Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Rozhovory

Škodlivá složka sociálních sítí převažuje, lži a skandály se šíří rychleji

S novinářem Filipem Rožánkem o spolupráci sociálních sítí a mediální gramotnosti

Mobile world Congres Barcelona
Mark Zuckerberg • Autor: Profimedia, TEMP Sipa Press

Koronavirus ukazuje to nejlepší i nejhorší ze sociálních sítí. Na jedné straně tu vzniká vlna solidarity, uživatelé zakládají dobrovolnické skupiny, sdílejí informace od lékařů nebo vládních představitelů. Na straně druhé epidemie opět potvrzuje, že jsou sociální sítě místem, kde se velkou rychlostí a bez kontroly sdílejí polopravdy i účelné dezinformace. „Snaha systémově zabránit šíření poplašných zpráv v souvislosti musí začít u provozovatelů,“ říká tomu Filip Rožánek -  novinář, mediální analytik a autor řady projektů v oblasti nových médií, který je nyní editorem Digizone.cz.

Co se nejvíc řeší na sítích v souvislosti s koronavirem?

Z pozitivních témat jsou to nabídky dobrovolnických aktivit a návody na šití roušek. Jak už je v Česku zvykem, šíří se řada vtipů. Z horších fenoménů jsou to spekulace, co použít při domácím léčení nákazy, včetně příšerností typu ředěných chlorových přípravků.

Na sociálních sítích se šíří nejen zmíněné vtipy, ale i koláže nebo videa. Pobavilo vás něco z toho?

Víc než kdy jindy jsou vidět různá předabovaná vystoupení Andreje Babiše na tiskových konferencích nebo parodie na známé televizní scénky. Vídám jich hodně a je to podle mě dobré znamení, že neztrácíme smysl pro humor. Nejspíš i vám dorazila parodie, ve které premiér preventivně zakazuje italské těstoviny a německý eintopf.

Zajímá zahraniční uživatele něco, co my příliš neřešíme?

Nic vyloženě speciálního jsem nezaznamenal. Jestli mají sociální sítě něco společného napříč státy, tak jsou to výzvy k nošení roušek včetně zapojení populárních osobností. Jistým druhem spontánní kampaně jsou výzvy typu #stayhome, které přesvědčují lidi, aby zůstali doma a nikam zbytečně nechodili. A také si uživatelé vzájemně dodávají optimismus hesly typu #spolutozvladneme.

Filip Rožánek
Filip Rožánek • Autor: Vojtěch Resler

O sociálních sítích se mluví jako o prodavačích  strachu - kromě relevantních informací se tu objevuje i obrovské množství polopravd či cílených dezinformací, proti kterým lze těžko bojovat. Je možné systémově bránit šíření poplašných zpráv?

Ano, ale tato snaha musí začít právě u provozovatelů. Facebook například zobrazuje speciální výzvu v různých jazycích, ve které odkazuje na oficiální zdroje informací. Českým uživatelům doporučuje navštívit web ministerstva zdravotnictví. Sociální sítě i vyhledávač Google se zároveň snaží blokovat podvodné reklamy a falešné zdroje informací.

Sdílený obsah ovšem funguje na bázi algoritmu, který tlačí do popředí příspěvky se silnou emocí. Nebo došlo ke změnám?

Základní algoritmy jsou pořád stejné, upravují se - řekněme - nadstavby, podle kterých se řídí doporučování různých stránek, skupin a inzerce. Přesné principy fungování jsou ale strategickou věcí provozovatelů sociálních sítí, takže je zvenčí těžké posuzovat. Známé je jen to, co třeba Facebook nebo Twitter řekl veřejně, například nové podmínky pro šíření inzerce o společensky závažných tématech, jako je migrace nebo globální oteplování. Kdo si platí reklamu na taková témata, musí projít ověřením - a je veřejně vidět, kdo za konkrétní kampaň platí.

Facebook čelil ostré kritice poté, co vyšlo najevo, že data desítek milionů uživatelů byla neoprávněně využívána společností Cambridge Analytica. Jeho zakladatel poté Mark Zuckerberg od několikrát připustil, že by Facebook mohl být více transparentní a bezpečnější. Věříte mu?

Nijak zvlášť. Ale těžko mohl říkat něco jiného. Musel uklidnit rozbouřené emoce. Facebook stojí a padá s tím, co ví o svých uživatelích, to je motor jeho reklamního byznysu. Maximálně kvůli tomu, že dostal přes prsty, přerušil některé projekty. Chtěl například propojit sociální síť se správou osobních financí, ale z tohoto záměru banky začaly couvat.

Od posledního globálního viru, jímž byla ebola, uplynulo šest let. Zlepšili od té doby vývojáři sociálních sítí preventivní opatření proti šíření dezinformací v souvislosti s globálními tématy?

Určitě ano, ale nesouvisí to ani tak s ebolou, jako s celkovým tažením vůči fake news. Nejzásadnější opatření se začala přijímat kvůli ovlivňování voleb přes sociální sítě. Mechanismus šíření podvodných webů a dezinformací je stejný, takže tato opatření a algoritmy se dají použít i v případě zpráv o koronaviru. Nic ovšem není stoprocentní a rozsévači falešných zpráv se učí algoritmy obcházet. Velkým problémem je detekovat šíření zpráv v uzavřených skupinách. Nejde jen o vyložené lži, ale také o zdraví a životu nebezpečná doporučení, jak s nákazou bojovat. Dalším problémem jsou hlasové zprávy šířené přes Messenger anebo videa. Se zvukovou a obrazovou složkou si totiž algoritmy, které jsou cvičené na text, nedokáží spolehlivě poradit. V Česku a na Slovensku se například hojně šířila nahrávka, která s odvoláním na údajnou studii Vídeňské univerzity varuje před užíváním brufenu při nákaze koronavirem.

Reklama
Reklama

obchod04_foto Milan Jaros
Autor: Milan Jaroš

Jak rozsévači falešných zpráv mohou algoritmy obcházet?

Třeba právě tím, že zprávu nahrají jako audio nebo video, případně ji zpracují do podoby obrázku. Proto se v posledních letech tak rozšířily falešné citáty v grafické úpravě. Když je algoritmus naučený na hledání některých slov, tak je vynechají. Nebo se použijí zástupné symboly.

Sociální sítě mají algoritmy, kterými se snaží udržet uživatele aktivní po co nejdelší dobu - zvyšují engagement, interakci mezi aplikací a uživatelem. Právě nejpopulárnější příspěvky s největším ohlasem ale jsou mnohdy mylné nebo zavádějící.

S jistou nadsázkou můžeme říct, že tak to bylo už v dobách, kdy jedinou sociální sítí byla pavlač nebo chodba v paneláku. Lidstvo miluje drby. Dá se s tím bojovat jen v rámci nástrojů sociálních sítí, tedy omezovat dosah šiřitelů fám. Nejaktivnějším šiřitelům nesmyslů blokují a mažou účty nebo je odřezávají od finančních zdrojů.

Jak to funguje?

Například YouTube takovým lidem vypne monetizaci, tedy možnost vydělávat na reklamě u zveřejněných videí. Zároveň jejich obsah potlačí ve vyhledávání, takže mají nízkou sledovanost a nemohou tak příliš propagovat třeba odkazy na reklamní předměty.

Kooperují mezi sebou sítě v boji proti dezinformacím?

Čerstvá zpráva říká, že se technologičtí giganti spojili, aby potlačovali dezinformace o Covid-19. Chtějí posloužit jako komunikační kanál pro rychlé šíření oficiálních informací a mazat zavádějící zprávy. Do této aktivity se zapojil Facebook, Google, LinkedIn, Microsoft, Reddit, Twitter a YouTube.

Liší se bezpečnostní strategie starších a novějších sítí, tedy těch, které pracují spíš se slovy, a těch, které spíše s obrazem a zvukem?  

Nedělil bych je na starší a mladší. Všechny zmíněné sítě se snaží uživatele směrovat na oficiální informační zdroje, například národní zdravotní linky nebo na informace Světové zdravotnické organizace. Mimochodem, právě Světová zdravotnická organizace si na TikToku raději zřídila profil a učí uživatele této sítě, jak se v době koronaviru správně chovat. TikTok totiž používají hlavně děti a teenageři.

Dá se říci, kdo manipuluje veřejností nejvíc?

Hodně se mluví o šíření závadného obsahu z Ruska, Íránu nebo Číny. Ale ne vždycky za tím musí být státní hráč. Často je to obyčejná lidská touha být zajímavý a svézt se na vlně populárního tématu. Jindy jsou to lidi naštvaní na společnost a systém, protože procházejí osobní nebo podnikatelskou krizí, mají dluhy nebo se cítí ostrakizovaní. A pak je tu ještě skupina vychytralých lidí, kteří chtějí na druhých prostě vydělat. To jsou ezoterické e-shopy, poradny a podobně.

XINHUA-PICTURES OF THE YEAR 2018
Mark Zuckerberg vypovídá v americkém Senátu, 2018 • Autor: Eyevine, Profimedia

Proč se závadný obsah šíří právě ze zmíněných tří států?

O ruských, čínských a íránských informačních operacích na sociálních sítích se mluví už několik let. Loni třeba Twitter smazal skoro pět tisíc falešných účtů íránského původu, které se snažily ve velkém ovlivňovat postoje k mezinárodnímu dění. Podle oficiálních údajů část z nich vyprodukovala skoro dva miliony tweetů. Nicméně íránské aktivity jsou namířené spíš vůči Spojeným státům. Čína se snažila ohnout světové vnímání protestů v Hongkongu. O ruském vměšování do předvolebních kampaní v různých zemích se už psalo také. Nicméně není to tak, že by to jiné země nedělaly. Loňská studie výzkumníků z Oxfordu identifikovala na 70 států, které používají sociální sítě k organizované propagandě buď ve svém regionu, nebo mezinárodně. Obvykle jsou to autoritativní režimy. Přeshraniční vlivové operace výzkumníci připisují také Saudské Arábii nebo Pákistánu. Obecně je cílem vytvářet falešné veřejné mínění.

Šíří státní hráči cílené dezinformace i ohledně koronaviru?

Nejhlasitější kritika v tomto směru zní z USA. Američané tvrdí, že Írán a Čína pomáhají šířit dezinformace o viru Covid-19, aby od sebe odvrátily pozornost. Typicky se objevuje narativ, že koronavirus je ve skutečnosti nepovedená biologická zbraň CIA. Evropská unie také vystopovala šíření dezinformací o koronaviru z Ruska, které mají podporovat paniku, mást veřejnost a podkopat důvěru v oficiální orgány. Kreml to oficiálně odmítá jako typickou západní protiruskou obsesi. Pohybujeme se však ve sféře, kde je obtížné dát na stůl jednoznačné důkazy. Technická data nejsou k dispozici, dokud je neposkytnou samy sociální sítě, a prokázat úmysl u obsahu vyžaduje delší analýzy.

Jak se dezinformace šíří v praxi?

Často jde o zdánlivé zpravodajské servery, které vsadí informace do manipulativního kontextu a apelují na emoce. Odkazy na podobné stránky potom hromadně sdílejí falešné nebo anonymní profily. Některé principy jsou staré jako propaganda sama. Lidé rádi šíří drby a skandály:  když smícháte pravdu se lží a pootočíte vyznění zprávy, řeknou si, že je na každém šprochu pravdy trochu. Rozmlží se hranice mezi tím, co je pravda a co lež.

Je některá sociální síť rizikovější než jiné?

Riziko stoupá s nástroji přímé komunikace, mnoho dezinformací a polopravd se šíří v osobních chatech mezi uživateli. Tam nikdo zasáhnout nemůže. Takže u Facebooku je rizikový Messenger nebo WhatsApp. Liší se to i region od regionu. Například v Indii se jednu dobu WhatsApp tak moc používal pro šíření útočných zpráv, hoaxů a dezinformací, že Facebook musel omezit jeho funkce a zveřejnit inzeráty v novinách, kterými odrazoval od šíření poplašných sdělení.

Pomohlo to Facebooku?

Stalo se to v létě 2018. Technický krok pomohl zmírnit rychlé šíření vyhrocených zpráv. Jenže pak se začaly šířit hlavně přes hlasové nahrávky. A teď tento fenomén přichází masově i do Evropy. Nahrávání hlasové zprávy je jedna z hlavních funkcí WhatsAppu a používají ji lidé, kteří zrovna nemohou psát zprávu na klávesnici. Komunikace je šifrovaná, nahrávky těžko detekujete.

twitter2

Sociální sítě a mobilní aplikace pomohly třeba v boji se zmíněnou ebolou v  Nigérii, když se skupina dobrovolníků rozhodla umístit důležité informace na Facebook a Twitter.  Nakolik tedy sociální sítě pomáhají šířit osvětu, a nakolik naopak škodí?

Škodlivá složka často bohužel převažuje, protože lži a skandály se šíří rychleji než pravdivé informace. Takže oficiální upozornění sice v aplikaci vidí skoro každý, ale pak stejně rozklikne nějakou fámu s lákavým titulkem, kterou nasdílel kamarád. Sociální sítě však pomáhají i v tom, že umožňují lidem v zasažených oblastech požádat o pomoc nebo dát najevo, že jsou v pořádku. Na sociálních sítích se také dobře organizují sbírky a dobrovolnická aktivita.

Může pandemie zlepšit mediální gramotnost, popřípadě důvěru ve veřejnoprávní média?

Rád bych tomu věřil, ale půjde to těžko a pomalu. Obtížně změníte názor lidí, kteří posuzují veřejnoprávní média optikou svých předsudků a emocí. Mnoho lidí nepochybně pochválí veřejnoprávní média za skvělý informační servis, ale nakonec budou stejně brblat. Mediální gramotnost se nezlepšila ani při jiných závažných krizích, takže ani po koronaviru to nebude jiné. Jinak by ostatně aktuální vlna dezinformací o koronaviru neměla takový úspěch.

A může koronavirus znamenat určitý mezník pro mediální svět? Být třeba definitivním hrobníkem „pomalých“ tištěných médií, resp. deníků?  

Může a bude. Ale nejenom pomalých médií. Koronavirus ovlivňuje celé produkční řetězce a ekonomiku. Inzerenti přehodnocují výdaje na reklamu, protože kvůli vládním opatřením čekají pokles výroby, odbytu a tržeb. Šetření se dá očekávat také u koncových zákazníků, tedy čtenářů a domácností. V případě některých médií to bude urychlení nevyhnutelného, protože křehce přežívala v souboji s internetem. Očekávám ale, že se chtě nechtě pročistí i scéna on-line médií. 

Máte nějaké „desatero“, které uživatelům pomůže v  orientaci na sociálních sítích?

To, že něco sdílí hodně lidí, ještě neznamená, že je to pravda. - Podívejte se, jestli je zdroj informace konkrétní a dohledatelný. - Ověřte datum zprávy; není několik let stará? - Je tu uvedený autor, nebo se jen skrývá za přezdívku? - Jsou ve zprávě konkrétní fakta, nebo jen emoce a politické narážky? - Čím víc vás zpráva vyzývá k hromadnému sdílení, tím méně důvěryhodná je. - Pokud si nejste jistí, zadejte titulek zprávy do Googlu a podívejte se na ostatní zdroje. Může se ukázat, že zdánlivě seriózní zpráva je vtip. - Použijte služby jako Tineye.com, které vám pomohou dohledat zdroj fotografií. Oblíbenou taktikou je použít starý snímek v úplně jiné souvislosti, a podpořit tak skandální dojem. - Podívejte se na služby Hoax.cz anebo Snopes.com, které sledují aktuálně šířené dezinformace. - Pokud klikáte na odkaz nabízející výhru, změnu hesla nebo něco podobného, třikrát zkontrolujte, kam ve skutečnosti vede.

Autor je na stáži v Respektu

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte