Mezinárodní průzkum: Češi chtějí migraci řešit s Bruselem, nikoli doma

Česká vláda ve středu odmítla pakt OSN o migraci a premiér Andrej Babiš jako důvod uvedl, že Česko chce samo rozhodovat o tom, koho pustí na své území a na základě jakých pravidel. Mluvil však přinejlepším jen za specifický segment Česka, konkrétně za jeho politiky a odborníky. Česká veřejnost má názor zcela opačný: chce, aby v migraci země postupovala společně se zbytkem EU28. Ukázal to mezinárodní průzkum provedený prestižním evropským institutem ECFR (European Council on Foreign Relations, Evropská rada pro mezinárodní vztahy).

ECFR zkoumal prioritní evropská témata a preferovaný způsob jejich řešení mezi obyvateli osmadvacítky. Stejný okruh otázek poslal vždycky na jedné straně politikům, expertům, akademikům a novinářům - a na druhé straně laické veřejnosti. Průzkum prováděly zavedené národní agentury v dané zemi. Jeden okruh otázek se týkal i vnitřní bezpečnosti v EU a konkrétně toho, na jaké úrovni se mají řešit otázky justice, policejní spolupráce, udělování azylu a přistěhovalecké politiky. Na výběr respondenti dostali celou EU28, tematická nebo regionální uskupení států typu Visegrádské čtyřky nebo národní úroveň.

Zatímco ještě v případě ostrahy hranic a policejní spolupráce 60 procent českých politiků a expertů odpovědělo, že nejlepší postup je na úrovni celé Unie, u azylu a migrační politiky je tomu přesně naopak. V 60 procentech odpověděli, že azyl a přistěhovalectví mají zůstat pouze na národní úrovni, v českých rukách. Jen každý čtvrtý z nich označil za nejlepší nějakou formu nadnárodní spolupráce.

Laická česká veřejnost to vidí jinak. Jak u ostrahy vnějších hranic a policejní spolupráce, tak v případě nejvíc diskutovaného udělování azylu, statutu uprchlíka a přistěhovalecké politiky vůbec dává přednost postupu v rámci celé EU. A to konkrétně v 51,5 procentech. Samo si tu chce rozhodovat - jak to definoval Andrej Babiš - 21 procent Čechů.

Ještě větší rozdíl v pohledu politiků a zainteresované veřejnosti na jedné straně a běžných občanů na straně druhé zachytil průzkum v Maďarsku. Tam si 82 % dotázaných z první skupiny přeje, aby azyl a přistěhovalectví zůstaly jen v národních rukách a nadnárodní řešení si nepřeje ani zlomek jednoho procenta. Naopak 66 procent běžných Maďarů chce společný postup s EU;  nechat to na maďarské vládě preferuje jen 12 procent lidí.

Co stojí za takovým rozdílem v názoru voličů a jejich reprezentantů? Autoři průzkumu to nevysvětlují, protože data odrážejí i momentální debatu a nálady v jednotlivých zemích za poslední rok a důvody mohou být velmi specifické. Můžeme tudíž jen spekulovat, co vede české a maďarské voliče k tomu, že do svých parlamentů a vlád vyslali zástupce s národoveckým, izolacionistickým přístupem k migraci, a sami přitom chtějí, aby v této věci jejich státy nejednaly na vlastní pěst.

Chtějí tedy lidé, aby na řešení migrace nebyly jejich země v případě potřeby samy, ale zároveň jim vyhovuje odmítačský přístup národních politiků? A pokud ano, jsou si vědomi dlouhodobé neslučitelnosti obojího? Anebo to znamená, že téma migrace přes vypjatou rétoriku nehrálo v rozhodování lidí nejdůležitější roli v nedávných českých a maďarských parlamentních volbách?

V případě Maďarska navíc zaráží názorový monolit politiků a zainteresované veřejnosti - nulová podpora spolupráce s ostatními státy při řešení migrace a absolutní podpora jednání země na vlastní pěst. Cožpak v Maďarsku mezi akademiky a experty nezůstal nikdo s odlišným názorem?