Říká o nás něco fakt, jaké lídry si volí šimpanzi?

Čtyřletý pobyt producenta televizních reality-show Donalda Trumpa v křesle prezidenta USA vedl (mimo jiné) k nekonečným úvahám a obavám o tom, jakých časů a jakých vůdců je tento nafoukaný omezenec v čele světové demokratické mocnosti dokladem - či předzvěstí.

V řadě zemí najednou vystrkovali kštice malí Trumpové a zdálo se, že poptávka po tomto typu alfa-samců mezi  lidmi roste. Teď ale Trump mizí ze scény a otázka, jaké alfy chceme postrkovat do vedení, se komplikuje: nové vydání literárního webu DelanceyPlace.com k tomu publikuje poznatky proslulého holandského etologa a znalce života primátů Franse de Waala.

„Ve výzkumu chování zvířat je alfa-samec prostě ten nejvýše postavený samec ve skupině. Název začal používat ve čtyřicátých letech minulého století při svém studiu vlků švýcarský etolog Rudolf Schenkel a ujalo se,“ cituje server de Waala.

„V politické hantýrce ale ten termín označuje jistý typ osobnosti. Každá podnikatelská příručka čtenářům radí, jak se stát alfou - sebevědomým, sebejistým a za svým cílem rozhodně kráčejícím jedincem. Být alfa, neznamená jenom vítězit, být alfa znamená rozdupat všechny kolem na prach a každý den jim dávat jasně najevo, kdo je tady pánem. Alfa nikdy neukáže slabost, skutečný alfa-samec je ten, kdo situace zvládá sám a drtí konkurenty - - jako lev uprostřed stáda ovcí,“ píše de Waal.

Nicméně ve skutečnosti je to podle něj jinak. Být alfa není vrozená vlastnost a ti, kdo na místě lídra nakonec stanou, toho nedosahují výhradně díky síle a temperamentu. Alfa-samec je mnohem složitější a odpovědnější bytost než tyranizující násilník - a to platí nejen pro člověka, ale i šimpanze nebo pro vlky.

„I na špici komunity šimpanzů se někdy proderou nemilosrdní tyrani, ale mnohem typičtější alfy, které jsem poznal, byly úplně jiné,“ píše etolog. „Samci v téhle vůdčí pozici nejsou nutně ti největší, nejsilnější a nejzlejší jedinci, protože většina alf se na vrchol dostane za pomoci a asistence dalších členů komunity. Takže je to tak, že lídrem se může stát i ten nejmenší a nejslabší samec, pokud má správné spojence. Většina šimpanzích alf ochraňuje outsidery, udržuje ve skupině mír a uklidňuje rozhozené či smutné jedince. Při rozboru případů, v nichž jeden šimpanz objímá druhého, který prohrál ve rvačce, jsme zjistili, že i když na obecné rovině samice takto utěšují mnohem více než samci, je tu jedna pozoruhodná výjimka: alfa samec.“

Lídr podle de Waala pravidelně funguje coby jakýsi vrchní utěšitel chlácholící kolegy ve chvílích utrpení víc než kdokoli jiný v komunitě. Když mezi členy skupiny vypukne rvačka, všichni se hned otáčejí za ním, aby viděli, jak se zachová. „On je konečný arbitr, rozhodný prosazovatel harmonie. S tímto záměrem vstoupí mezi znesvářené povykující strany a s působivě zvednutýma rukama čeká, až horké hlavy zchladnou a vrátí se klid,“ uzavírá vědec.