Ředitel ČT Dvořák: Chystá se na mě kompromitující materiál, už se hledá můj nástupce
 
Rada ČT, Petr Dvořák
Ředitel ČT Petr Dvořák na jednání radních; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Od posledního zasedání Rady ČT má ředitel ČT Petr Dvořák od radních černé na bílém usnesení, že porušil zákon. Ono porušení shledali radní v tom, že jedno vyjádření, o které rada žádala, jim z Dvořákova pověření poslal ředitel korporátních vztahů a komunikace ČT, nikoli on osobně. „Beru to tak, že si někteří radní chtěli vytvořit formální předpoklad pro moje odvolání. Jestli je to oprávněný formální předpoklad, to by musel rozhodnout soud. Jsem přesvědčen, že rozhodně není. Ale myslím, že část rady má pocit, že už tím naplnila zákon,“ říká k tomu sám Dvořák.

Proč jste ono vyjádření nepodepsal vy, jak tohle v ČT probíhá?

Je to ukázka způsobu, jakým teď rada přijímá usnesení, která mají prokázat, že jsem se něčím provinil.  Samo o sobě je to usnesení absurdní a mám na to připravenou asi pětistránkovou odpověď, kterou budu radním posílat. A proč jsem to nepodepsal? Protože tímhle způsobem jsem odpovídal na žádosti o podklady od rady posledních 10 let. V žádném dokumentu, ať už je to zákon o ČT, Kodex ČT nebo interní předpis, se nestanoví, že bych musel všechno jmenovitě podepisovat já sám. Připravuje je pro mě a podepisuje z mého pověření některý ze zaměstnanců - je nesmysl, že bych touto zaběhanou praxí porušoval zákon.

V dokumentu, o nějž jde, píše ředitel komunikace v úvodu, že vyjádření v něm poskytuje radě „z pověření generálního ředitele“. Byl jste u toho, když radní usnesení o porušení zákona přijímali, pokusil jste se to na místě vysvětlit?

To je standardní formulace, kterou používáme vždy při vyjadřování pro radu. Takových stížností nebo žádostí o informace vyřizujeme ročně desítky a za posledních deset let jich rada přijala vyřízených tímto způsobem stovky. Snažil jsem se proti tomu na místě ohradit. Ale vzhledem k těm osmi hodinám jednání, které tomuto bodu předcházely, už byla rada podle mě v situaci, kdy to chtěla mít všechno za sebou - nebrala v potaz žádné argumenty a rovnou hlasovala.

Porušení zákona je to, co rada potřebuje, když chce ředitele televize odvolat. Berete to sám tak, že tohle je už je podklad pro radou připravené odvolání - že se už chystá?

Beru to tak, že si někteří radní chtěli vytvořit formální předpoklad pro moje odvolání. Jestli je to oprávněný formální předpoklad, to by musel rozhodnout soud. Jsem přesvědčen, že rozhodně není. Ale myslím, že část rady má pocit, že už tím naplnila zákon – tím, že materiál s tímto usnesením přijala, tak mě písemně upozornila na porušení zákona. Což je to, co má podle zákona předcházet případnému hlasování o odvolání generálního ředitele.

Co uděláte?

Budu se proti tomu usnesení ohrazovat na příštím na jednání rady, které bude teď ve středu. V rámci svého vyjádření píšu radě, že tohle rozhodně nepovažuju za věc, která odpovídá zákonu a která by naplňovala paragraf 9 zákona o ČT, tedy ten, který hovoří o odvolání generálního ředitele a na který se radní v usnesení odvolávají. Jinou možnost nemám, usnesení radních nepodléhají bohužel žádnému přezkumu.

Čtěte také komentář: Za ČT a volby líbeznější, hlavně rychle!

Zároveň je tu další věc. Radní Daniel Váňa doplnil Zprávu o činnosti ČT, která se teď v radě projednává, o větu:Rada České televize konstatuje, že Česká televize s výjimkou podílu SPD na politickém zpravodajství a účasti zástupců této politické strany v diskuzních pořadech splňuje ustanovení odst. 2, §2 zákona ČT…“ - jinými slovy se tu trochu zašmodrchaně říká, že neplníte zákon, pokud jde o vyváženost, že nedáváte dostatečný prostor straně SPD. Materiál s grafy a čísly o pozvaných, který ČT radě předložila, už přitom rada projednala na počátku února a bez výhrad. A teď je tu tato výhrada. Ohradil jste se i proti tomuto?

Zpravodajem této kapitoly byl radní Roman Bradáč. Podle mých informací na posledním pracovním setkání rady, které řešilo výroční smlouvu, radní Váňa přišel s požadavkem, aby se text doplnil tímto způsobem. Rada bude o tom finálním znění zprávy hlasovat teď ve středu na svém zasedání. A já se připravím na to, že pokud by text zůstal v tomto tvaru, budu k tomu mít výhradu. Ale zase záleží na radě, je to její zpráva pro Poslaneckou sněmovnu, mohu se ohradit a mít výhradu, to je vše.

Radní při tvorbě této věty vycházeli z čísel týkajících se účasti stran v pořadech Otázky Václava Moravce a Máte slovo. Jak ČT postupuje při zvaní hostů do pořadů, jak se počítá vyváženost?

Vyváženost se počítá podle toho, jakým způsobem mají jednotlivé strany a hnutí vliv na celkovou politickou situaci České republiky. Nevychází se jen z poměru v poslanecké sněmovně, ty strany mají nějakou sílu i v Senátu, v zastupitelstvech měst a obcí, na hejtmanstvích. Z toho vyplývá celkový poměr. A Česká televize má také povinnost držet poměr mezi vládními stranami a opozicí v tom, aby obě strany dostávaly vyvážený prostor. Ale rozhodně neplatí, že bychom museli vyvažovat v rámci jednotlivých pořadů nebo dokonce v rámci jednotlivých reportáží, vyváženost se počítá v celku vysílání.

A ani po jednotlivých stranách, když jde o vládní a opoziční sílu?

Je to tak, že si vedeme poměrně detailní analýzy i po stranách, ale to je nad rámec zákona a Kodexu. Samozřejmě se může stát, že v rámci jednotlivého pořadu v nějaké časové periodě má některá strana větší prezenci než jiná nebo jindy. Ale může to být třeba proto, že je zrovna v problémech. Když například padla vláda Petra Nečase, měla ODS v médiích i v ČT samozřejmě velký prostor - a samozřejmě větší než jiné strany. I když to byl zrovna prostor, o který sama zrovna nestála. Nebo když zůstaneme pro příklad u této strany: po smrti senátora Kubery se stal předsedou Senátu Miloš Vystrčil, referovali jsme o tom a pomyslné čárky putovaly k ODS. Později šlo i o sledovanou cestu na Tchaj-wan, tak zase měla větší prostor než témata jiných stran. Logicky. Vyváženost se nedá posoudit jen podle počtu čárek za reportáže nebo hosty.

Reklama
Reklama

Hana Lipovská, Rada ČT, listopad 2020
Hana Lipovská, Rada ČT, listopad 2020 • Autor: Matěj Stránský

Už se o vás po těchto krocích radních mluví otevřeně jako o odepsaném řediteli, který bude s jistotou odvolán. Berete to tak, že je rozhodnuto?

Neberu to tak, že bych to měl tiše vzdát, pořád doufám, že bude platit zákon; že se bude rada chovat podle zákona, bude se snažit naplnit zákon a kodex. A že absurdity tohoto typu nebudou sloužit k účelovým atakům nebo účelově k mému odvolání. Ale uvidíme. Koneckonců si myslím, že s ataky nejsme zdaleka na konci.

Jak to myslíte?

Před dvěma lety byl veden atak na ČT ze sněmovny. Část sněmovny udržovala dlouho napětí, zda schválí, čí neschválí výroční zprávy (pokud by je dvakrát neschválila, padá rada a volí se nová - to tehdy byla cesta k odvolání generálního ředitele, pozn. red.) – a začaly se objevovat na mě vytvořené dehonestující materiály, které měly ukázat, že jsem lump a že věci dělám špatně. V momentě, kdy se projednávaly zprávy ve sněmovně, byl  na titulní stránce MF DNES text o nemovitostech, které vlastním se svou ženou, napsaný s takovým podezřením, jako bych je ukradl. A teď mám informaci o dalších materiálech, které kolují po redakcích a kterými mi chtějí zase ublížit.

Víte, co by to mohlo být?

Kromě opakovaných pokusů o obvinění se zneužitím služebního auta a náklady na přestavbu mojí kanceláře jsem se doslechl, že na mě chtějí vytáhnout majetkovou účast v jedné firmě.

Článek s popisem vašich rodinných nemovitostí vzbudil mezi novináři profesní údiv. Ale vlastně to tehdy nepřineslo žádnou informaci kromě „podívejte, ředitel ČT není chudý“. O co jde teď, vy jste nově vstoupil do problematické firmy?

Ne. Jde o firmu Gopas, kde mám její akcie už od roku 1996. A když jsem nastupoval v roce 2011 do ČT, tak jsem ji v životopisu uvedl, veřejně jsem říkal, že jsem místopředsedou představenstva v akciovce Gopas.  A v momentě, kdy jsem prošel výběrovým řízením, jsem se samozřejmě vzdal pozice ve statutárním orgánu, ale majetkovou účast jsem si dál ponechal.  A teď mám informaci, že mezi médii běhá očerňující materiál, který z této situace dělá kriminální čin.

Gopas je velká školicí společnost. S kým ji vlastníte?

Ano, je to největší poskytovatel počítačových školení u nás a na Slovensku a já tam mám podíl dvacet pět procent od roku 1996 a jsou tam další dva společníci. Jeden je Petr Daniel, který firmu řídí. A další je Ladislav Bartoníček, vysoký představitel a akcionář PPF, se kterým máme společné některé aktivity už od roku 1993. Po mém odchodu z představenstva se stala členkou tohoto orgánu má žena.

Čtěte také analýzu z nového čísla: Radní chtějí změny v České televizi

V radě se stalo problémem i to, že vaše žena vede fotografickou galerii Leica, o jejíchž výstavách a autorech se objevily v informace v pořadech v kulturním zpravodajství. Očekáváte, že tohle bude ten problém, který se má objevit?

Nijak jsem neskrýval ani rodinnou galerii, ani to, že moje partnerka je členka statutárního orgánu firmy Gopas. Každý se může podívat do veřejného rejstříku na internetu. Moje žena je členka statutárního orgánu, který jednou za rok schvaluje závěrku a schvaluje základní dokumenty na valné hromadě. Už jsem několikrát na radě i v jiných otevřených diskusích vysvětloval, že mezi galerií Leica, což je obecně prospěšná společnost, a Českou televizí žádné obchody nejsou. V minulosti se objevil jediný případ. To ale galerie kupovala za obvyklou cenu licenci na pořad České televize jako součást výstavní prezentace. To už rada řešila i v minulosti s výsledkem, že je všechno v pořádku.

Objednáváte u firmy Gopas školení pro Českou televizi?

Já samozřejmě ne. Kdyby byla v ČT podepisována taková velká rámcová smlouva nebo zakázka, tak by mi samozřejmě přišla na stůl, to bych věděl. Nic takového se ale nedělo. Ale teď jsem si pro jistotu nechal vytáhnout doklady za poslední tři roky a zjistil jsem, že proběhlo několik školení z oblasti IT. Jediné v roce 2020 a několik školení v roce 2019. Jsou to objednávky na nízké částky, které se ke mně ke schvalování vůbec nedostanou. Nikdy jsem žádnou objednávku ani fakturu neschválil, ani nenařídil. Školení si objednávají jednotlivé týmy podle vlastní potřeby. V roce 2020 byla fakturace v objemu 15 tisíc korun, v roce 2019 v úhrnu ve výši celkem 110 tisíc.

Jaký je obrat firmy Gopas, jak jí takové zakázky pomohly?

Roční obrat firmy Gopas byl v roce 2019 přes 200 milionů korun, vloni kolem 120 milionů korun. Takže ne, nepomohly by jí. Z hlediska zákona jsem se ničeho nedopustil. Tu firmu neřídím, nijak neovlivňuju, mám tam majetkovou účast, ze strany ČT jsem dodnes ani netušil, jestli tam nějaká fakturace probíhá. Ale vzhledem k tomu, jak se tyhle informace dají zneužít, viz absurdní usnesení, že jsem nepodepsal dopis radě já, ale mnou pověřený ředitel, a tím jsem porušil zákon, předpokládám, že podobně by asi chtěl někdo stočit argumentaci kolem společnosti Gopas.

Považujete to, že si nějaká oddělení v ČT objednávala u společnosti Gopas školení, za chybu?

Chyba by to byla, kdybych podepsal smlouvu jménem ČT nebo kdybych ovlivňoval lidi v ČT, aby si tam ve velkém množství objednávali služby.  To jsem samozřejmě nedělal. Ty objemy mezi ČT a Gopasem nejsou vysoké. Samozřejmě bych byl ale raději, kdyby žádná fakturace mezi ČT a firmou Gopas neproběhla. Ale to, že si někdo objedná IT školení od největší firmy na trhu, která školení pořádá, opravdu nedokážu ovlivnit. Česká televize uzavírá devadesát tisíc smluv ročně. A logicky: jaký by mělo smysl, že bych protlačil v ČT objednávku na 20 tisíc korun? Myslíte, že by mi to stálo za to, aby se toho chytil někdo, kdo má úmysl mě vylíčit jako problematického? Opravdu nestálo.

Nemohl jste říct řediteli firmy Gopas, ať dá pokyn svým oddělením a školitelům, že nemají přijímat objednávky od ČT?

S ředitelem firmy Gopas jsem měl domluvu, že by mě upozornil na obchodní vztah, ale to se nestalo.

Google mi ukázal, že akcionářem firmy Gopas jste přes společnost Globeinvest registrovanou v Holandsku. Proč?

Akcie firmy Gopas vlastníme s Ladislavem Bartoníčkem přes tuto holdingovou firmu, kterou jsme zřizovali v 90. letech. Protože jsme tehdy provozovali víc firem a chtěli jsme rozvíjet jejich aktivity i v zahraničí, v Nizozemsku byla registrována především z důvodů vyšší ochrany investic, podobně jako řada českých společností. Ale celá ta struktura už je dnes vlastně prázdná, protože většinu firem jsme přestali provozovat. Finální vlastník – tedy že jsem spoluvlastníkem i já - je znám nejen z rejstříku ze Slovenska, kde se to musí jmenovitě dokládat a je to veřejné, ale celou dobu o něm ví banka, je to napsáno v registru na obchodním rejstříku, je to v databázi kvalifikovaných dodavatelů. Není to nic tajného.

Rada ČT, Petr Dvořák
Rada ČT, Petr Dvořák • Autor: Matěj Stránský

Když říkáte, že vaši majetkovou účast ve firmě Gopas na vás někdo chystá jako kompromitující informaci, o kom mluvíte?

Těžko spekulovat. Ale myslím si, že to částečně vyplývá z vůle části Poslanecké sněmovny. A myslím si, že k tomu přispívají i lidé, kteří nemají poslaneckou zodpovědnost a z pozice poslaneckých asistentů nebo podobných postů se snaží ty věci organizovat. Celé to navíc úzce souvisí s dezinformační scénou. A požadavek na mé odvolání jde - jak známo - otevřeně i od pana prezidenta.

Takové síly spojené s dezinfoscénou samozřejmě ve společnosti jsou, ale je to pořád malá část společnosti – to lze soudit například z preferencí strany SPD, která je toho představitelem. Není zvláštní, že by síla vycházející z okrajové části společnosti „sejmula“ generálního ředitele?

Pokud mají podporu politických stran, které hlasují, tak ani ne. Teď při hlasování ve volebním výboru, který zužoval okruh kandidátů na místa v Radě ČT, bylo jasně vidět, jak byly rozděleny hlasy poslanců ve výboru - a z toho plyne, že taková možnost tady je. Když z osmnácti lidí ve výboru deset hlasuje pro tento výběr kandidátů, tak je asi jasné, jaká vůle sněmovny většinově  je a bude. Zákon říká, že v Radě ČT by měly být zastoupeny významné regionální, politické, sociální, kulturní názorové proudy. Ale když si poslechnete prezentaci jednotlivých kandidátů na funkci radních při slyšení ve výboru a podíváte se, koho z nich poslanci vybrali do finále, tak mám pocit, že převážil jeden specifický proud - maximálně kritický k České televizi.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny jste nedávno řekl, že lidé z Hradu už nabízejí vaše místo na trhu. Kdo ho nabízí a komu?

Jsem v médiích už dlouho, od roku 2002, a už předtím jsem měl v mediální oblasti hromadu kontaktů a známých, stává se mi tedy, že mi občas někdo zavolá a řekne mi, co se za oponou trhu děje. Nebo mi třeba pošle výstrahu a informaci. Nechci být konkrétní. Ale skutečně došlo k tomu, že byli osloveni někteří lidí, jestli by to nechtěli po mně převzít.

Dostal tu nabídku od lidí z Hradu i současný radní a bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka, o němž se spekuluje, že by vás mohl nahradit?

O tom jsem nic neslyšel. To byli jiní. Opravdu nechci být konkrétní, ale není to tak, že by ti oslovení byli outsideři, kteří by byli předem handicapováni tím, že na takovou funkci nemají. To ne.

Pokud jde skutečně o to vás ještě do sněmovních podzimních voleb odvolat, co je podle vás cílem? K čemu to politikům bude?

Naivní představa může vést k tomu, že kdyby přišel nový ředitel, udělá radikální a bleskovou výměnu na postech kolem sebe - a že možná dojde k personálním změnám, specificky asi v oblasti zpravodajství a publicistiky, aby televize nebyla kritická a aby byla víc po vůli některým politikům.

Od kritiků ČT, od politiků nebo i z úst kandidátů na místa radních často zní, že se jim nelíbí kritické zpravodajství. A mluví o jménech konkrétních novinářů – ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, Nora Fridrichová, Marek Wollner, Václav Moravec. Myslíte, že je za tím vším snaha se těchto výrazných novinářů zbavit?

To je možné a zároveň je to zjednodušené vidění světa. A představy, že se vymění generální ředitel a tím se hned změní podoba zpravodajství a publicistiky, můžou vycházet z neznalosti fungování televize a z neznalosti zákona. Generální ředitel – vychází to jak ze zněmí zákona, tak Kodexu ČT - má směrem ke zpravodajství jen kontrolní schopnost. Měl by udržovat editoriální svobodu zpravodajského týmu. Jiná věc by byla, pokud by generální ředitel jmenoval nového ředitele zpravodajství a šéfredaktora a ti by začali dělat čistky. Stejně jako se to stalo v roce 2000, kdy do zpravodajství přišla Jana Bobošíková, která tam sice vydržela jen několik málo dní, ale po tuhle dobu vlastně jen rozdávala výpovědi.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte