Je po všem. O zbrklý polibek v euforii se zjevně nejednalo
Šéfa fotbalového svazu si po médiích a politice našla i policie
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota, Silvie Lauder a Andrea Procházková.
Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu
Andaluské město Motril je trochu zapadákov. Leží na silnici z Granady směrem k moři, pěstují se tam banány, avokáda nebo manga a přilehlé pláže obléhají spíše místní než zahraniční turisté - hodně na nich fouká a voda je plná medúz. Přesto se Motril dostal do médií po celém světě: v tamním kostele se totiž zavřela seňora Ángeles Béjar a zahájila hladovku.
Nešťastná žena protestuje proti tomu, jak krutě se svět postavil proti jejímu synovi, jinak předsedovi španělské fotbalové federace Luisi Rubialesovi. Ten je již týden vystaven mediální smršti světových rozměrů, ocitl se pod drtivým tlakem, aby vyklidil předsednickou pozici – a od pondělí mu hrozí i trestní stíhání. Španělská prokuratura totiž zahájila oficiální vyšetřování jeho dnes již notoricky proslulého polibku na ústa španělské fotbalové útočnice Jenni Hermosy po slavném vítězství španělské ženské jedenáctky na mistrovství světa. Rubiales je podezřelý z aktu sexuálního násilí.
Co se během ceremoniálu v Sydney stalo, je jasné i nejasné. Celá epizoda se odehrála před kamerami, dokonce je možné si ji prohlédnou z několika úhlů. Španělské fotbalistky si po vítězství potřásají rukama s činovníky a nejrůznějšími šaržemi. A když dojde útočnice k předsedovi svazu, odehraje se jakýsi podivný tanec, který se na dálku luští obtížně. Rubiales rozevře náruč, vrhne se k hráčce, ocitne se ve vzduchu, pak zase dopadne nohama na zem, uchopí hráčku oběma rukama za hlavu a vtiskne jí pusu na ústa.
On sám dnes tvrdí, že všechno oboustranné:že ho Hermoso zvedla do výšky, dokonce že se jí zeptal, jestli jí polibek může dát. Hráčka naopak popisuje, že jí situace byla nepříjemná, že k dotazu nedošlo a cítila se hrozně. Na záběrech to skutečně vypadá spíše tak, že se Rubiales na útočnici naskočí, než že by ho zvedala, a během polibku si její hlavu přidržuje a přitahuje oběma rukama. To se ale opravdu posuzuje těžko, vše se odehrává rychle a v intimní vzdálenosti mezi dvěma lidmi. A vlastně už o to ani možná úplně nejde.
Vítězství španělského ženského výběru a vše, co po něm následovalo, totiž zjevně odzátkovalo něco, co dlouho kvasilo pod povrchem. Popsaný taneček rychle vyvolal pobouření v médiích a postupně i na politické scéně. Na ulicích se protestuje a volá po Rubialesovu odstoupení. Hráči a hráčky ze slovutných španělských týmů nastupují na zápasy s hesly podporujícími Hermosu. Rubialesova matka sice nadále stojí za svým synem, který „není schopen nikomu ublížit“ – ale za dveřmi kostela, v němž se zavřela, se odehrává revoluce.
Španělský ženský tým byl vždycky hodně upozaděný a potýkal se s řadou podivných problémů. Už v roce 2015 si hráčky vynutily rezignaci trenéra, oficiálně kvůli neúspěšné přípravě, jak ale později vyšlo najevo, také kvůli sexuálnímu nátlaku a projevům homofobie. Jeho nástupce, dnešní trenér Jorge Vilda, je podobně „oblíbený“, letos na jaře proti jeho chování protestovalo hned 15 hráček, z nichž dvanáct pak svaz vedený právě Rubialesem z týmu vyhodil. Španělskému ženskému fotbalu vládnou muži, Vilda vítězství ve finále věnoval Rubialesovi, který si v reakci na to oslavně (a pár kroků od španělské královny) hrábnul demonstrativně do rozkroku. Následovala gratulace hráčkám.
O jednu zbrklou pusu v záchvatu vítězné euforie se tedy zjevně nejedná. Kdyby k ní došlo mezi přáteli, kamarády nebo prostě těmi, kteří se mají lidsky rádi a důvěřují svým niterným pohnutkám, svět by se nejspíš nezbořil. Obzvlášť kdyby fotbalový bafuňář přiznal, že se nechal unést, šlápl vedle, nedomyslel pocity hráčky - a prostě i důvěryhodně se jí omluvil.
Jenže se stal pravý opak. Rubiales se začal s Hermoso hádat o interpretaci událostí. V jednu chvíli tvrdil, že hráčka lže. V pátek, kdy se na zasedání fotbalových činovníků očekávala jeho rezignace nebo alespoň zmíněná omluva, vystoupil s bojovným projevem, označil celou diskuzi za „falešný feminismus“ a začal skandovat: „Nikdy neodstoupím!“ Zvolání zopakoval pětkrát, a to už muži z fotbalového vedení stáli na nohou a spontánně tleskali do rytmu.
Na ulici, na polické scéně i v mezinárodním měřítku se však atmosféra rychle pohybuje opačným směrem. UEFA šéfa španělského fotbalu suspendovala. Kritizovala ho španělská vláda. A na pondělním zasedání regionálních lídrů fotbalové federace se už proti němu jednomyslně postavili i ti, kteří ještě v pátek skandovali na jeho podporu a tvrdili, že Jenni Hermoso je lhářka.
Události se někdy vyvíjejí nepředvídatelně. Tlak se dlouho hromadí a pak se vyřine na povrch ve chvíli, kdyby to nikdo neočekával. Triumf španělských hráček neodstartoval pouze oslavy, ale zjevně také napumpoval nové sebevědomí do žil španělských žen. Ty teď na ulicích protestují s nápisy Se acabó!, zhruba Je po všem. Myslí se tím nejen kariéra jednoho činovníka, ale také jistý druh arogance a nereflektovaného machismu, který se jednoduše přežil.
A vlastně nejde jen o Španělsko. The Telegraph teď s britskou elegancí píše, že „je nešťastnou průvodní okolností, že Rubiales se svou růžovou, lesklou, vyholenou lebkou připomíná penis. Jako č**ák vypadá a jako č**ák se taky chová“. Upřímně řečeno, tohle je od kolegů z britského tisku docela vyčerpávající popis situace.
Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].