Mají jít strany do voleb společně, či samostatně? Nekonečná a už vlastně únavná otázka, kterou oživily slovenské volby. Liberální koalice stran Progresivní Slovensko a Spolu se těsně nedostala do parlamentu, když jí chybělo tisíc hlasů, aby překročila sedmiprocentní kvorum určené pro koalice.
Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ve středu na Twitter napsal: „Neúspěch koalice PS/Spolu ukázal, že některé věci ve volbách dopadají jinak než teoretické předpoklady. Je dost pravděpodobné, že podobně mohou dopadnout koalice i u nás, mohla tak i dopadnout námi zamýšlená v roce 2017.“
A předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na stejné síti uvedla: „Koalice PS/Spolu a strana exprezidenta Kisky ve volbách nespolupracovaly. Koalice se nedostala do NR, propadlo tím 200 tisíc hlasů. Neuspělo ani KDH a strana Za ľudí se dostala jen těsně, se slabou pozicí. Poučení pro nás. Udělám vše pro to, aby se tohle u nás nestalo.“ Kdo z nich tedy má pravdu?
Ano, ne, možná
Pravdivá odpověď je, že nikdo, jeden z nich, možná oba. Ono je to totiž jedno, protože lidé – a ještě méně politici – se příklady moc neřídí. Anebo v příkladech stejně uvidí to, co chtějí. Viz výše uvedené citáty. V jedné věci ovšem neexistují pochybnosti: šéfka TOP 09 má pravdu, že kdyby spolupracovaly všechny tři strany, jsou dnes v parlamentu. Na Slovensku je totiž kvorum stejné pro koalice dvou i tří stran. A oněch sedm procent by překročily určitě, vždyť jen kandidátka PS/Spolu získal 6,97 procenta.
Námitka Pavla Bělobrádka, že všechny dohady jsou zbytečné, je nicméně rovněž pravdivá - prostě dvoukoalice se tam nedostala a tečka. To samé klidně mohlo postihnout STAN a KDU-ČSL přede dvěma lety. Navíc v Česku musí koalice dvou stran získat dokonce 10 procent.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Konec Roberta Fica
K tomu by se zase mohlo dodat, že i slovenští voliči byli naštvaní, že se Kiskovo Za ľudí nedomluvilo na spolupráci s PS/Spolu, takže pak pro obě uskupení hlasovali méně. Stejně jako nakonec u nás méně podpořili v posledních volbách samostatnou KDU-ČSL a samostatný STAN. Kritik by pak mohl ještě připodotknout, že Kiska na tom vydělal, šel sám a do parlamentu se dostal. Těsně, ale dostal. Koaličníci zůstali přede dveřmi. Je jasno.
Na to bych však se svou zkušeností z předvolebního Slovenska namítl, že příliš mnoho příliš malých stran vzbuzuje zmatek, nejistotu, taktizování. Osobně jsem byl svědkem úvah tolika lidí, kteří původně chtěli volit PS/Spolu, že to asi raději dají Kiskovi, aby přežil, případně Maďarům, aby poprvé neskončili mimo parlament, nebo KDH, která se konečně změnila v modernější konzervativní stranu, že bylo jasné, že tu někdo má problém.
Ostatně i z osudu KDH by si mohla jeho česká obdoba – tedy KDU-ČSL – vzít příklad. Strana šla do voleb sama, získala jen 4,65 procenta, a zůstala tudíž mimo parlament.
Zázrak
Volby v roce 2017 mohly úplně klidně skončit tak, že by se TOP 09, STAN a KDU-ČSL nedostaly do sněmovny. Všechny ale skončily těsně nad potřebnou pětiprocentní hranicí. Pro představu, jak by pak vypadala česká politika, není třeba disponovat velkou fantazií.
My rozhodně nejsme v situaci, kdy by se dalo říct, že kandidovat v koalici je riziko, v Česku je pro tyto strany riskantní jakýkoli scénář. Platí to i pro ČSSD; tu ale nechme vzhledem k vládnímu angažmá stranou. Zároveň platí, že pokud se sociální demokracie dostane do příští sněmovny, měla by si do názvu dát slovo křesťanská, protože by byla důkazem, že se zázraky dějí.
Je ale také pravdou, že spojování nespojitelného nedává smysl, takže je vše třeba dobře promyslet. Na případnou spolupráci je rovněž třeba čas, aby se někde neobjevila časovaná bomba. Ale i času ubývá. Ať už se každopádně středopravicové strany rozhodnou jakkoli, neměly by vycházet ze slovenské zkušenosti, ale ani z posledních českých voleb. Ty příští přinesou nepochybně nějaké překvapení. Tak jako vždy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
