Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

ČSSD nesmí dopustit, aby byla druhou politickou divizí Agrofertu

S politickým poradcem Otou Novotným o nadcházejícím sjezdu sociální demokracie

Milan Chovanec 2015
Autor: Milan Jaroš

Sociální demokracii čeká v neděli mimořádný sjezd. Na něm si její členové mají zvolit nového předsedu a určit i směr budoucnosti strany. Otázkou je, co vše se během jednoho dne, který ČSSD na zasedání vyhradila, stihne. Jedno je jisté: dorazí i prezident Miloš Zeman – poprvé od doby, co se se sociální demokracií rozloučil a založil vlastní stranu SPO. „ČSSD nesmí dopustit, aby byla druhou politickou divizí Agrofertu,“ říká politický poradce bývalých sociálně demokratických předsedů a šéfů vlád Oto Novotný.

Sjezd má reflektovat povolební výsledky a stav strany. Proč podle vás ČSSD prohrála volby přes nesporné úspěchy své vlády?

Protože tyto „nesporné úspěchy“ zjevně nepociťoval dostatečný počet potenciálních voličů ČSSD a hlavně, pokud tu nějaké úspěchy byly, tak si dokázal přivlastnit Andrej Babiš.

Kdo se podle vás stane předsedou ČSSD?

Kdo se stane předsedou, nedokážu odhadnout. Situace je s ohledem na její dezolátní stav a na to, kdo na předsedu kandiduje, nepředvídatelná. Jsem si jist jen jedním. Ať už bude zvolen kdokoli z dosavadních veřejně ohlášených kandidátů, žádné větší pozitivní změny neočekávejme. S Hamáčkem přijde zakonzervování současného stavu, s Chovancem a Zimolou nacionálně sociální degenerace. Ostatní kandidáty osobně neznám, ale nepředpokládám, že by kterýkoli z nich měl ucelenou představu, jak to udělat, aby tato strana na autentických sociálně demokratických hodnotových základech zahájila nutný proces vlastní rekonstrukce.

Bude nedělní sjezd z tohoto hlediska přelomový? Rozhodne nadlouho o tom, kam se strana vydá?

Přál bych si, aby byl přelomový, a aby z něj vzešla ČSSD schopná reflektovat výzvy, před kterými dnes sociální demokracie obecně stojí. K tomu ovšem nedojde. Česká sociální demokracie je hodnotově a programově dezorientovaná, neví, čí je a kam patří. V lepším případě sjezd zakonzervuje dosavadní tristní stav. V horším případě dojde k definitivní transformaci do nějaké podoby nacionálně sociální strany, která se v režii Hradu stane druhou politickou divizí Babišova Agrofertu a s Okamurou se bude přetahovat o protievropské a proti uprchlíkům naladěné voliče.

Oto Novotný
Oto Novotný • Autor: Aktuálně.cz

Nakolik jde postoj konzervativců v ČSSD těmhle náladám naproti?

Chovanec, Zimola, Foldyna, mimochodem všichni napojeni na Zemana, patří k politikům, kteří se spolu s prezidentem na posunu nálad ke konzervativismu a nacionalismu podepisují nejvíc. Z Foldyny se stal typický reprezentant těchto směrů - a takových lidí je bohužel v ČSSD stále více. Nacionalismus, stavění politických plotů kolem Evropy, a když to nepůjde, tak i kolem Česka, ale rozhodně není správnou odpovědí na globalizaci.

Promluvit tu má Miloš Zeman. Proč se rozhodl na sjezd dorazit?

Myslím, že pátá zemanovská kolona pozvala Zemana na sjezd, aby si zvýšila šance na zvolení některého ze svých kandidátů do čela strany. To by znamenalo, že by se strana stala jeho marionetou a šla do vlády po Babišově boku. Tak by vznikla dostatečně silná mocenská základna pro provádění oligarchické politiky, která nebude mít žádného vážného oponenta. Tzv. demokratická pravice to nemá ani v popisu práce - a zvláště ta česká je v tomto směru impotentní. Bojovat s oligarchizací politiky je primárním úkolem demokratické levice. Zeman to ví, proto se ji snaží tohoto úkolu zbavit zatažením do korupčního svazku s Agrofertem. Tím by u nás přestala demokratická levice prakticky existovat a politickou šachovnici by zcela ovládlo duo Zeman - Babiš.

Jaká je situace uvnitř strany, řeší se současný stav?

Převládá politická dezorientace. Žádný z potenciálních vůdců nemá komplexní představu, a rozhodně pak sociálnědemokratickou představu, jak situaci řešit. Vysublimovali politici, kteří ještě takové představy měli jako Špidla, Paroubek, Sobotka. Plamínky naděje do budoucna představují předsjezdové kusé iniciativy některých sociálních demokratů mladší generace z řad mladých sociálních demokratů, Idealistů či iniciativy Za lepší ČSSD. Ale zatím straničtí bafuňáři dělají vše pro to, aby jim nedali šanci.

Reklama
Reklama

21A_foto Milan jaroš
Kateřina Valachová a Jan Hamáček • Autor: Milan Jaroš

Kam by se měla strana vydat podle vás?

ČSSD by se měla především znovu stát sociální demokracií. Být skutečnou sebevědomou politickou alternativou. Reprezentantem moderní levice schopné demokraticky organizovat politické a občanské koalice doma, v Evropě i ve světě za účelem identifikace a řešení základních výzev globalizace prostupující naše každodenní životy. Musí být vášnivě oddána demokracii a být si vědoma, že to není jen otázka politického mechanismu, ale kultura pěstovaná ve všech společenských oblastech. Že demokracie není nic samozřejmého, ale něco naprosto nesamozřejmého, o co se nesmí přestat usilovat. Na národní, nadnárodní a lokální úrovni. Je to obrovský, ale nevyhnutelný úkol - a sociální demokracie na něj nesmí rezignovat.

Nerozdělí se nakonec ČSSD? Můžou ty dva proudy – řekněme liberální a konzervativní – koexistovat uvnitř jedné strany? A jaký je jejich poměr?

Nevím, jestli by rozdělení strany něčemu pomohlo, kdyby se tzv. konzervativci a tzv. liberálové rozešli. Každopádně by strana neměla dávat prostor politickým extrémistům. Osobně si myslím, že v rámci sociálnědemokratického paradigmatu spolu budou vždy koexistovat lidé s liberálnějším a na druhé straně s konzervativnějším pohledem na svět. Ale v onom sociálnědemokratickém paradigmatu, který je ostatně dost široký na to, aby v něm našli politický domov lidé s různou světonázorovou orientací. Sociální demokracie není politická sekta. Podstatné je neustále zlepšovat vnitřní demokratické mechanismy, aby názorové proudy mohly svobodně komunikovat. Nevím, jaký je poměr tzv. konzervativců nebo tzv. liberálů ve straně a je mi to upřímně jedno. Hrozím se toho, že tato strana má stále méně sociálních demokratů.

Měla by být ČSSD ve vládě s hnutím ANO, což je jedna z dalších otázek, o které se na sjezdu bude mluvit?

Z mých odpovědí jasně vyplývá, že neměla. ČSSD by neměla být ve vládě s trestně stíhaným premiérem, neboť by se podílela na dalším propadu politické kultury v Česku. Myslím, že by neměla být ve vládě, i kdyby tam Babiš nebyl: vstupem do vlády si významně zužuje politický prostor stát se opětovně mainstreamovou stranou na levici a respektovanou politickou alternativou určující kurs země. Takovou alternativou se nemůže stát po boku hnutí ANO. Navíc by tím uvolnila prostor pro posilování pravicové opozice, případně i Okamury či komunistů, pokud by zůstali v opozici. Ale hlavně ČSSD potřebuje provést vnitřní reformy, aby se opět stala mainstreamovou stranou. A to při účasti na vládě nepůjde - jak ukázalo minulé vládní období.

Jeden z argumentů vstupu do vlády zní, že na něm lze získat politické body. Jinak by prý ze současných osmi procent mohla strana příště propadnout ještě níž.

Můžeme uvádět mnoho dalších „neprůstřelných“ argumentů, proč by měla jít strana do vlády. Všechny se míjí s hlavním problémem, před kterým strana stojí. Nenechat ze sebe udělat onu druhou politickou divizi Agrofertu, nerezignovat na to stát sebevědomou levicovou alternativou a opozicí vůči pravici, tedy i vůči hnutí ANO, a provést za tím účelem nezbytné vnitřní reformy.

Jaroslav Foldyna, Sněmovna
Zleva Jaroslav Foldyna, Bohuslav Sobotka a Roman Sklenák • Autor: ČTK

Jan Hamáček ještě nedávno připouštěl vládu s Babišem, nyní od této představy couvl: uvedl, že podmínkou pro vyjednávání by měl být personální ústupek ANO.

Personální ústupek ve smyslu neúčasti Andreje Babiše ve vládě je o ničem, pokud jde o podmínky, za kterých se může ČSSD opět stát silným lídrem demokratické levice a nebude napříště jen do počtu. Trhoveckou logiku vyjednávání s Babišem považuji v současné situaci ČSSD za deficit politické představivosti, jak řešit problém zvaný česká sociální demokracie.

Milan Chovanec naopak prosazuje dlouho poměrně tvrdou antibabišovskou linku.

Nejsem si jist, do jaké míry je tento Chovancův „zásadový“ postoj jen dalším politickým mimikry. Nakolik vychází z nějaké komplexní ucelené představy o dalším politickém směřování ČSSD. Mám o tom dost pochybností. A pokud tam taková představa není, je jeho momentální postoj k Babišovi irelevantní.

Je současný stav ČSSD součástí obecné krize sociálních demokracií v Evropě?

„Obecná krize“ sociální demokracie je tu od oslabování demokratických národních sociálních států, které začalo zhruba na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Tyto demokratické národní sociální státy byly v rozhodující míře výsledkem politiky sociální demokracie ve dvacátém století. S prohlubující se globalizací jsou však stále méně schopné nejen čelit jejím negativním důsledkům, ale také těžit z jejích pozitivních důsledků. Působnost negativních důsledků tyto státy postupně sociálně a politicky dezintegruje. A schopnost čelit jim předpokládá diverzifikovat ohniska politického rozhodování.

To znamená co?

V jednom směru jde přenos části politických pravomocí směrem „nahoru“ - na nadnárodní úroveň. V druhém směru o přenos části politických pravomocí směrem „dolů“, na lokální úroveň. Tohle je nesmírně složitý proces, který sociální demokracie, která by přitom měla stát jeho v čele, nezvládá. Ale pouze nastavením a řízením tohoto procesu lze společenské prostředí, ve kterém „západní lidé“ žijí, znovu sociálně a politicky integrovat jako demokratickou komunitu. Sociálním demokratům však chybí politická vůle a odvaha. Proto jsme naopak svědky posilování nacionalistických tendencí uchovávat status quo.

Je postavení ČSSD i něčím specifické pro Česko, resp. postkomunistický blok?

Jistě. V každé demokratické zemi působí osobitá kulturně politická specifika, Česko nevyjímaje. Míra schopnosti českých sociálních demokratů uvědomit si výše popsaný úkol je ve srovnání se sociálními demokraty na západ od našich hranic nižší. Česko bylo takřka výjimkou mezi postkomunistickými státy, když se zde v polistopadovém období etablovala silná sociální demokracie na „autentických“ základech. Tím myslím, že u nás nešlo o transformaci komunistických stran na sociálně demokratické.

Sjezd ČSSD, 10.3.2017, Brno
Jiří Zimola • Autor: Matěj Stránský

To by měla být naše výhoda.

Ano, mysleli jsme si dlouho, jaká je to výhoda, a považovali jsme to za důkaz zdejší demokratické politické kultury. Ukazuje se ale, že to je přelud. Pokud jde o schopnost zdejších politických elit čelit globálním výzvám, jako je migrace, nejsme „blíže k demokratickému Západu“ než Kaczyńského Polsko či Orbánovo Maďarsko. A slovem „Západ“ nemyslím primárně demokratické státy na západ od našich hranic s dlouhodobě nepřerušovanou demokratickou zkušeností, ale společný normativní rámec politické kultury, ke které se demokratické státy formálně přihlašují.

Může se vůbec stát ČSSD moderní levicovou stranou v tomto slova smyslu? A je po tom  poptávka?

Jak už jsem naznačil, že takovou stranou mohla být jako jedna z mála v postkomunistických zemích. Otázka „poptávky“ je důležitá a myslím, že v dané chvíli by ani ČSSD obnovená na autentických sociálnědemokratických základech volby nevyhrála. Posun povědomí veřejnosti k politickému konzervativismu a nacionalismu jsou velkou překážkou. Ale nikoli nepřekonatelnou. Politika je o vizi, komunikaci, odvaze a trpělivosti.

Kde vidíte hlavní příčinu onoho posunu, o kterém tu stále mluvíme?

Kdyby česká demokratická politická reprezentace dokázala před několika lety zaujmout realistický, ale humánní postoj k tzv. migrační krizi, který by sdílel se západoevropskými partnery pocit solidarity a spoluzodpovědnosti, nemusel by být v naší zemi ten pohyb minimálně tak výrazný. Tento posun je důsledkem velkého selhání českých tzv. politických elit.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 318
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte