Putinův stín zahalil jednání ministrů NATO. Jako facka do tváře, kritizují ruskou „mírovou“ delegaci Estonci

Zatímco v přímořské Antalyi se ve středu sjížděli ministři zahraničí na dlouho plánovanou neformální schůzku NATO, ve vzduchu visela jediná otázka. Dorazí Vladimir Putin do pět set kilometrů vzdáleného Istanbulu na mírová jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským? Až pozdě v předvečer plánované schůzky Moskva sdělila, že ne. „Putin se mírových jednání zjevně bojí,“ zhodnotil krok ruského prezidenta český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Putin místo sebe do Istanbulu vyslal delegaci vedenou Vladimirem Medinským, mužem, který vedl vyjednávání v roce 2022, kdy Rusko krátce po plošném útoku na Ukrajinu představilo své podmínky pro zastavení bojů: zákaz jakýchkoli spojeneckých bezpečnostních paktů napadené země a slib, že se Západ nebude nijak podílet na její poválečné obnově. To Kyjev tehdy i dnes zcela odmítá. „Poslat takového ultranacionalistu vyjednávat, je jako facka do tváře Ukrajině i nám všem,“ hodnotil Putinův výběr náhradního vyjednavače estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Pobaltské státy se v NATO stávají stále aktivnějším a důležitějším hráčem a bylo to patrné i v Antalyi na zájmu mezinárodních novinářů, kteří jejich reprezentanty zahlcovali otázkami a snažili se získat jejich pozornost hlasitým pokřikováním.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár před světové novináře raději nepředstoupil vůbec, na dotaz Respektu ale po schůzce v zákulisí zdůraznil, že Slovensko plně podporuje snahu americké administrativy ukončit válku a zastavit zabíjení. To, že Putin nedorazil na schůzku do Istanbulu, kterou ostatně sám nejprve navrhl, Blanár jako zásadní problém nevidí. „Klíčové je, že jednání pokračují. My musíme být hlavně trpěliví,“ odpověděl slovenský politik.