0:00
0:00
Kontext30. 4. 20255 minut

Ředitel České televize Souček: S Moravcem mě vydíral Matocha, s odškodným i Veselý

V rozhovoru pro Respekt generální ředitel ČT Jan Souček poprvé jmenovitě popsal, koho jmenovitě měl na mysli, když mluvil o tom, ze byl vydírán

Všeobecně se počítá s tím, že Rada ČT se příští týden chystá odvolat generálního ředitele veřejnoprávního média Jana Součka. Velkou část jeho ředitelského období k němu byla kritická jen část radních - těch, kteří z jeho kroků vyčetli náklonnost k přáním politiků, ať už šlo o zrušení pořadu 168 hodin Nory Fridrichové nebo výtky k hlavnímu politickému moderátorovi Václavu Moravcovi, vadila jim i chaotičnost rozhodování a některé další Součkovy personální kroky.

Už na podzim minulého roku ale začalo být zřejmé, že se od Součka odklání i část rady, která k němu byla dříve vstřícná. Hlavní postavou této části je radní Pavel Matocha. Rozpočet už teď Součkovi na radě naopak prošel jen díky hlasům jeho tradičních kritiků. Obě části se přitom víceméně shodují v tom, že je dobré Součka odvolat. Schůze rady, na níž k tomu může dojít, se plánuje příští týden. 

Jan Souček minulý čtvrtek překvapil veřejnost sdělením, že je řadu týdnů vydírán. Sdělil na své síti X a poté i novinářům, že jej někteří radní vydírali pod hrozbou ztráty odměn pro generálního ředitele a odvoláním z pozice, pokud nechá na obrazovce Václava Moravce a bude vymáhat škodu po deseti členech rady z roku 2020 – čtyři z nich jsou členy rady dosud –, kteří tehdy podle soudu nezákonně odvolali dozorčí komisi. ČT teď musí vyplácet odškodné ve výši zhruba čtyř miliony korun a měla by je chtít po radních, kteří tehdy navzdory právním posudkům a varováním, že jednají nezákonně, komisi odvolali.

↓ INZERCE

Poprvé přinášíme podrobnosti, kým a jak byl Souček vydírán, jak popsal Respektu. Celý rozhovor s Janem Součkem přineseme v průběhu odpoledne. „Kvůli Václavu Moravcovi na mě tlačil Pavel Matocha, kvůli odškodnému Pavel Matocha a Luboš Veselý,“ říká Jan Souček.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026