Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Sousedé

Sousedé za všechny prachy

Když to nejde po dobrém, tak to půjde za prachy. Takto by se mnohdy dala popsat česká spolupráce s Německem nebo s Rakouskem. Dlouhá řada česko-německých nebo česko-rakouských projektů, které jsou každoročně financovány buď z veřejných peněz, nebo z fondů soukromých nadací, mají za cíl podporovat přeshraniční spolupráci, řada z nich ale zahraničního partnera za celou dobu vůbec neviděla. Ten totiž zůstává jen na papíře, a to jen kvůli získání štědrých grantů.

V těchto dnech například probíhá v Národním zemědělském muzeu na pražské Letné bilaterální výstava knedlíků. Ačkoliv jsou Češi na svůj národní pokrm hrdí, česko-německou výstavu připravovali pouze Němci. Jedinou Češkou, která s týmem knedlíkových specialistů spolupracovala, byla překladatelka. Tato konkrétní výstava putuje už dva roky po česko-německém pohraničí, teď se poprvé dostala do Prahy. Kurátoři ze zemědělského muzea teď k výstavě doplnili české reálie a už máme na světě jeden ambiciózní česko-německý projekt. Kdyby tak donátoři tušili, že jediné, co je na výstavě bilaterální, je název. Vedle sebe tu sice leží české a německé exponáty, o opravdové propojení české a německé (tedy především bavorské) knedlíkové tradice se však nikdo nepokusil.

Že to není ojedinělý způsob spolupráce, potvrzuje i nedávno vydaná kniha „Hranice probíhají vodním tokem“, která popisuje odrazy historie ve vnímání obyvatel rakouského pohraničního městečka Gmünd a Českých Velenic na druhé straně. Publikace je to sice zajímavá, ale čtenář se zarazí už na titulní straně knihy – oba autoři jsou totiž z Rakouska. I když je Muriel Blaive významnou rakouskou historičkou, která dlouhodobě mapuje dějiny České republiky, proč se ale na projektu nepodílel nikdo z Česka? Když by na dveře respondentů v pohraničí zaklepali společně Čech ovládající němčinu a Rakušan by se představil plynulou češtinou, nemusel by tento projekt jen mapovat vzájemné vnímání lidí z rozděleného města, ale mohl by k pozitivnímu obrazu i aktivně přispět.

Podobně pracovali mimochodem i autoři loňské výroční výstavy o česko-rakouské historii. Tady sice pracovaly dva týmy, ty spolu ale vůbec nekomunikovaly, každý si tedy připravoval svou část výstavy po svém. Pro donátory i návštěvníky výstavy pak však autoři nezapomněli pěch chválu nad výbornými přeshraničními kontakty.

Samozřejmě existuje také nespočet iniciativ, které opravdu se zahraničím spolupracují, na ty se ale často nedostanou peníze. Nemají zvučné a známé jméno a ani dostatečnou politickou podporu za zády. Škoda, třeba bychom se dočkali opravdového česko-německého knedlíkování. Mohlo by totiž být zajímavé konečně zjistit, jak vlastně Bavorové své knedlíky dělají. V Německu je totiž k dostání jen jeden druh mouky a knedlíky dělané na český způsob se ve vodě vždy rozpadnou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].