FILE PHOTO: Commercial vessels including vessels which are part of Black Sea grain deal wait to…
Lodě s obilím v Černém moři • Autor: REUTERS

Na jedné důležité věci se Rusko a Ukrajina umějí dohodnout. Vyjednavači z obou zemí ve čtvrtek prodloužili platnost dohody, která umožňuje vývoz ukrajinské sklizně z Oděsy a několika dalších černomořských přístavů. K dohodě došlo v Istanbulu a Turecko zůstává spolu s OSN jejím garantem. Uchování obchodu s ukrajinským obilím je pro prioritou tureckého prezidenta Recepa Erdogana, protože potraviny v Turecku meziročně zdražily o 93 procent. Případný konec obilné dohody by ceny dál šponoval vzhůru, přičemž právě ekonomická krize je Erdoganovou Achillovou patou před volbami plánovanými na příští rok. Vladimir Putin přitom má důvod k tomu, aby tureckému kolegovi vyhověl. Ankara se nepřidala k západním sankcím a proudí tudy do Ruska spousta jinak nedostatkového zboží.

V jiné, nezávisle vyjednané dohodě pak OSN zařídila africký export ruských hnojiv, jejichž dodávky se zasekly v evropských přístavech. Na ruská hnojiva (ani na potraviny) se západní sankce nevztahují: země je hlavním světovým vývozce a sankce by měly hrozivý dopad na obyvatele chudých zemí. Přesto se po začátku ruské invaze obchod zkomplikoval kvůli mezinárodním sankcím na ruské banky nebo malé ochotě velkých pojišťoven chránit lodě plující z ruských přístavů či pod ruskou vlajkou. Podle deníku Financial Times nyní OSN ve spolupráci se Spojenými státy, Evropskou unií a Velkou Británií vytváří systém licencí, které soukromým firmám usnadní obchod s ruskými hnojivy a jídlem. Zároveň probíhá jednání o otevření koridoru na vývoz amoniaku, jehož sloučeniny patří k nejpoužívanějších hnojivům, z Ruska skrze Ukrajinu do světa.

Reklama
Reklama

Obilná dohoda byla podepsána v červenci a v následujících měsících Ukrajina vyvezla jedenáct milionů tun zemědělských plodin. To byl obrovský nárůst ve srovnání s prvními měsíci války, kdy byly Oděsa a další přístavy blokovány ruskými vojenskými loděmi i minami, které Ukrajina rozmístila na obranu před ruským vyloděním. Podle dat Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI) ale vývoz i po podepsání dohody tvořil jen 50 procent exportu v mírových časech.

https://www.youtube.com/watch?v=mSDDQeiUj7U

Rusko od léta často kritizovalo, že dohoda nepomáhá chudým zemím, protože ukrajinské plodiny nejčastěji proudí do Evropy. Statistiky ukazují, že hlavními odběrateli byly – v tomto pořadí – Španělsko, Turecko, Itálie, Čína a Nizozemsko. Studie IFPRI to vysvětluje tím, že vzhledem k ročnímu období se na jaře v ukrajinských silech nashromáždila hlavně sklizeň kukuřice, která je potravou evropských hospodářských zvířat. Po podepsání dohody se tato ucpaná obchodní tepna uvolnila a vývoz kukuřice rychle stoupl. Podíl nejchudších států mezi zákazníky Ukrajiny však zůstal stejný jako před válkou a 150 tisíc tun pšenice vyvezl Světový potravinový program (WFP) přímo do Afghánistánu, Jemenu, Somálska nebo Etiopie.

Především ale platí, že smyslem obilné dohody podle OSN není posílání ukrajinského zrna přímo do chudých zemí, nýbrž zvýšení globální nabídky komodit – a následně snížení jejich ceny na světových trzích. Jádrem nynější potravinové krize totiž není nedostatek jídla ve světě, který by vedl k hladomorům, problémem jsou příliš vysoké ceny, které ruinují chudé obyvatele afrických a asijských zemí. 

V této souvislosti je třeba dodat, že v mnoha rozvojových zemích není pšenice základem stravy - když stouply ceny obilných výrobků, místní obyvatelé začali více konzumovat jiné, lokálně pěstované plodiny. Djimé Adoum, agronom a bývalý ministr zemědělství sahelského Čadu, předminulý týden Respektu v rozhovoru řekl, že současná krize je pro Afriku také značnou příležitostí: impulzem k větším investicím do dlouho zanedbávaného zemědělství.

Dohoda každopádně v červenci zabrala. Ceny potravin na světových trzích se vrátily na úroveň před únorovým začátkem války. Ovšem i tato úroveň je v historickém srovnání nebývale vysoká, o 50 procent vyšší než na začátku pandemie v lednu 2020. Počet hladovějících ve světě stoupal již před ruským vpádem na Ukrajinu a dále roste: podle nových dat WFP počet lidí ohrožených hladem rostl ze zhruba 130 milionů v roce 2019 na zhruba 280 milionů počátkem roku 2022 až poté na nynějších 345 milionů.

22_dohoda o vyvozu_profimedia
Nakládka obilí, Rostov na Donu – ilustrační foto • Autor: Profimedia

Válka na Ukrajině se přidala ke starším příčinám nárůstu hladovění. Jde o ekonomické důsledky pandemie včetně přerušení dodavatelských řetězců a zdražení hnojiv, klimatickou krizi, která na mnoha místech planety poškodila úrodu, a dlouhotrvající i nové války, zvláště v Etiopii, Somálsku, Jemenu a Afghánistánu. Dále jsou tu rostoucí náklady na pomoc potřebným – měsíční náklady WFP, hlavního zdroje potravinové pomoci ve světě, jsou kvůli vyšším cenám energií a jídla o 44 procent vyšší než před pandemií.

Tato agentura OSN už proto v mnoha zemích musela zmenšit balíčky s potravinovou pomocí. „Bereme hladovým, abychom nakrmili hladovějící,“ píše WFP na svém webu. Současně se rozbíhá masivní mezinárodní pomoc státům, kterým kvůli cenám za dovoz potravin hrozí bankrot. Světová banka půjčila 150 milionů dolarů na nákup potravin Libanonu a oznámila nouzové balíky pomoci pro Egypt a Tunisko. Mezinárodní měnový fond zřídil speciální fond na pomoc s „potravinovými šoky“. Jako první počátkem října dostalo finanční injekci africké Malawi.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1667

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte