SPD chce po taxikářích zkoušky z češtiny. Jejich vlastní ministr se zatím omlouvá, že česky neumí

Rodilý Slovák Ivan Bednárik, kandidát na ministra dopravy nominovaný hnutím SPD Tomia Okamury, se po jednání s prezidentem Petrem Pavlem minulý týden omluvil novinářům za svou nedokonalou češtinu. „Česky mluvím tak maximálně měsíc. Slibuju, že to bude lepší a lepší, prostě chce to jenom praxi,“ řekl na Pražském hradě. Žádost o české občanství si podá a česky se již pilně učí. Až sem je to sympatický příběh muže, který nedostatečnou znalost jazyka vnímá jako svůj limit a slibuje jej odstranit. Nebude tedy překvapením, že tohle není text o kritice slovenského občana v čele českého ministerstva – nýbrž o tom, že SPD zatím coby součást vládní většiny jinak mluví a jinak činí.

SPD chtěla ještě letos formou ústavního zákona vnést „právo komunikovat v našem rodném jazyce“. „Jakkoli je dnes čeština samozřejmostí,“ nechal se Tomio Okamura slyšet na sněmovním semináři letos v květnu, „tak tomu nemusí být v budoucnosti.“ „Co se dnes v Evropě děje, je v prvé řadě pokus o odnárodňování. Pokus zuniformovat Evropany v nějakou bezpohlavní, nenárodní, pitomou, snadno ovladatelnou masu. Obrana národního jazyka je proto důležitá.“ Podle Okamury „každý normální člověk ví, že v České republice se oficiálně mluví česky“.

Teď hnutí nominovalo do čela ministerstva muže, který národní jazyk neovládá. A současně do úřadu vyslalo muže, který do programového prohlášení prosadil slib, že kabinet zavede „povinnost pro řidiče taxislužeb prokazovat znalost českého jazyka“. Budoucí ministr a jeho strana tak chtějí po jiných pracovnících v Česku něco, za co se teď omlouvá, že neumí.

Nejde jen o jazyk samotný, ale i významy. SPD rozhodnutím svého předsedy nechala ze stožáru Poslanecké sněmovny sundat ukrajinskou vlajku s tím, že na budově má viset pouze vlajka česká, ale ponechala tam vlajku izraelskou. Tedy zjevně nešlo o obecné pravidlo, ale o krok směřovaný k Ukrajině.