V čem je kouzlo Grzegorze Brauna, antisemity, který zamíchal polskými volbami

Jedním ze zásadních politických požadavků polského politika Grzegorze Brauna je, aby se v prezidentském paláci přestal připomínat židovský svátek chanuka. Za všechno zlé dnešního světa podle něj mohou židokomunisté. Ona chanuka, respektive svíce, které se při ní zapalují, ho předloni rozhnětla natolik, že na ni v polském Sejmu vzal hasicí přístroj. Když avantura skončila, stál Braun u zhaslých svícnů, celý směšně bílý od práškové náplně, s obviněním za znevažování cizí víry. Braun je antisemita, konspirátor a vypočítavý výstředník.

 V prvním kole prezidentských voleb mu dalo hlas více než šest procent Poláků. To bylo velké překvapení, protože se ukázalo, že lidé se styděli říkat průzkumníkům, že ho chtějí volit. Ale podle množství předvolebních plakátů na plotech a balkonech, kterých měl Braun po celé zemi hojně, se to očekávat dalo. Tenhle zisk – šest procent místo jednoho – zásadně zamíchal volebními počty a i díky tomu se zdá, že opoziční kandidát Karol Nawrocki má teď k vítězství našlápnuto mírně lépe než vládní kandidát Rafał Trzaskowski. Jestli Braunovi voliči k někomu přejdou, Trzaskowski to nebude.

Úspěch Brauna má podle pozorovatelů a expertů dvě příčiny. Poláci chtějí ve velkém počtu skoncovat s faktem, že polskou politiku ovládá partajní dvojice Občanská platforma (liberální střed) a Právo a spravedlnost (populistická pravice). Snah o to vklínit se mezi ně a nabídnout jakousi třetí cestu pamatuje polská politika řadu. Při každých volbách se o to někdo pokouší. „Třetí cesta“ se jmenuje i umírněně konzervativní projekt, který aktuálně vládne v široké koalici s Tuskovou Občanskou platformou a liberální Levicí. Ale žádný z nich se neuchytil. I Třetí cesta zmírá.

Poláci si totiž možná jako onu žádoucí změnu představují Grzegorze Brauna a pak šéfa krajně pravicové Konfederace Sławomira Mentzena, třetího v prezidentských volbách. Tito muži, třetí a čtvrtý v pořadí, dostali dohromady dvacet procent hlasů.