Emmanuel Macron, former French economy minister and head of the political movement "En Marche" or …
Emmanuel Macron • Autor: REUTERS

Francie se chystá na volbu prezidenta. Velkou šanci na postup z prvního kola, které se koná už tuto neděli, mají hned čtyři kandidáti: Emmanuel Macron ze strany En Marche!, kterou teprve vloni založil, Marine Le Pen, kandidátka za pravicovou Národní frontu, konzervativec François Fillon a socialista Jean-Luc Mélenchon. Přestože posledně jmenovaný mohutně finišuje, nejnovější průzkumy stále ukazují, že o křeslo prezidenta se ve druhém kole nejpravděpodobněji utkají Macron a Le Pen – tedy de facto jediný proevropský kandidát a silně protievropská kandidátka známá krajními postoji vůči Bruselu a uprchlíkům. „Upřímně řečeno, ať vyhraje kdokoliv, nemyslím si, že francouzští voliči by chtěli z Unie odejít,“ komentuje postoje Francouzů k Evropě v rozhovoru francouzský politolog Martin Michelot.

Marine Le Pen má podle průzkumů překvapivě silnou podporu v řadách mladých voličů ve skupině 19 – 35 let. Čím to je?

Čtvrtina mladých ve Francii je nezaměstnaných. Mladí voliči cítí, že jejich ekonomické možnosti jsou mnohem níž než u předcházejících generací. Systém rovných příležitostí a meritokracie – vláda schopných, tohle všechno už podle nich nefunguje a nebude to fungovat ani dál. Proto se rozhodli volit krajní strany, které nabízejí snadná řešení jejich problémů. Marine Le Pen i krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon hovoří o posílení sociálního zabezpečení. Důležitější je však podle mě to, velká část mladých lidí k volbám pravděpodobně vůbec nepůjde. Máme velkou skupinu lidí v onom rozmezí, kteří jsou vůči politice apatičtí;  nevěří tomu, že politici mohou něco udělat.

Marine Le Pen je silně i euroskeptici, stejně jako Jean-Luc Mélenchon. I to mladé voliče rovněž přitahuje?

Určitá skupina mladých lidí určitě euroskeptická je. A tito dva kandidáti jim vysvětlují, že Evropská unie může za to, v jakém stavu je současné francouzské hospodářství, že EU je zodpovědná za odliv práce, protože příležitosti ve strojním průmyslu jsou nyní především ve východní a střední Evropě, a že sektor služeb se rovněž odlévá do jiných států.  Ani jeden z nich přitom nepředkládá rozumná řešení těchto problémů, jen veškerou zodpovědnost připisují Evropské unii. Stále však platí, že většina mladých Francouzů bude volit Emanuela Macrona, který EU brání a prohlašuje, že Francie bude silnější, když v Unii zůstane - a zároveň, že Unie bude silnější s Francií jako členem.

Čtěte také: Francouzské volby mají novou hvězdu a hrozbu

Přesto, hned tři ze čtyř kandidátů na prezidenta jsou euroskeptičtí, protože i François Fillon Unii často kritizuje. Odráží to současnou náladu ve Francii?

Upřímně řečeno, ať vyhraje kdokoliv, nemyslím si, že francouzští voliči by chtěli z Unie odejít. Marine Le Pen i Jean-Luc Mélenchon o tom hovořili, ale to vidím spíše jako strategii. Aby se dostali do druhého kola, bylo třeba vyhranit postoje. Mélenchon už teď navíc říká, že striktně nepožaduje opuštění EU, ale spíše better deal - trumpovskou rétorikou řečeno. Samozřejmě je podstatné upozornit na to, že skoro 45 procent voličů preferuje kandidáty, kteří požadují vystoupení z Unie, ale nemyslím si, že to je tím hlavním důvodem, proč je lidé budou volit. Hlavní motivací je domácí politika.

A taky ekonomika…

Ano, prioritou je práce, práce a práce. Občas se obracíme k  integračním problémům a otázkám identity, často se diskutuje o sekularizaci, ale hlavní je francouzská prosperita. Desetiprocentní nezaměstnanost je psychologická hranice – a té jsme již dosáhli. To je frustrující.

Zahraničí tedy Francouze při volbě prezidenta až tak nezajímá.

Zahraniční politika má už tradičně menší důležitost -  což je paradoxní vzhledem k tomu, že rozhodování o ní je jedinou kompetencí prezidenta, do které nezasahuje parlament.  Zahraniční politika dnes sice hraje trochu silnější roli než dříve - kvůli terorismu, intervencím v Mali nebo boji proti Islámskému státu. Nicméně tato kampaň je primárně o domácí politice. Navíc, řada teroristů v posledních letech pocházela přímo z Francie, takže nejde o otázky zahraniční politiky jako spíše o integraci, identitu, případně islám.

Reklama
Reklama

66_lePen_profimedia
Marine Le Pen • Autor: AFP, Profimedia

Pokud vyhraje Marine Le Pen nebo Jean-Luc Mélenchon, dojde tedy k referendu o vystoupení z EU?

Marine Le Pen o Frexitu zase tak moc nemluví; ví, že opuštění eurozóny by mělo ničivé důsledky na ekonomiku. Mélenchon říkal, že chce referendum, ale na posledním setkání s voliči prohlásil, že EU nechce opustit, že chce jen ty zmíněné lepší podmínky.  A hlavně: zatím žádný z kandidátů nebyl schopen vysvětlit, co by se ve Francii zlepšilo, kdyby z Unie vystoupila.

Čtěte také: Jsem generace Erasmus, pracuju pro Macrona

Veřejnost by Frexitu byla v referendu nakloněna?

Myslím si, že antisystémoví kandidáti vyjadřují hlavně strach z toho, že Francie ztratila vliv na světové a evropské dění. Že ztrácí důležitost. To je pro lidi podstatné. Vypadá to, že euroskeptická je ve Francii většina lidí, ale podle průzkumů je tu EU druhou nejdůvěryhodnější organizací hned za NATO. Nemyslím si, že Francouzům vadí EU jako taková, jde spíše o frustraci z nízké účasti na evropské mezinárodní politice. Mélenchon naposledy řekl totéž co český prezident Zeman: že by doporučil referendum o vystoupení z EU, a pak by lidem poradil, aby hlasovali pro setrvání.

Frexit, který by vedl k možná definitivnímu narušení stability Evropské unie, tedy není na pořadu dne.

Co se týče obav z Frexitu, všechny průzkumy říkají, že Francouzi by si pro něj nehlasovali. Myslím si, že Francouzům vyhovuje pozornost, které se jim momentálně dostává: nediskutujeme o zahraniční politice, ale líbí se nám, že zahraničí diskutuje o té naší.

Srovnatelně vysoké šance vyhrát mají čtyři kandidáti výrazně odlišných názorů. Přitom více než třicet procent lidí není rozhodnuto, koho volit. Co tohle říká o současné situaci ve Francii?

Odráží to vysokou polarizaci společnosti. Přičemž zmínění mladí lidé jsou ještě výrazně vyhraněnější - také proto, že informace získávají ze sociálních sítí. Mélenchon i Le Pen jsou na sociálních sítích velmi silní. A Macron z této polarizace paradoxně těží. Jako jediný přišel a řekl: „Podívejte se, neidentifikuji se s žádnou z tradičních stran, nevěřím v rozdělování na levou a pravou stranu politického spektra.“

Francois Fillon
Francois Fillon • Autor: REUTERS

Takže mu mezi jasně definovanými kandidáty nakonec může pomoci nevyhraněnost?

V systému, kde jsou lidé nespokojeni s konzervativci, jejichž prezident tu vládl do roku 2012, a v systému, který je zároveň nespokojen se socialisty, jejichž prezident vládne teď, jsem si schopen představit, že je žádoucí hledat třetí možnost. Jeho středová pozice byla velmi výhodná a chytře zvolená v době, kdy se kampaň zabývala konkrétními problémy. Teď se přesunula k diskusím o korupci o střetu zájmů a kontroverzím kolem minulosti některých kandidátů. Ale pořád si myslím, že jeho postoje mohou přesvědčit některé nerozhodnuté voliče, aby mu věnovali hlas.

Po Brexitu bude Francie spolu s Německem zbývajícím tahounem Evropské unie, přitom je tu euroskepticismus v porovnání s Německem mnohem vyšší. Může tato „zodpovědná“ pozice změnit antievropské nálady?

Francie takovou pozici samozřejmě chce mít, ale jsem poněkud skeptický, jestli se jí zhostí. Země bude po prezidentských a parlamentních volbách dál hodně polarizovaná a bude se soustředit především na domácí reformy. Po volbách bude prioritou prezidenta domácí politika. Pokud by ale měla jeho strana i pohodlnou většinu v parlamentu, a pokud by si tedy prezident mohl nechat svého předsedu vlády skutečně vládnout, pak by měl prostor soustředit se na zahraniční politiku.

To by byl případ kterého vítěze?

Nejstabilnější by politická situace byla, kdyby se prezidentem stal François Fillon a parlamentní volby vyhrála jeho konzervativní strana. Národní fronta v současnosti podle mě nemá šanci parlamentní volby vyhrát, nemá ani schopné kandidáty. Naproti tomu tradiční strany – konzervativci a socialisté - mají stabilní voličskou základnu. Macron nekandiduje za žádnou stranu, takže za sebou nemá podporu, která by mu byla schopná zajistit kandidáty do všech 577 volebních obvodů. Proto se teď snaží sesbírat kandidáty ze všech možných stran.

Jean-Luc Melenchon
Jean-Luc Melenchon • Autor: REUTERS

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte