Petr Fiala
Petr Fiala • Autor: ČTK

V reakci na výsledek předčasných voleb v Itálii se česká debata rychle rozdělila na dva tábory. Jedni napsali, že se česká vládní strana paktuje s fašisty, druzí, že Bratři Itálie jsou normální pravicová partaj, a nic se tudíž neděje. Mimo terč mířily oba tábory. Dopad italských voleb na ODS by nás měl zajímat - ale z důvodu, který v české debatě nezazněl.

Nejdříve k fašismu: strana Giorgie Meloni založená před deseti lety vychází z fašistického hnutí v Itálii a hlásí se k němu - do znaku si partaj dala plamen, což je přímý odkaz na dědice odkazu Benita Mussoliniho. Krajní pravice je ale stálou součástí italské politické scény a opakovaně se podílela na moci - sama Meloni byla tři roky ministryní v jedné z vlád Silvia Berlusconiho v letech 2008–2011.

Reklama
Reklama

Navzdory tomu demokracie v Itálii nebyla v ohrožení a znalci italské scény tvrdí, že nebude ani tentokrát. Bratři Itálie se spolu s Berlusconim a Salviniho Ligou nepokusí demontovat nezávislé instituce v zemi nebo zrušit svobodu slova. Svoje přesvědčení opírají o minulé zkušenosti, kdy k tomu titíž politici nesáhli, ačkoli měli příležitost.

Pokud by se tento odhad ukázal jako mylný a italská demokracie přesto začala trpět, bude hlavně na Italech samých tomu zabránit. Z českého pohledu je podstatné, jestli v nové italské vládě získají Češi partnera, který udrží a ideálně posílí jejich bezpečnost v Evropě, nebo ne. A co nástup tvrdě nacionalistické a euroskeptické strany do čela třetího nejlidnatějšího státu EU udělá s jejich spojenci, Fialovou ODS.

Odpověď na první bod neznáme. Giorgia Meloni se po ruské invazi na Ukrajinu vpasovala do role Putinova kritika, ale v roce 2014 podpořila nelegální referendum na Rusy anektovaném Krymu. Teď stojí na straně napadeného státu. Když tento týden přijímala gratulaci k volebnímu vítězství od Volodymyra Zelenského, prohlásila, že se Ukrajina může spolehnout na italskou podporu svého boje za svobodu. Která Giorgia převáží do budoucna, bude záležet i na tom, nakolik ji do proruského kouta budou tlačit Putinovy hlásné trouby v Evropě – tedy její koaliční spojky Berlusconi a Matteo Salvini.

Odpověď na druhý bod naopak známe. Opět nejprve základní fakta. ODS spojila síly s Bratry Itálie v roce 2019, kdy vstoupili do zastřešující evropské platformy nacionalistických a euroskeptických stran Evropští konzervativci a reformisté, ECR. Kdysi ji založili expředseda ODS Mirek Topolánek s bývalým lídrem toryů Davidem Cameronem, když ještě byla Británie členem EU. V europarlamentu mají Bratři Itálie osm europoslanců, ODS má v 62členné frakci čtyři. Dominuje jí polská PiS se 24 poslanci.

Elezioni, Giorgia Meloni a Torino
Tradiční rodina je ohrožena. (Giorgia Meloni) • Autor: LaPresse / ddp USA / Profimedia

Vítězstvím Bratrů Itálie ve volbách se na půdě EP nic nemění, alespoň prozatím. Mění se ale dynamika v Radě EU, kde jsou zastoupeny jednotlivé vlády. ODS tu neměla příliš ideových souputníků. Po rozpadu visegrádské aliance kvůli Orbánově sázce na Putina jí zůstala v zásadě jen PiS.

Od zářijových voleb ve Švédsku - nová vláda se bude opírat o krajně pravicové Švédské demokraty, členy ECR - a teď i v šedesátimilionové Itálii to však neplatí. Pokud by se spojily Itálie, Polsko, Švédsko, Česko a Maďarsko, stačí jim sehnat ještě jednu středně velkou zemi navíc a vytvoří blokační menšinu – tedy zastaví jakýkoli návrh v EU, kde se nevyžaduje jednomyslnost, což se týká 80 procent. Blokační menšina se definuje jako nejméně pět států zastupujících 35 procent populace EU, tedy okolo 155 milionů lidí.

Nejde navíc samozřejmě jen o počty. Mění se i atmosféra v Radě, protože jinak se jedná v izolaci a jinak při vědomí silných spojenců. Budou toho dané země využívat? Ve vztahu k EU je Giorgia Meloni na stejné vlně jako většina v ODS: ne prohlubování integrace, ne posilování společných institucí, ne zrušení práva veta - rozsáhlý článek na serveru Politico o Meloni měl vypovídající titulek Veni, vidi, veto. Europoslanci Bratrů Itálie hlasovali proti kritické rezoluci na adresu Orbánova drancování právního státu (stejně jako ODS), kritizují migrační kvóty, zelenou politiku, rozšiřování práv žen. Jediný podstatný rozdíl mezi oběma partajemi je, že Italové platí eurem a Meloni na tom nechce nic měnit.

České předsednictví a nečekaná role pro Petra Fialu být v čele Evropy na pozadí brutální ruské války otevřely pro ODS příležitost zbavit se klišé („evropská integrace selhala”) i předsudků („Brusel hraje proti členským státům”) a najít ve vztahu k EU racionálnější a informované těžiště. Mohli jsme zjistit, jestli „nová ODS“ odpovídá Fialovi roku 2022, který apeluje na evropskou jednotu a společný postup, nebo Fialovi z předchozích postklausovských let, kdy tvrdil, že „neexistuje nic jako evropský zájem; jsou jen ty národní“.

Tenhle proces se teď zbrzdil, ne-li zastavil. Za šedesátimilionová italská záda se ODS pohodlně schová a nic ji nebude nutit ke změně. Europoslanec Jan Zahradil měl z italských voleb oprávněně radost, pro něj je to dobrá zpráva. Už méně pro liberálnější a evropštější voliče ODS i pro stranu samu, pokud chce oslovit víc lidí než svoje tvrdé jádro.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Kateřina Šafaříková

redaktorka, Fokus

safarikova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1254

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte