Tentokrát mu to řeknu. Jak se do sebe v Praze zaklesli Fiala s Ficem
Rekonstrukce toho, co předcházelo a jak probíhalo bouřlivé jednání čtyř premiérů Visegradu
Slovenský premiér Robert Fico západním diplomatům akreditovaným v Praze rozhodně umí přidělat práci. Nejnověji se mu to povedlo hned dvakrát za sebou: o víkendu a pak v pondělí. Ke druhému výročí ruské agrese na Ukrajině nejprve vystoupil s vyjádřením, které bylo i na něj vůči Moskvě nezvykle servilní, když řekl, že Vladimirem Putinem rozpoutaná válka „začala běsněním ukrajinských neonacistů“. A následně pak šokoval tvrzením, že některé západní státy chtějí vyslat své vojáky na Ukrajinu, a on tuto situaci jede řešit na „bojovou poradu“ do Paříže, kde se proti tomu rozhodně postaví. Jinak totiž hrozí „výrazná eskalace napětí“. Zároveň jedním dechem vytknul svým západním partnerům včetně Česka, že jejich dosavadní vojenská pomoc Ukrajině kolosálně selhala.
Právě v reakci na to začaly spolupracovníkům premiéra Petra Fialy vyzvánět telefony od řady evropských velvyslanců působících v Česku s jedinou otázkou: Bude se skutečně v Praze konat schůzka premiérů zemí V4, když se jí účastní i Fico? Západní vlády zajímalo, jestli jeho vystoupení není pro českého premiéra už natolik za hranou, že by se vůči němu vymezil zrušením akce, kterou původně ani nechtěl svolávat. Fiala se mezi svými blízkými nechal slyšet, že teď už je pozdě cokoli měnit, ale tentokrát dá poprvé veřejně najevo, co si o Ficovi myslí. Jak se summit horko těžko domlouval, co na něm zaznělo a jak vypadá budoucnost uskupení, v němž se rozcházejí názory na zásadní otázky? Odpovědi hledá následující rekonstrukce.
Urobte V4
Zda má V4, která byla založena na začátku devadesátých let jako platforma pro regionální spolupráci mezi Českem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem, ještě smysl, se přetřásá již delší dobu. Hlasy, které tvrdí, že nikoli, zesílily poté, co Maďarsko začalo v EU blokovat pomoc Ukrajině, a pak ještě přidaly na intenzitě poté, když loni na Slovensku vyhrál volby právě Robert Fico, který razí obdobnou politiku. V4 je tak ohledně tohoto zásadního tématu rozdělená: Česko a Polsko naopak opakovaně tvrdě kritizují Moskvu a Ukrajině posílají zbraně.
Když loni v červenci Česko posedmé převzalo předsednictví V4 od Slovenska, Fico ještě v bratislavském premiérském paláci neseděl. Vládl úřednický kabinet Ľudovíta Ódora, jehož rozlučkový summit – jak popisují diplomaté – „nebyl o ničem“. Orbán už dávno stál na straně Vladimira Putina, další země měly opačný názor a každý už tušil, že i situace na Slovensku se může brzy změnit ve „prospěch Moskvy“. Zúčastnění přitom nechtěli svými prohlášeními do vnitropolitického dění v Bratislavě zasahovat, a summit proto probíhal v ryze formální atmosféře.
Premiér Fiala, tvrdí lidé v jeho okolí, nikdy nepovažoval formát V4 za kdovíjak zvlášť důležitý. Na rozdíl například od Andreje Babiše, který v minulosti co chvíli svolával summit V4 na různá témata. Český předseda vlády navíc ve svém okolí označoval maďarského premiéra Orbána za autokrata – Respekt byl ostatně přítomen setkání, kde Fiala tento termín rovněž použil. Pokud možno se tak vyhýbá akcím, kde by se s ním musel scházet.
Proto se prý Fiala od loňského léta nijak nehrnul do pořádání českého summitu V4 a hledal si k tomu různé „výmluvy“. Nejdříve Praha čekala na výsledek slovenských voleb, později na to, až z dalších voleb v Polsku konečně vzejde nová vláda Donalda Tuska (k tomu došlo v druhé půlce prosince). Robert Fico po svém zvolení naopak viděl ve společné akci V4 možnost, jak by mohl v rámci setkání skupiny demonstrovat své spojenectví s Orbánem. Proto, jak tvrdí diplomatické zdroje Respektu, začal již před několika měsíci na Fialu naléhat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu