0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kontext2. 11. 20206 minut

Strach v Pensylvánii. Pokud Trump vyhraje, bude opět menšinovým prezidentem

Před čtyřmi lety prohrála Hillary Clinton v tomto státě o necelé procento, tedy zhruba 40 tisíc hlasů

Příznivci Donalda Trumpa, Hickory, Severní Karolína • Autor: REUTERS

Stoupenci demokratů přestali věřit průzkumům veřejného mínění. Z jejich médií i komentářů na sociálních sítích prýští nervozita, možná dokonce panika. V Pensylvánii, státu na severovýchodě USA velkém zhruba jako bývalé Československo, není zjevně něco v pořádku. Průzkumy říkají, že tady Joe Biden vede nad Donaldem Trumpem skoro o pět procent. Energie přímo na místě je ale zjevně jiná.

„Když jezdím po okolí, je Trumpova podpora opravdu dechberoucí. Cedule s jeho jménem jsou prostě všude,“ popisovala pro deník Financial Times náladu v západní, konzervativní části Pensylvánie politoložka Kristen Coopie z Duquesne University v Pittsburghu. Laura Schisler, která volí republikány a žije na předměstí téhož města, tvrdí ve stejné reportáži, že energie stoupenců Trumpa „je prostě neuvěřitelná. Před čtyřmi lety se všichni báli říkat nahlas, že ho budou volit. Dnes lidé chodí po ulici ve velkých maskách Trumpa“.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Demokraté se utěšují. „Jasně, vítězství se odhaduje podle množství cedulí na trávníku,“ komentoval tyto obrazy o víkendu na Twitteru ironicky jeden ze stoupenců Joe Bidena. Nejistota je přesto hmatatelná. „Jestli ztratíme Pensylvánii, ztratíme celou zemi,“ burcuje titulek serveru Politico. „Demokraté mají o Pensylvánii stále větší obavy,“ konstatuje The Washington Post.

Oba kandidáti, Joe Biden i Donald Trump, tak v posledních hodinách před začátkem voleb projíždí Pensylvánii křížem krážem. Úřadující prezident už dříve vyslal burcovat ženy na pensylvánských předměstích svou vlastní manželku, svou dceru i oblíbenou bývalou guvernérku Jižní Karolíny Nikky Haley. Ženy na předměstích nemají Trumpa tak rády jako muži v těžařských oblastech na jihozápadě státu. Rozhodnout přitom může kterákoliv z nich - před čtyřmi lety prohrála Hillary Clinton v Pensylvánii o necelé jedno procento, tedy zhruba 40 tisíc hlasů.

A podobný rozdíl může určit výsledek celých amerických voleb. Necelé procento voličů jednoho státu z padesáti se přetransformuje v tomto případě do dvaceti hlasů volitelů, které pak Pensylvánie udělí jednomu z kandidátů - vítěz bere vše. Dvacet volitelů odpovídá dvaceti zastupitelům, senátorům a kongresmanům, které stát vysílá do amerického Kongresu. Váha hlasu v Pensylvánii je tak jiná - větší než třeba váha hlasu v Kalifornii, která také vysílá dva senátory, přitom je téměř čtyřikrát tak velká. Výsledkem může být značná disproporce: před čtyřmi lety zvítězila Hilary Clinton v celkovém americkém součtu o 2,9 milionu hlasů, ale díky rozložení voličů se ve sboru volitelů sešla volební většina pro Donalda Trumpa. Ten je tak menšinovým prezidentem – vládne, přestože vlastně nezískal na svou stranu většinu Američanů.

Je to v pořádku? V každém případě je to legální a striktně podle americké ústavy. Ta vidí těžiště americké demokracie v jednotlivých státech, dokonce jim ani neurčuje, jakým způsobem mají volitele vybírat. Stát Maine tak například nedodržuje princip, že vítěz bere vše, a většinu volitelů rozděluje podle výsledků v jednotlivých okrscích. Disproporční rozložení voličů demokratů a republikánů je pak výsledkem spontánního demografického vývoje: demokraté se prostě koncentrují ve velkoměstech a v pobřežních státech, republikáni v malých městech, na venkově a ve vnitrozemí.

Právě tyto státy jsou ale v ústavě zvýhodněny: ač jsou mnohem méně zalidněné, mají všechny přiděleny stejný počet senátorů, což se zase odrazí v počtu volitelů. Volby v USA zkrátka nejsou úplně „spravedlivé“ - třeba republikánští senátoři v podstatě zastupují hmatatelně méně voličů než senátoři-demokraté. A protože senátoři potvrzují také ústavní soudce, jsou konzervativní soudci de facto zástupci americké menšiny.

Celý systém dává smysl jako občasný vyvažovací nástroj měnících se postojů v zemi, nicméně v poslední době se děje něco nezdravého. Ano, v 80. letech 19. století se stalo, že prezident zvítězil ve sboru volitelů, i když nezískal hlasy většiny Američanů. Totéž se zopakovalo o více než sto let později, v roce 2000. George W. Bush si byl nicméně problému vědom, jak píše v novém vydání Respektu autor jeho projevů David Frum: „Bush to chápal jako obrovský politický problém. Když vynesl 13. prosince 2000 Nejvyšší soud rozsudek v jeho prospěch, slíbil, že bude vládnout smířlivě a nadstranicky.“

Do předvolební kampaně se zapojila celá Trumpova rodina • Autor: REUTERS
Do předvolební kampaně se zapojila celá Trumpova rodina • Autor: REUTERS

Bush také o čtyři roky později zvítězil „regulérně“, tedy s podporou většiny, a ani další prezident, Barack Obama, neměl s legitimitou žádný problém. Donald Trump je úplně jiná kapitola. Jak již zaznělo, před čtyřmi lety zvítězil přes prohru o téměř tři miliony hlasů. Se situací se vyrovnal nikdy neprokázaným tvrzením, že ve skutečnosti milióny voličů hlasovaly nelegálně. Jeho podpora během čtyř let v úřadu nikdy nedosáhla 50 procent a jeho volební strategie nikdy nespočívala ve snaze získat na svou strany americký střed a stát se většinovým prezidentem.

Pokud by v letošních volbách došlo ke skutečnému překvapení, pak by jím byla skutečnost, že by Trump získal většinu hlasů. To by bylo opravdu politické zemětřesení. Většina projekcí však říká, že pokud vyhraje, dojde k tomu stejným způsobem jako minule, tedy díky nadprůměrnému zastoupení jeho typických voličů v klíčových státech, jejichž váha rozhoduje. Z Trumpa se v takovém případě stane záměrně menšinový prezident, reprezentant tenčící se skupiny voličů, jež nicméně dokáže do krajnosti využít letitý, dvě stě padesát let starý systém.

Co by v takovém případě následovalo, je ve hvězdách. Jak dlouho bude většina ochotná akceptovat, že volby neodráží skutečné názorové zastoupení? Jaké kroky bude muset provést menšina, aby své postavení udržela. V amerických volbách je například častá snaha aktivně komplikovat voličům účast u voleb - něco, co si v Česku neumíme představit.

Donald Trump tento trik rozhodně nevymyslel, ale rozhodně ho využívá. V Pensylvánii se republikáni například snaží dosáhnout soudní cestou toho, aby nebyly započítány hlasy, jež přijdou korespondenčně po datu voleb. Jenže hlasy mohou být odeslány až do zmíněného data. Pokud věc opět doputuje k Nejvyššímu soudu, bude o ní rozhodovat sbor, v němž mají konzervativci nově většinu. A, jak jsme viděli, bojuje se o každý hlas.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].