobvyklý příběh, kdyby ve firmě SENS Foods nechtěli vyrábět proteinové a energetické tyčinky s obsahem hmyzí mouky. A navíc to podle svých slov nedělali za účelem zisku, ale také s ambicí odlehčit planetě.

„Když chcete něco změnit, musíte vytvořit funkční podnikání, které na řešení onoho problému dokáže najít dlouhodobý zisk,“ říká Radek Hušek. A společný byznys s Danielem Vachem označuje za sociální podnikání.

Reklama
Reklama

Společně s dalšími členy týmu začali testovat a vyrábět proteinové a energetické tyčinky s obsahem hmyzí mouky, na jejichž výrobě spolupracují s Petrem Ocknechtem, spoluautorem kuchařky Kuchyně hmyzem zpestřená. Tyčinky mají buďto deset nebo dvacet procent hmyzí bílkoviny. S nápadem produkovat potraviny s hmyzí moukou prý přišli poté, co si přečetli článek o výhodách konzumace.

V Česku zatím nemají konkurenci, ani ve zbytku Evropě se potraviny „s hmyzem“ neprodávají v takové míře jako například ve Spojených státech. Za mořem prý firmy rostou ročně až o 400 procent. Největší z nich má hodnotu 250 milionů korun a Hušek s Vachem věří, že by mohli dosáhnout podobného úspěchu.  V srpnu se rozhodli získat prostředky pro svůj projekt na Kickstarteru. Zatím nasbírali 13 000 euro od několika set podporovatelů, kterým by právě nyní měli začít rozesílat tyčinky.

Úspory i zaměstnanost

Důvodů, proč by lidé (nejen) podle nich měli začít jíst hmyz, je několik. Je zdravý, obsahuje mnoho látek, které často nemá maso běžně konzumovaných zvířat – na to také zákazníci také slyší nejvíc. „Chtěli jsme oslovit vegetariány a vegany, kteří by z hmyzu mohli čerpat pro ně jinak těžce dosažitelné látky: evolučně hmyz nemá potřebu cítit bolest, nemá nervová zakončení. Brouci nemají problém žít ve zhuštěném prostředí. My je navíc uspáváme, takže bolest opravdu cítit nemůžou,“ vypočítává Hušek.

Sense Food
Vlevo Daniel Vach, vpravo Radek Hušek • Autor: Archiv autorů

O konzumaci a pěstování hmyzu se dlouhodobě zajímá i OSN. Jako výhodu označuje nízkou náročnost výroby. V rozvíjejících se asijských zemích může hmyzí byznys pomoci i chudých vrstvám obyvatel jako zdroj zaměstnání. Tuto práci velice často dělají ženy, které mají malou šanci najít jiné zaměstnání. Až se konzumace hmyzu rozšíří i na Západě, produkce se víc zautomatizuje a cena by měla jít dolů.

OSN vydala již před třemi lety výsledku výzkumu, podle kterého by plošná konzumace hmyzu pomohla i v boji s hladomorem. Živočišná produkce využívá přibližně třetinu pevninské plochy. A předpokládá se, že poptávka po mase zemědělských zvířat se do roku 2050 zdvojnásobí. Jejich chov má přitom řadu negativních ekologických dopadů, jako je odlesňování půdy kvůli pěstování krmiva nebo produkce velkého množství bioplynů.

Živočišná produkce je i surovinově náročná. Na jeden hektar půdy potřebné pro vypěstování určitého množství hmyzího proteinu připadají asi tři hektary půdy k vytvoření stejného množství proteinu z vepřového masa, a dokonce deset hektarů ze skopového.

I při pěstování hmyzu je nicméně třeba dbát na hygienické a zdravotní podmínky zvířat. Hmyz může být přenašečem chorob a nositelem patogenů. Na krmivu mohou být stopy hnojiv a postřiků, které jsou pro člověka toxické. Hmyz je proto třeba dostatečně tepelně upravit. Hmyzí exoskelet také obsahuje alergen chitin. Na ten si můžou častou konzumací vytvořit alergii i lidé, kteří jí dříve netrpěli.

Zatím v Thajsku

Konzumace hmyzu je ale pro západní společnost stále bariérou. „V současné době je u nás opravdu malá skupina lidí, kteří hmyz jedí,“ přiznává Hušek. Nejjednodušším způsobem, jak je nalákat, je ukázat jim podle něj přímý benefit – ten zdravotní. Spolupracují proto s Marií Borkovcovou z Mendelovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě hmyzí stravou neboli entomofagií zabývá.

„Obsah esenciálních aminokyselin je v porovnání s hovězím nebo vepřovým masem v hmyzích bílkovinách vyšší. V hmyzu jsou také nenasycené mastné kyseliny, tuky kvalitou srovnatelné s rybím tukem. Některé druhy hmyzu mají v porovnání s běžně konzumovanými zvířaty více vápníku, to jsou právě ti cvrčci. Mravenci mají vysoký obsah železa,“ říká Borkovcová.

IOSN Hmyz

Cvrččí mouku kupují zakladatelé z cvrččích farem v Thajsku, kde jsou cvrčci často chovaní venku v boxech, přikrytí sítí a žijí v platech od vajec. V Česku existuje relativně vysoký počet pěstitelů hmyzu – jsme vůdčí evropskou zemí ve vývozu akvarijních rybek a ty je třeba něčím krmit. Do budoucna plánují Hušek s Vachem vyrábět produkty i z českých moučných červů, ale kvalitou zatím vede Thajsko.

Problémem je i evropská legislativa – zatím nejsou ani předpisy týkající se pravidel pro chov hmyzu. Hušek ale budoucnost vidí pozitivně, zejména na příkladu některých evropských zemí. Belgie si vytvořila vlastní seznam 10 druhů hmyzu, které označili za potravinu, mezi nimi je i cvrček domácí. Podobně postupuje Holandsko a Velká Británie, kde založili oba Češi pobočku. „Ve zmíněných zemích plánujeme kamenný prodej, do ostatních budeme dodávat prostřednictvím britské firmy přes internet. Hmyz je legislativně spíše v šedé zóně, nicméně chtěli bychom vyzkoušet kamenný prodej i v Čechách,“ opakuje Hušek velké plány.

Má tedy jejich firma šanci naučit Čechy jíst hmyz? Marie Borkovcová si myslí, že ano - právě skrze „běžné“ potraviny jako tyčinky. Štíři na talíři budou podle ještě hodně dlouho příliš velká show.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte