Kdo má brát víc?
Mistr na učňáku, jenž vzdělává těžko vzdělavatelné, nebo gymnaziální učitel, který učí elitu?
Otázku z titulku myslím zcela vážně. Kdo by měl mít vyšší plat? Ten, kdo vzdělává těžko vzdělavatelné, nebo ten, který učí elitu? Tvrdím, že dokud nebudou mít mistři a učitelé na učilištích srovnatelný nebo lepší plat než ti na výběrových školách, budeme v mezinárodních srovnáních jako je PISA propadat stále víc ke dnu.
Samozřejmě, není to jen v penězích, ale bavme se tentokrát především o nich. V tuto chvíli je to tak, že platy středoškolských učitelů, mluvíme o „státních“ školách, jsou výrazně vyšší než platy učitelů na základní škole. A mezi středoškolskými učiteli mají víc učitelé na gymnáziích, méně učitelé na učilištích a nejhůř jsou na tom mistři odborné výchovy.
Tak to určují mzdové tabulky, ale nejspíš to souzní i s obecně sdílenou představou, že učitelé elitních škol jsou kvalifikovanější, proto si víc peněz zaslouží. A pedagogové, kteří učí učně (na učiliště chodí zhruba třicet procent populačního ročníku), jsou platově i společensky bráni jako chvost pedagogického pelotonu. Přijde vám to v pořádku?
Celý příspěvek Tomáše Feřteka si můžete přečíst na jeho blogu ZDE.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
