Viktor Ori: Pro naše velmi mladé publikum je důležitý pocit sounáležitosti  

Slovenská alternativní scéna chrlí v posledních sezonách jedno výrazné nové jméno za druhým. Ta frekvence je až neuvěřitelná. Nezáleží na tom, jestli jde o rap-punk, post-punk, hyperpop nebo ozvěny folkloru; mají společné to, že všichni zpívají slovensky a touží říct něco podstatného. Na rozdíl od Česka se většina z nich také nevyhýbá tomu komentovat v tvorbě společenské dění. I proto představují co do otevřenosti a schopnosti pojmenovávat, co visí ve vzduchu, unikátní vlnu nadšeně přijímanou v celém česko-slovenském prostoru. 

„Na Slovensku máme velmi mladé publikum, pro které ta hudba, pocit sounáležitosti a skutečnost, že můžou poslouchat něco ve svém jazyce, strašně moc znamenají,“ říká zpěvák a kytarista Viktor Ori – další z aktérů této soudržné a společensko-politicky naladěné scény. Za dvě hodiny ho čeká koncert, ale teď ještě sedí v potemnělé bratislavské kavárně Axioma, která je během sobotního večera také plná teenagerů či raných dvacátníků. 

Inspirován spřízněnými rappery jako Fvck_kvlt či Edúv Syn rozhodl se Viktor Ori po téměř deseti letech s emohardcoreovou kapelou Shallov vyměnit anglické texty za slovenské a natočil pod svým vlastním jménem intenzivní a srdceryvný debut nazvaný Lepsie nebolo nikdy dobre nebude. 

Album v jednom propleteném tkanivu předkládá texty spojující niterná i společenská témata, mluví o bezmoci vůči velkým dějinám i neochotě smířit se s každodenními problémy. Současně kombinuje hudební prvky všech žánrů, které hýbou slovenskou scénou od electropunku v duchu Berlin Manson až po postfolklorní vlivy v případě coververze Biely deň od písničkářky Kataríny Málikové. Nad tím vším pak dominuje tvrdý kytarový sound a Oriho emocemi rozervaný vokál, který co chvíli střídá sociální kritiku s existenciální tísní. 

 „Zlom začal po covidu. Věci už se nikdy nevrátily do starého normálu,“ popisuje hmatatelný pohyb, který přinesl odklon od globální spolupráce k lokální soudržnosti – a obrat ke slovenštině toho byl nejviditelnějším důkazem. Jednatřicetiletý Ori byl po většinu minulé dekády zvyklý fungovat s kapelou Shallov v mezinárodních strukturách DIY hardcore-punkové komunity a jezdit na soběstačná turné po Evropě. Plánoval si ještě, že se Shallov vyrazí na festival do Kanady či na štace po Mexiku a Brazílii, zároveň pořádal koncerty zahraničních kapel na Slovensku. Nakonec z plánů sešlo. Covid vše přetrhal, ale v druhém plánu upevnil místní vztahy. 

Ori popisuje, jak se mu se ztrátou kontaktů se zahraničím začala vytrácet aktivní angličtina, ale také si všiml, jak se po roce 2021 najednou začalo na akcích objevovat nové, postlockdownové publikum, jež zažívalo své první koncerty. S ním přišla i jiná energie a zájem poslouchat hudbu v mateřštině. Nové posluchačstvo a s ním i celé společenské klima jako by si samy řekly o naprosto novou hudbu a nové texty – a Viktor Ori je začal skládat.