Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Cesta Ivo Rittiga k verdiktu nevinen

Co je a co není odposlech a kdy se dá použít jako důkaz

soud s Ivo Rittigem, listopad, Praha, 2015
soud s Ivo Rittigem, listopad, Praha, 2015 • Autor: Milan Jaroš

Ivo Rittig s největší pravděpodobností vyvázne – aspoň v první instanci – bez trestu v dnes už slavném případu „předražených pražských jízdenek“. Městský soud v pondělí rozhodl, že státní zástupce Adam Borgula nesmí použít jako důkaz prostorové odposlechy, pořízené v kanceláři Ivo Rittiga. Přitom odposlechy z jednoho konkrétního dne jsou pro usvědčení známého pražského podnikatele klíčové. Rozhodnutí městského soudu je překvapivé. O přípustnosti debatovaného odposlechu jako důkazu už totiž rozhodl Ústavní soud už v roce 2014. Co se to tedy dnes děje?

Pro začátek si jen připomeňme, že jde o velmi komplikovaný případ, který se táhne už devátým rokem. Zjednodušeně. Pražský Dopravní podnik zadal na přelomu dekády výrobu jízdenek na MHD soukromé firmě. Policii a žalobcům se podařilo doložit, že Dopravní podnik nakupoval od soukromé firmy předražené jízdenky, jednu o sedmnáct haléřů*, celková škoda dosahuje podle žaloby téměř půl miliardy korun, obviněno je celkem sedmnáct lidí. Podstatná část financí měla podle žaloby skončit u Ivo Rittiga a policie také zajistila jeho účty, na nichž sumy údajně končily.

Reklama
Reklama

Rittig se ale hájí, že podnikal ve velkém, a že netušil, za co konkrétně mu peníze na účty chodily – nemohl tedy vědět, že se jeho nějaké příjmy týkaly údajně předražených jízdenek. Policie a státní zástupci sice zjistili a zdokumentovali na desítkách stránek trestního spisu stovky finančních transakcí, které se týkají podezřelých příjmů Ivo Rittiga. Ale žalobci mají v podstatě jediný důkaz, který má Rittiga usvědčovat z toho, že věděl, že peníze na jeho účet chodí z prodeje předražených jízdenek – a to diskutovaný odposlech z jeho kanceláře v hotelu Ventana, kde Rittig a další mluví o tom, jak jim čtrnáct haléřů z každé jízdenky přistane na účtu. A tenhle odposlech  teď poručil soudce Petr Hovorka ze spisu vyřadit, protože byl nasazen kvůli jinému případu – možné korupci státního zástupce Libora Grygárka. A podle soudce nemůže být proto využit jako důkaz ve věci jízdenek.

Prostorový odposlech patří v odborné právní terminologii pod pojem sledování. Nejde o odposlech v právním smyslu slova. Odposlech v právní terminologii je odposlech telefonů, mailů nebo jakékoli elektronické komunikace. Podle státních zástupců je naprosto běžné, že důkazy o zločinu, na které policie přišla při sledování, jsou využity jako důkazy u soudu – i když se netýkají původního záměru sledování. Když vás policie sleduje kvůli pašování drog a při tom najde ve vašem autě mrtvolu s kulkou v hlavě, vyšetřuje vás i za podezření z vraždy. Když vás policie odposlouchává doma kvůli daňovým únikům a vy mluvíte o tom, jak defraudujete podnikové peníze, jste stíhán za defraudaci. Soudy v Česku na základě takto získaných důkazů rozhodují podle argumentace žaloby naprosto běžně.

V případě komplikovaného případu „předražených jízdenek“ došel soudce Petr Hovorka k názoru, že odposlech hovoru v kanceláři, který celé vyšetřování jízdenek spustil, nebyl dost přesvědčivým důkazem o zločinu a nemůže být k usvědčení obžalovaných použit. Jde o složitý právní spor, který si netroufáme rozhodnout. Nicméně na zmíněný odposlech si už stěžoval Rittigův právník a spoluobviněný David Michal v roce 2014– šlo prý o setkání advokáta s klientem a takové rozhovory nesmí policie odposlouchávat a nahrávat. Ústavní soud ale tehdy řekl, že "eventuální páchání trestné činnosti advokátem, a to jak ke škodě klienta, nebo ke škodě jiných osob ve spolupachatelství s klientem, není možné považovat za poskytování právních služeb, a v takovém případě není ani možné poskytovat této činnosti jakoukoli ochranu“. Jinými slovy, Ústavní soud potvrdil oprávněnost odposlechu jako důkazu. Teď si obžalovaní stěžovali na odposlech z jiného úhlu – a věc se z toho úhlu bude řešit znovu. Při odvolání a není vyloučeno, že zase bude rozhodovat Ústavní soud.

V posledních letech jsme svědky celkem neuvěřitelných soudních rozhodnutí, které zpochybňují justici a snižují důvěru v právní stát. Neuvěřitelný pingpong v případu údajného vraha Lukáše Nečesaného, úlet soudu s vyloučením odposlechů v případu Davida Ratha, svévole soudkyně Heleny Králové v případu Jany Nečasové a generálů Vojenského zpravodajství, a desítky dalších. Ano právo je komplikované a soudci mají nárok na své právní názory a pohledy. Zdá se ale, že v poslední době jejich názory nepřispívají k nalézání srozumitelné spravedlnosti, ale k nedůvěře ve schopnost nejen jich samých, ale i státu si poradit se zločinem.

*Dřívější verze textu obsahovala chybný údaj čtrnáct haléřů, opraveno 21.3.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2543
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte