Sanders vede, Buttigieg si věří, Bloomberg roste. Co naznačily první primárky
 
Bernie Sanders
Bernie Sanders po vítězství ve státě New Hampshire • Autor: AP, Pablo Martinez Monsivais

Spojené státy mají za sebou první dvě kola demokratických primárek, tedy nominačního procesu, ze kterého vzejde protivník Donalda Trumpa do listopadových prezidentských voleb. Co si z jejich výsledků odnést?

Nejdříve nutno říct, že oba první státy, Iowa a New Hampshire, jsou netypické, protože jsou téměř úplně „bílé“. Z demografického hlediska je to Amerika, jaká už dnes neexistuje. Tento fakt je důležitý třeba pro vnímání výsledků nové „hvězdy“ centristů Peta Buttigiege (čte se zhruba /butidžidž/). V Iowě počtem volitelů (ale nikoliv hlasů) zvítězil, v New Hampshire byl druhý, ale když se podíváme na jeho podporu v následujících státech, tedy v Nevadě a Jižní Karolíně, ocitneme se v úplně jiném světě.

Reklama
Reklama

Buttigieg je nevýrazný bílý slušňák z nevýrazného města v Indianě, kde měl jako starosta problémy s chováním jemu podřízené policie k černochům. Jeho dosavadní podpora mezi touto zásadní složkou demokratického elektorátu osciluje okolo jednoho procenta. Vše se může na základě výsledků prvních dvou primárek změnit -  Ameriku včetně té „barevné“ třeba může posednout vlna buttigiegománie, ale dvakrát pravděpodobné to není. V Nevadě, která bude hlasovat 22. února a žije v ní spousta Hispánců, se Buttigiegova podpora v tuto chvíli pochybuje průměrně okolo sedmi procent. V Jižní Karolíně, jež bude pořádat primárky o týden později, je na 5,5 procentech.

Nicméně historicky mají primárky v prvních dvou státech tendenci udat tón a zamíchat osudy kandidátů. Buttigiegova strategie stojí právě na naději, že získá v Iowě a New Hampshire vítr do plachet a už ho nikdo nezastaví. V totéž doufá senátorka Amy Klobuchar, další centristka, která se konečně „chytila“. V New Hampshire skončila na třetím místě a s nadějí míří do Nevady (v tuto chvíli 3 procenta podpory), Jižní Karolíny (2 procenta) a pak k tzv. „super úterý“, kdy bude 3. března pořádat primárky zároveň celý blok důležitých a velkých států včetně Kalifornie a Texasu. Sem míří rozhodující naděje a velké peníze (především ty soukromé) z kapsy Michaela Bloomberga, výrazného bílého starosty z výrazného New Yorku, který měl ve funkci rovněž problémy s tím, jak se jemu podřízená policie chovala k tamním menšinám. Stovky miliónů dolarů nalité do kampaně nicméně dělají své a podpora Bloomberga v tuto chvíli raketově stoupá.

Pete Buttigieg
Pete Buttigieg • Autor: Andrew Harnik, AP

Bloomberg ovšem není jediný, kdo doufá, že letošek bude anomálie a Iowa ani New Hampshire nebudou mít valný vliv. Úvodní primárky zasadily těžkou ránu dosavadnímu favoritovi, bývalému viceprezidentovi Joe Bidenovi. Ten skončil v New Hampshiru dokonce až pátý a ani nečekal na potupné výsledky - rovnou večer odletěl zahájit kampaň do Jižní Karolíny, kde ještě stále vede. Bidenova poslední šance spočívá právě v tom, že je favoritem amerických menšin. Nicméně byl by to zázrak. Úplně se to nesluší říkat, ale Biden je z kandidujících sedmdesátníků jediným, na jehož vystupování před veřejností začal být věk skutečně vidět. Jeho vize pro Ameriku není navíc nic víc než čistý sentiment. A nakonec, celé divadlo okolo Trumpova impeachmentu nejvíc poškodilo právě jeho. Korupce, nekorupce, angažmá Bidenova syna v ukrajinské energetické společnosti nabízí přesně ten obraz papalášské politiky, jakého mají voliči plné zuby.

Jak tedy vidno, zatím vypadá klání demokratů jako docela slušná bramboračka. S jednou výjimkou, kterou je de facto vítěz obou úvodních klání Bernie Sanders. Jestli jsou někde emoce a nadšení, pak právě v jeho táboře. „Bernie jede" - alespoň na první pohled. Na druhý už to tak úplně jisté není. Výsledky z New Hampshire před čtyřmi lety ukazují, že jediný skutečný „socialista“ ve vysoké americké politice tehdy porazil Hillary Clinton s neuvěřitelným třiadvacetiprocentním náskokem, ale stejně pak nominaci nezískal. A tolik letos plus mínus dělal jeho celkový zisk.

Sanders se může opřít o stabilní základnu oddaného levicového tvrdého jádra, ta je ovšem v podstatě už léta neměnná. Ať se děje co se děje, Bernie se, alespoň zatím, pohupuje, okolo 25procentní podpory demokratické části amerických voličů. Vzhledem k totální roztříštěnosti zbytku pole to stačí na vítězství v jednotlivých primárkách. Pokud se množství kandidátů nepročistí a voliči nezahoří pro někoho z centristů, což se zatím nerýsuje, může to stačit i nadále - a třeba to povede až k Sandersově konečné nominaci. Co se stane dál, bude záležet na tom, zda miláček revolučně vyladěné levice dokáže přesvědčit i tu část Ameriky, která po revoluci neprahne. A to je zatím zhruba stejné snění, jako že se Buttigieg stane námětem obdivných songů černošských rapperů.

Shrnuto a podtrženo, po prvních dvou primárkách je budoucí vyzyvatel Donalda Trumpa neznámý. Levicová část demokratů se shlukuje okolo Bernieho Sanderse, jehož postavení je v jejich řadách neotřesitelné, o zbylých zhruba 75 procent hlasů se zatím vede válka. Entusiasmus je s výjimkou milovaného Bernieho zatím málo přítomen. Ale samozřejmě, je teprve polovina února.

https://www.youtube.com/watch?v=3VFCA-2oQdk

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte