Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

S Olgou Bohuslavovou o ledových pustinách

Na téma života v „antarktickém domě“, antarktického výzkumu, objevných cest i touhy po opuštěném prostoru, jste mohli diskutovat s Olgou Bohuslavovou, biogeografkou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Olga Bohuslavová
Olga Bohuslavová • Autor: Archiv

Olga Bohuslavová
Olga Bohuslavová • Autor: ČTK
Olga Bohuslavová (*1981) je studentkou doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor fyzická geografie, zaměření polární ekologie. V připravované dizertační práci se zabývá ekologií lišejníků na odledněných částech ostrova Jamese Rosse v Antarktidě.
V roce 2007 a 2008 se zúčastnila antarktických expedicí, kde spolu s dalšími vědci žila na české polární stanici Johanna Gregora Mendela a s geology, klimatology, biology a geografy zkoumala velkou část ostrova.

Antarktida zůstává bezesporu nejpřísněji střeženým kouskem planety. Podle mezinárodní smlouvy podepsané ve Washingtonu v prosinci 1959 je možné kontinent využít pouze pro mírové účely. Zakazuje se tu těžba nerostů, budování vojenských základen, nukleární pokusy a zapovídají se i jakékoli nároky na území Antarktidy.
V zálivech u antarktického pobřeží ale kotví stále více výletních lodí. V letech 2001 až 2002 sem přijelo 15 tisíc návštěvníků, v roce 2007 už jich bylo 40 tisíc. Vědci varují, že Antarktidě hrozí zanesení cizích rostlin a živočichů, které mohou zlikvidovat tamní jedinečný ekosystém. Na skalách, kde ještě donedávna rostly jen lišejníky, se v letních měsících objevují mračna hmyzu, hrozí ale i zavlečení dalších zvířat, třeba hlodavců, kteří by mohli zlikvidovat kolonie tučňáků nebo mořských chaluh či albatrosů (článek Ondřeje Nezbedy - Cesta bílým tichem - Respekt 15/09).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:19 Halina V. V.
Jsou skutečně podmínky na polární stanici tak tvrdé jak si obyčejný člověk (laik) představuje, nebo už mají polárníci v dnešní době k dispozici veškeré potřebné a dostupné vybavení?
Jak se s takovou výzvou - arktické expedice- popere "křehká" žena?
15:41 Olga Bohuslavová
Česká základna Johanna Gregora Mendla v současnosti patří k nejmodernějším stanicím v Antarktidě (Belgie bude mít modernější). Tudíž je to obydlí, které má téměř všechny náležitosti normálního bydlení v Evropě. technické vybavení je samozřejmě přizpůsobeno klimatickým podmínkám a nárokům na enviromentální provoz, ale najdete tam sprchu, sporák, ledničku...
Doufám, že jsem výzvu zvládla, neměla jsem nijaký zásadní problém.

:54 David Chuchma
Už když jste si vybírala obor studia polární ekologie, tak jste počítala s cestami do polárních oblastí a nebo jste si tento obor vybrala až po jejich návštěvě?
15:43 Olga Bohuslavová
Vystudovala jsem kombinaci předmětů, která je vhodná pro pokračování ve studiích polární ekologie. Tudíž to byla také souhra náhod, že jsem se o polární projekt začala zajímat a studia začínala v době kdy jsem nevěděla jestli bude možné se expedice zúčastnit.

:32 Heřman Mikloš
V článku Ondřeje Nezbedy se píše o touze po otevřeném prostoru a cestě bílým tichem: toužila jste i vy zažít naprosté ticho sněhových plání, jejich nekonečný prostor bez živé duše a samotu? Na co člověk myslí při putování arktickou krajinou?
15:43 Olga Bohuslavová
No, to jste to docela vystihl...na ostrově Jamese Rosse - alespoň tam kde jsem se pohybovala já - nejsou sněhové pláně, já jsem je někdy měla nahrazeny stolovými horami, na kterých jsem bádala a všude okolo bylo moře plné ker. Pokud jsem se pohybovala sama, byla to opravdu asi největší samota, kterou jsem zažila. Na mysl se dostanou myšlenky, které tak často na povrch nevyplavou a je to asi dost niterní, chce to zkrátka zažít...

:58 Tonda Hrástek
Co si mám představit pod označením antarktický dům?
Děkuji za odpověď.
15:44 Olga Bohuslavová
Antarktický dům jak ho znám z ostrova Jamese Rosse je jednoduchý domek o velikosti cca 10x20 m, kde je jedna kuchyň a asi 7 pokojů, malá koupelna, 2 laboratoře a strojovna. K "antarktickému domu" patří 9 technických kontejnerů ve kterých se zajišťuje vše potřebné pro fungování stanice.

:23 Ladislav Richtrmoc
Je výskyt lišejníků na jižním pólu zcela odlišný od jejich výskytu na pólu severním?
15:45 Olga Bohuslavová
Jižní a Severní pól jsou již tak extrémní oblasti, že hodnotit výskyt lišejníků a rozdíly mezi přímo zde by asi nebylo nejpřesnější. Pokud bych tuto otázku zobecnila - např. na jižní polární oblast (např. Česká stanice J.G.Mendela leží těsně před polárním kruhem) a severní polární oblast, tak druhy jsou určitě rozdílné a i jejich množství. Je to dáno ale také zeměpisnou šířkou - oblasti ve stejné z.š. na jihu jsou mnohem drsnější z hlediska klimatu, než ty na severní polokouli, kde jich bude více druhů ve větším zastoupení. Také ale existují druhy lišejníků, které rostou v obou polárních oblastech.

:48 Vl. Richtrmoc
Píšete, že ledovec poblíž stanice taje, vyskytují se pod ním lišejníky rovnou, nebo obsadí nově získaný prostor?
15:45 Olga Bohuslavová
Ne, v Antarktidě trvá docela dlouho (desítky a stovky! let) než takový lišejník vyroste. Pod ledem lišejníky nerostou, ledovec se pohybuje. Lišejníky obsazují nově získaný prostor, ale trvá to opravdu dlouho - v těchto oblastech lišejníky rostou extrémně pomalu.

:10 Vl. Marek
Je stanice Johanna Gregora Mendela využívána celoročně? Mohou ji využívat i vědci z ostatních zemí?
15:46 Olga Bohuslavová
Je využívána pouze v době austrálního léta - (naší zimy). V austrální zimě jsou tam tvrdé podmínky, stanice na zimní provoz není konstruovaná a ani vědci z oborů, kteří se expedic účastní by tam neměli práci.
Ano, je využívána i jinými vědci - letos byli na stanici kolegové z Argentiny, minulé sezony glaciolog z Irska.

:37 Lenka Jeřábková
Jsou výzkumné práce v arktidě nějak rozděleny mezi jednotlivé stanice, nebo vědecké týmy někdy pracují na stejných nebo podobných projektech? Jsou výsledky vašeho výzkumu k dispozici i dalším týmům?
15:46 Olga Bohuslavová
V Antarktidě (jižní polární oblast) je již velké množství výzkumných stanic a pracuje se jistě na mnoha podobných projektech, ale např. různými metodami a také je vždy zkoumání omezeno na oblast přilehlou ke stanici. (samozřejmě na výjimky expedic, které jsou mobilní, nebo putují do konkrétních oblastí ze svých základen). Mnoho projektů je také společných a pracují na nich týmy z různých stanic a zemí. Co se týká výsledků - obecně jsou samozřejmě k dispozici, ale většinou až po opublikování v odborných článcích je možné sdílet konkrétnější data.

:14 Metůdek
Publikovala jste své zážitky v nějaké knížce nebo webových stránkách?
15:47 Olga Bohuslavová
V knížce určitě ne, byla to výzkumná expedice a takovou ambici jsem neměla, vydávat knížku. Spíše se věnuji přednáškám a promítání fotek, webové stránky také jsou, ale ne vyloženě o zážitcích.

:30 Tonda Hrástek
Děkuji za předchozí odpověď: Ještě se vás zeptám, využívá se na provoz polární stanice přírodních zdrojů energie? Solární panely? Větrná eletrárna? Biopaliva apod.?
15:47 Olga Bohuslavová
Ano, je snaha využívat přírodní zdroje na maximum, tudíž je stanice pokryta solárními panely (ohřívají vodu) a na každém z kontejnerů je větrná elektrárna. Vítr je v antarktické krajině obecně hodně silný, velmi často je možné jet pouze na větrné elektrárny.

:03 Petr Němček
Jsou lišejníky z Arktidy využívány ve farmaceutickém průmyslu?
15:47 Olga Bohuslavová
Lišejníky z Arktidy (severní polární oblast) jsou využívány ve farmacii - léčí se s nimi např. horní cesty dýchací. Tyto druhy lze ale nalézt na mnoha místech Evropy, ne jen v Arktidě. Jestli jsou také některé antarktické druhy využívány ve farmacii, to nevím, ale myslím, že spíš ne.

:21 Miroslav Pavlát
Budou díky dotacím na vědu a výzkum badatelské cesty častější nebo naopak?
15:48 Olga Bohuslavová
Tak to je těžko předpovědět - z pohledu preferencí dotací na některé oblasti ve vědě by se mohlo zdát, že cesty (do polárních oblastí) by měly být častější, ale toto není jediné kritérium, záleží to na více okolnostech.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte