Ani největší daňová reforma za posledních 100 let není dokonalá
 
Daňové ráje
Daňové ráje; ilustrační foto • Autor: Shutterstock

Česko a více než 100 dalších zemí světa se začátkem října za podpory OECD a G20 domluvilo na novém systému zdanění zisků nadnárodních korporací. Pro největší firmy tak bude existovat záplata na dnešní děravý systém v podobě minimální daně ve výši 15 procent. Že mezinárodní vyjednávání dospělo ke kompromisní shodě většiny zemí v tak kontroverzní otázce, je samo o sobě překvapivé. A že skončí tak razantní změnou, jako je nová minimální daň, to by před skoro deseti lety na začátku této diskuze čekal málokdo.

Nově dohodnutá reforma má velký potenciál ovlivnit pozitivně celkové daňové příjmy vlád. Korporátní daň je významným zdrojem státních rozpočtů ve většině zemí světa včetně Česka. Český stát na dani z příjmů právnických osob vybral podle ministerstva financí v předkrizovém roce 2019 celkem 190 miliard korun, tedy skoro desetinu příjmů sektoru vládních institucí. Nemalou část z toho zaplatily právě nadnárodní korporace. Mezi desítkou největších plátců této daně jich bylo devět (výjimkou byl ČEZ) a dohromady zaplatily 20 miliard korun.

Reklama
Reklama

Navzdory těmto absolutně velkým částkám nadnárodní korporace často nepodléhají spravedlivému zdanění. Některé velké firmy jako například Amazon příliš korporátní daně neplatí a z akademického výzkumu víme, že v některých zemích velké firmy platí nižší efektivní daňové sazby než mnohé menší firmy.

Jedním z důvodů je přesouvání zisků do daňových rájů. Jeho velký rozsah dokumentujeme v letos dokončeném výzkumu pomocí inovativní statistické analýzy nově dostupných detailních dat v rámci projektu CORPTAX. Ukazujeme, že tyto daňové úniky se týkají zhruba třetiny všech zahraničních zisků velkých nadnárodních korporací a státy po celém světě kvůli nim přichází ročně o zhruba dvě stě miliard dolarů.

Dva pilíře

Nadnárodní korporace a jejich daňové úniky jsou jako začarovaný kruh. Největší firmám se kvůli velkému objemu ušetřených zisků nejvíc vyplatí investovat do toho, aby se placení daní vyhnuly prostřednictvím daňových rájů (výzkum). Tyto daňové úniky velikost firem dále zvětšují (výzkum). O cestu ven z tohoto kruhu se pokouší právě nově dohodnutá reforma, kterou lze považovat za největší koordinovanou změnu systému za posledních 100 let.

https://twitter.com/petr_jansky/status/1391660912935845891

Právě tehdy se začaly objevovat zárodky dodnes převládajícího systému zdanění nadnárodních korporací. Tento systém je založený na tzv. transferových cenách, které jednotlivé součásti korporací používají k transakcím mezi sebou. Graf od Rasmuse Christensena, který používáme ve výuce veřejných financí na Univerzitě Karlově, ukazuje, jak se v průběhu sta let tento systém stal postupně dominantním.

Reforma má dva pilíře. První se vztahuje jen na několik desítek největších ziskových firem, které budou nově část svého zisku danit tam, kde mají tržby. Tento první pilíř je motivován především spravedlivějším zdaněním velkých digitálních firem.

Bezprostředně důležitější je ale druhý pilíř. Jeho podstatou je nová minimální daň pro nadnárodní korporace ve výši 15 procent. Plán je takový, že po schválení jednotlivými národními parlamenty začne toto minimum platit napříč světem od roku 2023. Žádná korporace by poté neměla v žádné zemi platit menší efektivní daňovou sazbu – a tedy procento daní ze zisku – než 15 procent. Slůvko efektivní je v tomto kontextu důležité: daňová sazba se počítá jako podíl skutečně zaplacených daní na zisku a u většiny firem je (například kvůli odpočitatelným položkám) nižší než nominální sazba zapsaná v zákoně (viz náš nedávný článek). Je správné, že reforma pracuje s efektivní daňovou sazbou, která odpovídá reálnému světu z pohledu firem i vlád.

Patnáctiprocentní daň by měla platit i v zemích, jako jsou Kajmanské ostrovy nebo Britské Panenské ostrovy, kde je dnes korporátní daň nulová. Tyto dva z největších daňových rájů jsou mezi signatáři reformy i kvůli tomu, že na ně byl vyvíjen tlak od ostatních zemí. A také kvůli tomu, že reforma obsahuje pojistky proti rájům, které by se chtěly vzepřít - aby je i tak neměly nadnárodní společnosti motivaci využívat.

Jedním z důsledků bude, že nadnárodní korporace budou v průměru platit vyšší daně. Daňové ráje se stanou pro firmy méně atraktivní - a tyto země budou muset změnit nejméně část svého ekonomického modelu. Zároveň jsou daňové ráje dlouhodobě - i díky nedávným Pandora Papers - pod tlakem omezit diskrétnost vůči těm, kdo si v nich chtějí své jmění ukrýt. Není tedy jasné, jaký jejich model do budoucna bude.

Paradoxní snížení

Většina zemí světa, které nejsou daňovými ráji (včetně Česka), by měla tuto reformu pocítit zvýšením daňových příjmů od velkých nadnárodních korporací. Vlády těchto zemí se budou moci rozhodnout, zda díky těmto dodatečným příjmům zvýší výdaje, sníží ostatní zdanění nebo sníží zadlužení. Podobné rozhodování jistě přivítá i budoucí česká vláda vzhledem k nedobrému současnému stavu veřejných financí, i když nejdřív lze dodatečné příjmy očekávat kolem roku 2023 a nejspíše půjde jen o řád jednotek, případně nízkých desítek miliard korun ročně. V návaznosti na reformu je pravděpodobné, že nadnárodní korporace jako Google, Apple nebo Facebook budou přesouvat méně zisků ze zemí jako Česko do daňových rájů a tyto menší daňové úniky se projeví na vyšších ziscích i daních zaplacených v Česku.

www

Pozn. Odhady pro nadnárodní společnosti na základě výzkumu Garcia-Bernardo a Janský (2021). Na vertikální ose je efektivní daňová sazba (daně vydělené ziskem), na horizontální ose je ziskovost (zisk vydělený počtem zaměstnanců). Velikost bubliny odpovídá množství přesunutých zisků.

Na očekávané zvýšení daňových příjmů má přitom vliv i to, že dodanění do 15 procent bude v případě potřeby provádět prioritně vláda země, v které má korporace hlavní sídlo. Česko, stejně jako většina ostatních zemí včetně těch nejchudších, přitom příliš vlastních nadnárodních korporací nemá, a bude tak ze schválené reformy těžit méně než bohaté a velké země, jako jsou například Spojené státy americké.

Některé velké firmy většinově vlastněné českými občany mají hlavní sídla v zahraničí, například v Nizozemí nebo na Kypru, a tyto firmy by tak mohly do nového minima dodaňovat tamní daňové úřady, ne ty české. S cílem učinit zdanění spravedlivější jsme s kolegy představili alternativní návrh reformy, kdy by možnost dodaňovat do minimální sazby měla země, kde probíhá ekonomická aktivita. Kdyby byl přijat, mohlo by Česko i většina ostatních zemí z této reformy očekávat vyšší daňové příjmy.

Schválená reforma není bezchybné řešení z pohledu ekonoma, je odrazem politického kompromisu a nátlaku silnějších zemí na ty slabší, mezi které tentokrát patřily daňové ráje. Až další roky ukážou, jestli domluvená reforma ještě někde nezaškobrtne, například při schvalování v některé z významných zemí – např. v americkém Kongresu. Naopak v Česku by parlamentní schvalování v případě udržení shody všech členů EU neměl být problém, navíc by se téma daňových rájů mohlo stát důležitější pro případnou budoucí vládu dvou koalic, ale třeba i pro blížící se české předsednictví EU.

I když reforma bude schválena všemi zeměmi, je otázka, jak bude nový systém fungovat v praxi - mnohé právní, ekonomické i další technické otazníky zůstávají. Každopádně již dnes víme, že ani největší změna za 100 let nebude znamenat úplný konec daňových úniků nadnárodních korporací. A poněkud paradoxně může schválení minimální sazby vést k dalšímu snižování korporátních sazeb v mnohých zemích právě k 15 procentům.

Autor je ekonom se specializací na problematiku podnikových daní a daňových rájů. Vyučuje na IES Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

https://twitter.com/pavelvond/status/1445056422983647233

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte