0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Téma8. 6. 20228 minut

Od Sáma po Husáka

Slovensko-české vztahy v běhu 1500 let

Příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. (Ze Slovanské epopeje Alfonse Muchy)

Na území Česka a Slovenska přišli Slované někdy v 6. století po Kristu a osídlili hlavně úrodné oblasti – Podunajskou nížinu, Zemplínsko, jižní Moravu a okolí velkých českých řek. Když je ze sousední Panonie začaly ohrožovat avarské kmeny, pomohli Slované vytvořit kolem roku 620 první větší útvar na budoucím československém území – Sámovu říši. Její hranice dnes nejsou zcela jasné. Slovensko ale zahrnovala zřejmě jen nepatrně v místě dnešní Bratislavy.

Sámův kmenový svaz zanikl kolem roku 660 a až do přelomu 8. a 9. století není osud slovanských kmenů na našem území známý. Začátkem 9. století se ale opět začaly sjednocovat a kolem roku 830 vzniklo knížectví rodu Mojmírovců. Jejich vládce Mojmír I. přijal křesťanství a zřejmě v roce 833 dobyl Pribinovo nitranské knížectví. Tím došlo k dalšímu sjednocení kmenů na území dnešního Slovenska a Moravy, čímž vznikla Velká Morava. Ta zahrnovala celé dnešní české a slovenské území včetně části Panonie a Vislanska na polské straně Tater. Podle některých teorií sahala až do pozdější Lužice a Slezska.

Reklama

Stále však nešlo o stát, ale o pouhý svazek kmenů, přičemž české a slovenské kmeny historikům v této době splývají v jeden celek.

Velkomoravská říše zanikla za Mojmíra II. v roce 907 vlivem bojů mezi Maďary a Bavory. Její okrajové provincie Čechy a Panonie se osamostatnily. Velká Morava je dnes spojována hlavně s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje, které na své území v roce 860 pozvali právě Mojmírovci. Jde rovněž o období, kdy…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc