0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory22. 10. 200813 minut

S Václavem Cejpkem o divadle i vzdělávání

Na vaše dotazy k tématu divadla, ale i změn v českém vysokém školství odpovídal Václav Cejpek, rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Václav Cejpek

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Václav Cejpek absolvoval germanistiku a divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1979–1987 pracoval jako dramaturg Československé televize. Od roku 1987 působí jako dramaturg v Mahenově činohře Národního divadla v Brně. Publikoval studie a články z oblasti historie a teorie divadla. Na Divadelní fakultě JAMU působí v oblasti dramaturgie a dějin světového divadla. V říjnu 1996 se stal děkanem Divadelní fakulty JAMU, od akademického roku 1997/1998 vede samostatný ateliér dramaturgie. V roce 2000 byl jmenován profesorem. V lednu roku 2006 byl prezidentem ČR jmenován rektorem JAMU v Brně. Působí ve funkci místopředsedy pro oblast vzdělávání v České konferenci rektorů.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:13R. DanešNakolik se pane Cejpku dotknou reformy školství právě vaší školy (ve smyslu její specializace - tak odlišné od jiných)?11:02Václav CejpekReformy zatím nejsou hotové, jsou ve fázi příprav, proto se nedá přímo mluvit o jejich důsledcích. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vyhodnocuje v tuto chvíli připomínky k tzv. Bílé knize terciárního vzdělávání, která formuluje podněty k budoucí reformě. Dá se tedy hovořit spíš jen o trendech zamýšlených reforem. Janáčkovy akademie múzických umění v Brně by se dotkly především obecné navrhované reformy (tzn. např. změny v řízení vysokých škol, změny v pravomocích senátů, správních rad, eventuální poplatky za studium aj.). Koncepce reformy ovšem vůbec nemyslí na podporu humanitních a uměleckých oborů, v Bílé knize je neustále zmiňována nutnost orientace na aplikovaný výzkum a na spojení s výrobou. Připomíná mi to pokleslou podobu primitivního materialismu. Humanitní a umělecké obory samozřejmě nemohou nic konkrétního vyrábět, ale přesto jsou pro harmonický život společnosti nezbytné. Pokud by se prosadila tendence k výraznému posílení pouze technických a přírodovědných oborů, byla by to pro JAMU a ostatní vysoké umělecké školy neradostná fáze „rozvoje“.:48Daniela DomeckáJak se díváte vy osobně na současnou reformu školství? Dá se to celé jěště vůbec reformou nazvat? Stále se hodně diskutuje hlavně o placení školného, ale v dalších požadavcích a potřebných krocích či plánech se člověk naprosto ztrácí…11:05Václav CejpekReforma tak, jak je představena v Bílé knize terciárního vzdělávání, je skutečně poměrně chaotická a málo koncepční. Některá její doporučení si dokonce odporují, někde vychází z nepřesvědčivých podkladů, často se odvolává jen na jakýsi obecný „dojem“ o skutečnostech, aniž racionálně argumentuje. Reforma v podobě nového zákona o terciárním vzdělávání nebo novely současného vysokoškolského zákona se teprve začne připravovat. Doufám, že se do ní promítnou i připomínky k Bílé knize. Základní oblasti, které Bílá kniha navrhuje reformovat, jsou vedle odloženého školného třeba způsob řízení vysokých škol (posílení vlivu správních rad, změna pravomocí akademických senátů, změny ve způsobu volby rektorů a děkanů atp.), diverzifikace vysokých škol (tzn. jejich rozčlenění podle kvality a převažující orientace na školy výzkumné a na školy vzdělávací), způsob jejich financování (posílení soukromých zdrojů), tzv. třetí role univerzit, rovnost šancí v přístupu k terciárnímu vzdělávání a další oblasti. Jisté je, že současné vysoké školy určitou reformu potřebuje. Jde o to, aby byla ku prospěchu věcí, tedy ku prospěchu vzdělávání mladých lidí.:53Eva F.Pane profesore, čím je pro vás profese učitele a co vás baví na dramaturgii?11:08Václav CejpekProfese učitele je pro mne úhelným smyslem mé činnosti a práce. Syndromem někoho učit jsem byl postižen již v dětství, kdy jsem sestru nutil a různě uplácel, aby si se mnou hrála „na školu“. Samozřejmě já jsem byl učitel a ona žák… Pak jsem se k povolání pedagoga dostal – spíš souhrou okolností než že bych o to usiloval – v různých fázích své profesní dráhy; učil jsem němčinu, pak dějiny divadla, teorii dramatu… Musím říct, že učení je pro mne dnes zdrojem posily a radosti. A dramaturgie? Vždycky mě bavila literatura a dramaturgie zajišťuje v divadle takový ten první most od textu (nebo od nápadu, námětu apod.) k budoucí inscenaci. Pokaždé je to úžasné dobrodružství sledovat, jak se z písmenek stávají živé lidské osudy. Dramaturgie je analyzovat, interpretovat, hledat varianty, hledat řešení… A je to, co mě baví na dramaturgii.:45Petr KolarDobry den. Smim se vas zeptat co presne je naplni cinnosti mistopredsedy pro vzdelavani v Ceske konferenci rektoru?11:13Václav CejpekMístopředseda České konference rektorů (ČKR) pro oblast vzdělávání zajišťuje mimo jiné pravidelný kontakt rektorské konference s Akreditační komisí ČR, připravuje podklady a stanoviska týkající se vzdělávacích činností na vysokých školách. Rozsáhlou a aktuální oblastí je už po několik let – a bude tomu tak i v nejbližší době – hodnocení kvality vzdělávacích procesů. Zatím posledním náročným úkolem byla pro mne koordinace a příprava stanoviska ČKR k Bílé knize terciárního vzdělávání. Činnost všech místopředsedů ČKR funguje dvěma směry – jednak zprostředkují informace pro plénum, jednak tlumočí názory pléna navenek směrem k veřejnosti, ministerstvu a dalším institucím.:35Honza V.Dobrý den. Jaký je Váš názor na placení školného? Náš model není žádnou světovou výjimkou, má smysl měnit nynější stav, který je sociálně celkem otevřený?11:18Václav CejpekPodle mého názoru by školné mohlo být prospěšné ze dvou důvodů: jednak by to vytvořilo motivaci pro studenty i pedagogy, aby odpovědně studovali a učili, jednak by to přineslo určité finanční prostředky vysokým školám. Ty by bylo možno investovat do rozvoje škol. Samozřejmě školné lze zavést až po vybudování systému půjček, stipendií atd. – v žádném případě by nesmělo ohrozit dostupnost vzdělání pro sociálně slabší studenty. To však lze zařídit. Říkává se: „Co je zadarmo, nemá žádnou cenu a nikdo si toho neváží“. Tento syndrom jako důsledek pokřiveného vnímání hodnot za socialismu u nás bohužel stále ještě nevymizel – všichni mají pocit, že je jejich svaté právo mít maximální nároky, avšak nulovou odpovědnost. Všechno dostat, nic nedávat. Hlavně je ovšem třeba, aby se stát rozhodl, jestli školné chce, nebo nechce, a pak to důsledně a odpovědně realizoval. Současná stanoviska jsou obojetná – Bílá kniha, která vznikla na ministerstvu, školné připravuje, ale premiér i ministr říkají, že ho tato vláda rozhodně nezavede… Tomu nerozumím. Bizarně se poplatky za studium vyvíjejí třeba v Rakousku – tam je před několika lety za velkých protestů zavedli, teď nedávno krátce před rakouskými předčasnými parlamentními volbami byly s velkým humbukem zrušeny a před několika dny Rakouská lidová strana oznámila, že je chce opět zavést…:32A. UlrichDobrý den. Jak velké je propojení brněnské JAMU a podnikatelské sféry? Je zájem o „sponzorství“ aktivit vaší školy? Jak velká by měla být propojenost státních škol a soukromého sektoru podle vás? Děkuji za odpovědi.11:22Václav CejpekJanáčkova akademie múzických umění je typem školy, která nemá šanci na nějakou masivní kooperaci s výrobní sférou. Máme však řadu sponzorů, kteří chtějí podporovat umění a uměleckou školu, takže nám poskytují finanční prostředky na různé aktivity, které bychom mohli jinak jen těžko realizovat (Festival divadelních vysokých škol Setkání, Soutěž Leoše Janáčka aj.). Zajímavým příspěvkem pro nás byl např. finanční dar dcery a syna slavného pianisty Rudolfa Firkušného. Z těchto prostředků jsme zřídili grant, který podporuje zahraniční studium talentovaných studentů. Rudolf Firkušný žil v emigraci v USA a byl skutečně umělcem světové třídy.:29Radim KrůčekHodnotíte současnou kulturní politiku státu pozitivně nebo naopak záporně? Bude nás při předsednictví vidět i co se kulturní obasti týče? A máme se podle vás čím „pochlubit“?11:27Václav CejpekKulturní politika státu je poněkud nekoncepční. Kultura nemusí (nesmí!) být státem řízena. Stát se však musí rozhodnout, kolik prostředků chce a může dát na podporu, aniž si činí nárok, že bude umělcům diktovat, jak budou tvořit. Je to zdánlivý luxus, protože tady najednou jako by neplatilo, že kdo platí, ten určuje „co“ a „jak“. Ale je to ověřený demokratický princip v oblasti kultury – jen naprosto svobodná tvorba, která se samozřejmě neobejde bez podpory státu, vrátí občanům investované prostředky formou uměleckých děl, která nám pomáhají orientovat se ve zmatku současného světa, poznávat sebe a svět, pokusit se mu porozumět… Umění opravdu takto funguje, je-li svobodně provozováno. Náš stát si neví moc rady s tím, co podporovat, jak to vybrat, jak „jim“ věřit… atd. atp. Ale je třeba přiznat, že situace se přece jen zlepšuje. Důležité je ovšem také to, kolik je do podpory umění stát ochoten investovat. Ve slušných zemích top bývá kolem 1 % HDP, u nás je to jen kolem 0, 5% HDP. České umění se – pokud jde přímo o umělecká díla a výkonné umělce – má rozhodně čím pochlubit. Věřím tomu, že české předsednictví EU bude připraveno v tomto směru odpovědně a že naše umění bude vidět. Je to totiž jedna z nejlepších a nejpřesvědčivějších reklam.:14Michal PražákNetrpí současné divadlo nedostatkem kvalitních témat? Mám dojem že se režiséři stále častěji obrací ke klasikům. Jakoby již divadelní diváci byli přesiceni vším tím novým a všeobecnou klipovitostí. Jste zastáncem využívání nejnovějších moderních technologií na divadelní scéně?11:29Václav CejpekMáte pravdu, divadlo trpí nedostatkem kvalitních současných témat - jako by se jich neumělo zmocnit. Je to však specifikum českého divadla, zdá se, že se moc nechceme - neumíme? - zabývat svými současnými problémy. Velmi to umí a dělá např. německé divadlo. Moderní technologie je možné využívat, vždycky tomu tak bylo. Čas ukáže, co z toho přetrvá. Na základě užívání moderních technologií vzniklo v minulosti mnoho podnětného a krásného.:35Sadílek P.Neobáváte se, že plánovaná stavba Janáčkova kulturního centra bude dalším fiaskem naší kulturní politiky? Do jaké míry jste na tomto projektu či jeho podpoře zainteresován?11:31Václav CejpekNerozumím Vašemu předpokladu, že stavba Janáčkova centra bude fiaskem naší kulturní politiky? Pokud se centrum postaví - a já jeho stavbu podporuji, protože to obohatí brněnský kulturní život - budou tam pracovat také naši absolventi. To je pro mě důležité, protože máme dobré absolventy. Myslím, že je ostuda, když v Brně není koncertní sál, kde by mohla hrát skvělá Filharmonie Brno.:22Jiřina ČeřovskáJe velký zájem zahraničních mladých talentů o studium na JAMU? Jak je to s jazykovou vybaveností vašich vyučujících? jak se lidé z jiných zemí dívají na náš školsý systém se ktzerým jsou konfrontováni?11:33Václav CejpekZájem o studium na JAMU ze strany zahraničních studentů je značný. Studují buď v češtině, nebo si mohou vybrat z řady studijních programů v angličtině a němčině - to především na Hudební fakultě. Ale také divadelní fakulta připravuje komplexní studijní obor v angličtině. Při poslední imatrikulaci na Hudební fakultě byli imatrikulováni mj. také Bělorusové, Číňan, Američan, Ukrajinec… Máme zde studenty z Finska, Nizozemí. Zahraniční studenti vnímají studium na JAMU v naprosté většině pozitivně. Jazyková vybavenost našich pedagogů je myslím slušná. Výrazně se to zlepšuje samozřejmě u mladších pedagogů.:38Helena MikešováMilý Vašku,
po dlouhé době tě zdravím a přeji mnoho úspěchů a jen to dobré.11:37Václav CejpekTaké zdravím. Těší mne, že se setkáváme alespoň takto virtuálně. Hodně zdaru ve všech aktivitách i osobně!:07Martin BoreckýChtěl bych se zeptat, co vše se na JAMU učí a jaký je zájem o studium?11:40Václav CejpekNa JAMU se učí hudba a divadlo. Zájem je velký - v některých oborech se dostane ke studiu jen 20 % zájemců.:57Tomáš FořtMohu znát vás názor na právě probíhající kauzu Kundera?11:44Václav CejpekTěžko lze najisto ověřit, jestli Milan Kundera učinil to, z čeho je viněn. Pro mne to není tak podstatné. Že Kundera byl v mládí komunista a že zastával extremní názory, vím z jeho prvních básnických sbírek, a ty mne děsily už dávno. Pokud se rozhodl někoho udat, je to věc jeho svědomí. Dílo, které vytvořil - romány, povídky, eseje - neztrácí hodnotu ani kdyby měla být pravda, co se tvrdí. Hnusné věci plodí hnusné ovoce - jsou to všechno důsledky komunismu, který zde tehdy řádil - a který Kundera geniálně odhalil v řadě románů.:52KastelánČeská konference rektorů je mocný spolek, který de facto sesadil ministryni Kuchtovou. Její nástupce Ondřej Liška mluvil o tom, že akademickým kruhům je třeba pozorně naslouchat a že nechce pokračovat v rozhovoru dvou hluchých. Jak vypadá komunikace rektorů s ministerstvem nyní? Zlepšilo se něco? Zhoršilo? Změnilo se vůbec něco?11:46Václav CejpekKomunikace rektorů s ministrem je pozitivní, ministr vysokým školám naslouchá a snaží se zlepšit jejich situaci, především teď aktuálně rozpočet na rok 2009.:51KastelánDovolte ještě jednu otázku: podle čeho se rozhodujete u voleb? Neptám se, koho volíte, ale podle jakého klíče vybíráte. Rozhodují ve vašem případě například poplatky u lékaře? Školné? Dlouhodobé směřování konkrétní strany? Míra korupce? Aféry?11:53Václav CejpekMomentálně se rozhoduji podle hesla „nejmenší zlo“… Je to smutné, ale věřím v lepší příští… cesta k demokracii je složitá.:57A. OkuněvováJsou případné změny a plány změn ve školství v režii pana Jiřího Havla v souhlasu s těmi vašimi?11:57Václav CejpekRozhodně nikoliv stoprocentně. Řada věcí je nepřijatelných.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].