Může být slon domácí zvíře? Jsou barvy skutečné? A má přednost morálka před zákony?

Deváťáci z pražské Základní školy Rakovského se shromáždili v zadní části třídy. Uspořádání skupiny teenagerů může vypadat nahodile, každý z nich si však své místo pečlivě zvolil podle předem domluvených pravidel. Dan v tmavé mikině s kapucí stojí až na kraji. „Zákony jsou jasně dané a myslím, že bychom se podle nich měli řídit,“ vysvětluje svůj postoj, který vyjádřil tím, že se na pomyslné škále postavil zcela vlevo.

Napravo je plněji. Tam se postavili jeho spolužáci, kteří si myslí, že větší váhu než zákony by měla mít morálka. A jeden z nich hned Danovi oponuje: „Kdyby ti někdo zavraždil blízkého, na chvíli si šel sednout a pak dál žil svůj život, tak bys podle mě změnil názor.“ Diskuse pokračuje ve věcném duchu, žádné překřikování nebo zesměšňování. Žáci společně přemýšlejí nad případy, kdy vrazi uniknou trestu pro nedostatek důkazů, nebo nad přiměřeností obrany. 

Jsme na hodině zeměpisu, tady v 9. C má dnes ovšem na poměry českého školství nezvyklý průběh. Třídní učitel Martin Holý před časem absolvoval kurz Filozofie pro děti, který pořádá Člověk v tísni s cílem naučit žáky aktivně přemýšlet, tříbit si argumenty a debatovat. Metoda se dá využít v řadě předmětů a Holého třída ji nedávno trénovala v dějepise během hodiny věnované holocaustu. Deváťáci společně přemýšleli, jak se dozorci v koncentračních táborech mohli chovat tak krutě.