„Občas ležím v posteli a tečou mi slzy.“ Mladí lidé vzpomínají na digitální pustinu

Byl rok dva tisíce něco, my to všechno máme, hrajeme si s legem, ty otvíráš plánek. Jedem z Beckilandu, máme slunce v zádech, tlačítkovej Sony Ericsson a premiér byl Topolánek,“ začíná skladba hudebníka Matěje Čecha alias Mat213. Píseň s výmluvným názvem Poslední hezký léto se topí v nostalgii po časech na přelomu milénia a často se tak označuje za výpověď o současném naladění generace Z.

Její příslušníci pomalu dospívají, nejstarším zástupcům bude za dva roky třicet. Nostalgické vzpomínání na dětství k tomuto přirozeně patří. Pro generaci „digitálních domorodců“, jejichž život většinou už odmala určovalo obklopení technologiemi, je však přece jen něco trochu jinak. V jejich podání je nostalgie doslova duchem doby.

Cílem je přenést se do světa, který se zdá být přívětivější a jednodušší než ten dnešní, v němž se potkává několik krizí od ekonomické přes bezpečnostní až po klimatickou. A stylem oblékání známým jako Y2K, který parafrázuje módu z přelomu milénia, to jen začíná. Někteří dvacátníci hrají počítačové hry svého dětství, jako je Minecraft, další sledují filmy z téže doby nebo si stále dokola pouštějí epizody Simpsonových a Přátel.

V romantických komediích z přelomu milénia vidí páry, které se seznamují třeba tak, že jednomu z nich popadají knížky v knihovně. A pak si uvědomí, že oni se s partnerem setkají s největší pravděpodobností na Tinderu, že „některé věci bývaly hezké, ale já už je nikdy nezažiju“.

„Velké agentury zaměřující se na predikce dění na trzích vydávají takzvané reporty sentimentu, které ukazují, v jaké náladě momentálně zákazníci jsou. A nostalgie v nich obrovsky narůstá,“ potvrzuje Pavlína Louženská, která se zabývá předvídáním a zachytáváním trendů. Dnešní dvacátníci vzpomínají hlavně na svět před masovým rozvojem sociálních sítí, nebo dokonce před internetem. Vědí, že si ho idealizují, ale přiznávají, že je to jednodušší a příjemnější než myslet na nejistou budoucnost.

Ztracený ráj

Mladí pravděpodobně nejsou jediní, kdo cítí nostalgii po analogovém světě, ale z výzkumů se zdá, že negativní účinky digitálních technologií, s nimiž jsou pevně propojeni, prožívají silněji než starší generace. Z nové studie britské společnosti British Standards Institution vyplynulo, že by mládí prožila raději bez internetu skoro polovina lidí ve věku 16–21 let.

Také podle britské společnosti GWI, zaměřené na průzkum spotřebitelského chování, je generace Z, co se týče technologií, nejnostalgičtější ze všech: 60 procent z nich by se chtělo vrátit do doby před rozvojem sociálních sítí. Část z nich se tak pravidelně vydává do říše denního snění, kde si takový svět představují.