Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Glyfosát používáme mnohem víc, než bychom měli

S Vojtěchem Koteckým o používání herbicidu, za který padla USA pokuta

67B_profimedia
Viceprezident Monsanta Scott Partridge po vynesení rozsudku. • Autor: AFP, Profimedia

V Kalifornii zazněl 10. srpna průlomový rozsudek. V první instanci porota bývalému školníkovi Dewaynu „Leemu“ Johnsonovi přiznala odškodnění 39,2 milionu dolarů za poškození zdraví způsobené herbicidem Roundup firmy Monsanto, jímž několikrát ročně hubil plevel na školních pozemcích. Johnson je v posledním stadiu rakoviny lymfatického systému. V USA je v tuto chvíli podáno dalších zhruba pět tisíc podobných žalob a dalších rozsudků se zřejmě dočkáme v nejbližší době. 

Obyvatele Česka by tyto právní spory měly zajímat už proto, že glyfosátem, účinnou látkou v herbicidu Roundup, se u nás rozhodně nešetří. "Glyfosát se v zemědělství ve velkém používá. Velké agrární podniky nerady mění své zvyky a ministerský aparát má sklon se na věci dívat jejich očima," říká v následujícím rozhovoru Vojtěch Kotecký z institutu Glopolis. Tématu se věnuje text v aktuálním Respektu 35/2018. Interview je jeho doplněním a pozvánkou ke koupi.

Kalifornský soud rozhodl, že se herbicid glyfosát podílel na vzniku rakoviny. Ovlivní podle vás tento průlomový rozsudek pohled na glyfosát v Evropě, potažmo v Česku?

K medicínskému poznání asi mnoho nepřidá. Důležitý je tím, že do konverzace o glyfosátu nově vnáší právní rovinu. Poprvé formuloval nějaký propracovaný právnický názor, kterým se v nějaké míře mohou, nebo nemusí inspirovat také naše soudy.

Souhlasíte s tím, že přibývá důkazů o škodlivosti tohoto herbicidu pro lidské zdraví?

Postupně začínáme více rozumět rizikům glyfosátu - a ano, řada výsledků naznačuje, že bychom ho nejspíš neměli masově používat s takovou nonšalantní samozřejmostí jako doposud.

Čeští politici se v minulosti snažili, aby se glyfosát používal v Evropě i nadále. Česká republika například loni na podzim hlasovala pro prodloužení licence o dalších pět let, což se nakonec stalo. Proč Česko na tomto kontroverzním herbicidu tak lpí? Je to setrvačnost, předsudky proti ekologii, jsou politici pod tlakem zemědělské lobby?

Setrvačnost je nejspíš správné slovo. Glyfosát se v zemědělství ve velkém používá. Velké agrární podniky nerady mění své zvyky a ministerský aparát má sklon se na věci dívat jejich očima. Navíc argumentuje, že česká spotřeba klesla – počátkem dekády se pohybovala kolem milionu tun ročně, zatímco poslední asi tři roky je zhruba o čtvrtinu nižší. Nicméně nadále se ho používá příliš moc a na evidentně zbytné účely.

Hraje v tom nějakou roli Babišův Agrofert?

Na svých polích asi glyfosát používá. Ale jinak se jeho role patrně příliš neliší od ostatních agrárních podniků. Kdyby Agrofert nevznikl – nebo kdyby Andrej Babiš byl jenom úspěšným podnikatelem z Průhonic – ministerstvo zemědělství by nejspíš nekonalo jinak.

Reklama
Reklama

I_obalka_R35

Co dělá proti glyfosátu česká ekologická scéna?

Asi víc než všichni ostatní dohromady udělal sociálnědemokratický europoslanec Pavel Poc, který prosazuje reformu evropské procedury, kterou se pesticidy povolují. Pomohl k tomu vytvořit speciální parlamentní komisi. Jinak hlavně mí exkolegové z Hnutí DUHA se nadužíváním glyfosátu hodně zabývají. Pracují především společně se sítí ekoporaden STEP s radnicemi, kterým radí, jak se vyhnout postřikům v parcích nebo na ulicích. A přesvědčují ministerstvo zemědělství, aby proaktivně postupovalo proti jeho nadužívání v zemědělství. Spoustu práce ve výzkumu i jaksi na volné noze udělal profesor Jakub Hruška, který napsal článek v Respektu.

Je skutečně glyfosát tak důležitý, nebo je problém spíš v průmyslovém zemědělství jako takovém? Když glyfosát zakážeme, nenahradí ho jen jiné herbicidy, jejichž účinky nejsou tak dobře prozkoumané?

Při rozhodování o pesticidech vlastně řešíme dvě různé otázky: kolik a které. Za prvé, jak jich používat méně, a za druhé – které přípravky jsou natolik rizikové, že bychom je vůbec neměli používat a raději je nahradit jinými. Glyfosát je nesporně velmi důležitý pro první otázku. Žádný jiný pesticid neužíváme v takových kvantech. Možná s herbicidy v dohledné době neskoncujeme, ale mohli bychom jich aplikovat mnohem méně. Naopak ve druhé otázce jsou typy, proti kterým určitě chceme zasáhnout přednostněji. Kupříkladu mnohem škodlivější atrazin, který jsme u nás už dávno zakázali, ale v USA je to pořád po glyfosátu druhý nejpoužívanější herbicid. Nebo přípravky, které ve velkém hubí včely – evropské státy se letos domluvily, že nejhorší z takzvaných neonikotinoidů s konečnou platností přestanou používat.

Co byste politikům doporučil vy?

Aby se v prvé řadě soustředili na snižování zbytečné spotřeby glyfosátu. V posledku je řešením lepší podpora ekologického zemědělství, které se obejde bez agrochemikálií. Nicméně většinu naší krajiny ještě hodně dlouho budou spravovat konvenční agrární podniky a nějaké herbicidy v ní používat. Důležitější než úplný zákaz glyfosátu je razantně snížit jeho spotřebu. Nesporně ho stříkáme mnohem víc, než bychom měli a než potřebujeme. Opravdu s ním máme sušit řepku před sklizní? Opravdu ho máme používat namísto zaorávání plevelů? Opravdu se musí rutinně aplikovat na plevely v ulicích, v parcích nebo na nádražích?

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte