Davy táhnou na hlavní město. Chomsky a Trump bojují o Brazílii
 
Brazil's President Jair Bolsonaro coughs during a ceremony to announce measures by Caixa Economica…
Jair Bolsonaro • Autor: REUTERS

Brazílie, dvousetmiliónová země řízením osudu pověřená „správou“ amazonského pralesa, se proměňuje v zástupné bojiště. V těchto hodinách můžete být v médiích pravděpodobně svědky deseti- či stotisícových davů v ulicích hlavního města Brasilia a metropole Sao Paolo. Jedná se o příznivce stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara „oslavující“ Den nezávislosti, který prezident využil jako příležitost k mobilizaci svých skalních příznivců.

Nemobilizují však pouze brazilští „bolsonarovci“. Do země vyrazil syn bývalého amerického prezidenta Trumpa, Donald Trump Jr., a přednesl před prezidentovými politickými souputníky burcující řeč, jejímž obsahem byl v podstatě vzkaz, že je potřeba nepřipustit, aby se v Brazílii opakovalo to, co se vloni na podzim odehrálo ve Spojených státech – tedy porážka pravicového populisty (Trump Jr. to samozřejmě nazývá volebním podvodem).

Reklama
Reklama

Na opačné straně barikády se pak houfují levicoví intelektuálové a politici v čele se jmény jako Noam Chomsky, bývalý španělský premiér José Zapatero či bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis, kteří podepsali společný dopis, v němž varují před stále se opakujícími a stále provokativnějšími gesty brazilského prezidenta Bolsonara nasměrovanými proti brazilské ústavě a demokracii.

Korupce a možná ještě hůř

Obecně opozice trne obavami, že se chystané masové demonstrace vymknou kontrole a zvrhnou v násilnosti, což je přesně to, o co Bolsonarovi může jít. Prezident by v takovém případě dost možná byl „nucen“ povolat armádu – a ta by byla „nucena“ zavést vzhledem k okolnostem naneurčito vládu pevné ruky. Vzduchem krouží termín „autogolpe“, tedy vlastně státní převrat zorganizovaný samotným vládcem země.

Proč by k něčemu takovému mělo dojít? Jednoduché počty. Jair Bolsonaro má zhruba rok do opakovaných prezidentských voleb. Průzkumy veřejného mínění mu nevěští nic dobrého, podpora spadla pod 30 procent a zdá se, že lidé, kteří ho volit nechtějí, jsou ve svých postojích hodně zatvrzelí. Pro Bolsonarův tábor je pak obzvlášť těžké skousnout skutečnost, že v průzkumech naopak již dlouhé měsíce jednoznačně vede bývalý prezident a předák dřevní levice Inácio Lula. Ano, ten pětasedmdesátiletý Lula, který zemi vládnul dvě ekonomicky úspěšná volební období (2003–2010), nicméně byl v roce 2017 odsouzen za korupci a praní peněz do vězení, z něhož byl po 518 dnech pro procedurální nedostatky a zaujatost soudu zase propuštěn s anulovaným rozsudkem a obnovenými politickými právy.

https://www.youtube.com/watch?v=Sj16Q9S55RA

Ten Lula, který byl během Bolsonarova tažení do prezidentského paláce líčen právě jako ztělesnění korupcí a komunismem prolezlého zla, od nějž je potřeba ráznou a možná kapánek neortodoxní vládou zemi očistit. Ten Lula, který teď sice ještě oficiálně neohlásil prezidentskou kandidaturu, ale nechává se slyšet, že si připadá hodně jako Joe Biden.

Nejde však jenom o politiku či snad vize budoucnosti. Života za mřížemi se dost možná musí obávat také sám Bolsonaro. Spolu se svými politicky aktivními syny je teď sám podezřelý z korupce a možná ještě hůř. Zemí kolují neblahé náznaky o propojení rodiny Bolsonarů s paramilitantními kruhy v Riu de Janiero, které sestávají většinou z bývalých policistů a dalších příslušníků pořádkových jednotek, které bojují na vlastní pěst proti drogovým mafiím v chudinských čtvrtích, ale dávno se proměnily v brutální ultrapravicové mafie, taktéž zapletené do drogových obchodů. Existují dokonce nepřímé důkazů, podle nichž by členové Bolsonarova klanu mohli být zapleteni do vraždy městské zastupitelky Ria de Janeiro Marielle Franco, kritické právě k počínání policie v chudinských favelách.

Tak či onak, prezidentování Jaira Bolsonara neprovázejí slibované úspěchy.  Ekonomiku Brazílie se rozhodně nepodařilo restartovat ani hlubinně reformovat. Bolsonaro se po jistou dobu těšil zvýšené podpoře brazilských chudých, když v průběhu pandemie velkoryse rozšířil přímou státní finanční pomoc. Ta už ale skončila a podpora nejchudších se rozplynula spolu s ní.

Ekonomické reformy zůstaly spíše na papíře, přičemž právě ony byly pro rozsáhlejší podporu prezidenta velmi důležité. Bolsonaro byl od počátku bizarním populistickým kandidátem obklopeným tvrdým jádrem skutečně oddaných voličů, navíc ale v prezidentských volbách dostal jaksi na zkoušku důvěru také od umírněnější střední třídy, jíž lákaly právě ekonomické sliby a touha po pořádku.

Další analogie s Trumpem

To není v Brazílii fráze: jedná se o divokou zemi sužovanou násilnou kriminalitou, jakou si ve střední Evropě neumíme představit (v Brazílii připadlo v roce 2019 30 vražd na 100 tisíc obyvatel, zatímco v České republice v tomtéž roce 0,9 - tedy více než třicetkrát méně).

Zločinnost během pandemie ještě stoupla, ekonomika stagnuje, pandemii provázelo zcela absurdní chování prezidenta, který v podstatě bojoval s guvernéry a dalšími složkami státní správy, kteří se snažili děsivou situaci zvládnout prostředky jinde obvyklými. Ne každý se v Brazílii smál, když prezident varoval před očkováním s tím, že se v důsledku vakcíny nechce „proměnit v krokodýla“. Podobně, jen méně vyšinutě zvládnutá pandemie připravila o křeslo i Donalda Trumpa.

Bolsonaro receives military parade amid strong opposition criticism
Vojenská přehlídka v Brasílii, srpen 2021 • Autor: Profimedia

Bolsonaro teď v každém případě činí nejrůznější gesta. V létě uspořádal bezprecedentní vojenskou přehlídku v centru Brasílie, během níž tanky v jednu chvíli obklíčily sídla všech třech mocenských center, tedy prezidentský palác, Kongres a nejvyšší soud. Něco podobného Brazílie nepamatuje od ukončení vojenské diktatury v roce 1985. Současný prezident, bývalý voják a velký armádní sympatizant se k tomuto kroku uchýlil před hlasováním Kongresu o jím navrhované volební reformě, jež by znemožnila hlasování s pomocí elektronických hlasovacích terminálů.

Přesto prohrál, a tím se ocitáme opět u analogie s Donaldem Trumpem, jehož tým byl nedávno odsouzen k obrovským pokutám za šíření nesmyslů o zfalšování loňských voleb právě prostřednictvím takových, údajně záměrně chybně naprogramovaných terminálů. Ochabující brazilský prezident tak rychle sklouzává do role muže bránícímu rozsáhlému „levicovému“ spiknutí.

Chystané demonstrace jsou velkou manifestací síly, které bolsonarovcům ještě zbyla. Není jí málo, třetina země – a z velké části se jedná o skutečně hluboce přesvědčený a oddaný dav, jehož část vzpomíná nostalgicky na časy diktatury, kdy byl podle jejich vyprávění v zemi pořádek. Volání po armádním převratu není v táboře prezidentových stoupenců nic nového, výzvy k němu visí na plotech už léta. Brazílie se sune ke střetu, který může být hodně ošklivý.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1728

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte