Sociální sítě po covidu: Chceme získat zpět kontrolu nad svými příběhy

Všichni teď máme „energii hlavního hrdiny“, pozoruje Kyle Chayka v komentáři pro The New Yorker. Vychází ze svého vnímání sociálních sítí, kde pozvolna začíná vládnout jiná nálada a jiné nastavení, než tu panovalo v minulých měsících.

Vychází z populárního videa na TikToku, kde za jemného doprovodu harfy ženský hlas pronášel motivační věty: „Musíš si začít romantizovat svůj život. Musíš o sobě začít přemýšlet jako o hlavní postavě. Protože, jestli to neuděláš, život se ti bude vyhýbat.“

A právě na archetyp hlavního hrdiny, do něhož se uživatelé sociálních sítí nyní stylizují, se Chayka soustředí: „Impuls vnímat sebe sama jako ústřední figuru dění je o to silnější, jak se pomalu vynořujeme z pandemické izolace,“ píše v textu. „Po covidu chceme získat zpět kontrolu nad svými příběhy, zaměřit se opět na svět a zaujmout v něm znovu místo jako protagonisté - a pak o tom zveřejnit příspěvek.“ Ty mohou vypadat třeba i tak, že člověk tančí a nemá zábrany, je mu jedno, co si o něm kdo myslí, nebo jde po ulici, je středem pozornosti a dělá mu to dobře.

Sítě byly místem spojení a navazování kontaktů, ale během karantény přestaly sloužit uveřejňování a chlubení se zážitky, které tam dominovaly před pandemií. Chayka to vnímá jako opětovné a pozitivně laděné osidlování sociálních sítí. Podle všeho se tak na sítě zase vrací i fenomén FOMO, tedy pocit strachu, že člověku něco uniká – který plyne z lákavých a žárlivost vzbuzujících příspěvků na Instagramu a TikToku.

Může se streamování vyplatit? Muzikanti své naděje upínají k Twitchi. O silném novém trendu píše pro The New York Times Ben Sisario.

Každý pracovní den o půl deváté ráno - poté, co se postará o svoje děti -  spouští Matthew K. Heafy tři počítače a tři kamery  bere do ruky kytaru, aby se pustil do pravidelného streamu pro své fanoušky. Cvičí tu kytarové riffy a rozebírá svoji techniku podle dotazů, jež mu chodí, jamuje s kapelou - nebo jen hraje střílečky a komentuje to. Má už 220 tisíc followerů a jeho přenosy sleduje naráz okolo 10 tisíc diváků, což ho prý udržuje v poklusu.

„I když se mi opravdu nechce cvičit, tak vím, že tu jsou lidé, kteří budou chtít slyšet pár hodin svých oblíbených písní od skupiny Trivium,“ popisuje Heafy v textu: „Tudíž se snažím postarat, aby měli lepší den.“

Kytarista a zpěvák této kapely patří k jedněm z nejpilnějších muzikantů na Twitchi. Platformě, jež vznikla před deseti lety s cílem posloužit herní komunitě, ale v průběhu pandemie se stala mimořádně atraktivní i pro hudebníky, kteří přišli o možnosti živého hraní. Twitch je vlastněný Amazonem, denně přitahuje v průměru 30 milionů návštěvníků a jeho uživatelé za poslední rok nakoukali více než miliardu minut obsahu.

„Klíčový pro oblibu Twitche mezi hudebníky je jeho obchodní model. Přináší tichou revoluci byznysu tím, že je alternativou vůči systému vítěz bere vše, který je typický pro služby jako Spotify, Apple Music nebo YouTube,“ popisuje Sisario. A připomíná, že 97 procent muzikantů na Spotify vydělalo za loňský rok méně než tisíc dolarů - oproti tomu na Twitchi si může i minoritní hudebník přijít na slušné peníze, pokud se dostatečně věnuje fanouškům, kteří mu posílají příspěvky.

Příkladem může být skladatelka herní hudby Laura Shigihara, která si na audio platformách měsíčně vydělala 700 dolarů, ale na Twitchi, kde zpívala a hrála na piano v útulném pokojíčku, to bylo osm tisíc dolarů za měsíc.

„Nejsem aktivistka za klima, ale popová hvězda. Chrlím ohně, produkuji emise. Je toho hodně, co nevím,“ říkám Lorde v jeden moment rozhovoru s hudební novinářkou Laurou Snapes. Profil čtyřiadvacetileté zpěvačky pro The Guardian předchází vydání jejího alba Solar Power v druhé půli srpna.

I když je inspirované přírodou, sama písničkářka tvrdí, že je spíše o tom, jak křehký a vzácný je život. Impulsem k tomuto poznání byla vysněná cesta do Antarktidy, kterou podnikla v únoru 2019.

„Jediná věc, o níž tam člověk může rozjímat, je surová síla. Stejně hrůzná jako krásná. Necítíte se tam být přírodní světem vítáni, ale spíše jako naprostý vetřelec,“ vzpomíná Lorde na až duchovní rozměr této pouti. „Bylo to uprostřed léta, zamířila jsem z pláže a opalování do tohoto nehostinného a chladného prostředí, a pak zase zpět na pláž. Tenhle šok byl východiskem pro skládání desky.“

Mimo to ale tvrdí, že nové album charakterizuje bezstarostnost: obrazné odkládání šatů i předsudků vůči jednotlivým nástrojům. „Když jsem točila první album, tak bych radši umřela, než aby na něm zněla akustická kytara,“ přiznává. „Akustická kytara pro mě byla symbolem táboráků a kluků v pitomých čepicích, přišlo mi to hodně z nultých let. Ale pak najednou všechno, co jsem poslouchala, byla kytarová hudba z roku 2004 i z roku 1976.“ V singlu Solar Power zase posluchač vnímá ozvěny Primal Scream i George Michaela.

Lorde v profilu zároveň reflektuje skutečnost, že byla první teenagerskou písničkářskou hvězdou, v jejíchž šlépějích se později vydaly další dívky jako Billie Eilish nebo aktuálně Olivia Rodrigo. Její otisk v současném popu je nebývalý a obrovský, ale ona sama jej prý příliš nevnímá a neposlouchá ho – nicméně polichoceně odpovídá, že je jí ctí být pacientkou číslo jedna tohoto viru.