Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Budou se za Fialy stavět dálnice rychleji? Ano, ale i díky Babišovi

Programové prohlášení vlády v kapitole Doprava se veze na vlně, kterou vyvolal už předchozí kabinet

Dálnice D35, červen 2021: Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) • Autor: ČTK
Dálnice D35, červen 2021: Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) • Autor: ČTK

Nic se před volbami neslibuje tak pěkně jako stavba dálnic. Voliči na nové dálnice slyší, tedy pokud zrovna nebydlí v místě, kde se nějaká chystá. Politici navíc mohou snadno nahlédnout do plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kde je rozpis nových dálnic až do roku 2032. Do té doby se má podle ŘSD postavit 663 km nových dálnic. Pokud se to povede, bude mít Česko základní dálniční síť hotovou tak, jak se plánovala už v prvních porevolučních letech. To znamená z Prahy do všech krajských měst, navíc do Chomutova a do Písku. Dále spojení s Německem přes Cheb, s Rakouskem na Linec a z Brna do Vídně, s Polskem kolem Krkonoš a Frýdku-Místku, na Slovensko u Zlína. A také trasa z Liberce do Hradce Králové nebo ze Zlína dolů na jih na Bratislavu.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy přitom slibuje, že během svého funkčního období do konce roku 2025 zprovozní o něco méně než třetinu uvedené délky - zhruba 200 km nových dálnic. To je v průměru padesát kilometrů na rok, zatímco za Babišovy vlády v letech 2018–2021 bylo dokončeno v průměru 28 km nových dálnic ročně. Dřív než uznale pokýváme hlavou, je však třeba vědět, že celých dvě stě kilometrů, jež nyní Fiala slibuje, začala připravovat a zčásti už i stavět Babišova vláda.

Letos by se tak měl dokončit obchvat Frýdku-Místku, který se staví v trase D48 vedoucí z D1 jižně kolem Ostravy směrem do Polska. V roce 2024 by měla být dokončena D4 mezi Příbramí a Pískem, která se staví ze soukromých peněz, tedy modelem PPP. V letech 2025 dojde k otevření jižní části D3 od Českých Budějovic na rakouskou hranici. Fakticky půjde o první dálniční spojení s Rakouskem, jehož stavba od revoluce trvala pěkných 36 let.

V období 2023–24 má dojít ke zprovoznění dalších zhruba deseti kilometrů D7 mezi Chomutovem a Prahou.  A v letech 2023–25 slibují silničáři prodloužit D55 vedoucí od Zlína podél slovenské hranice na jih k Břeclavi. Na trase D35 z Hradce Králové do Olomouce, kterou Fialova vláda označila jako prioritní, dokončí stavaři do roku 2025 zřejmě jen jeden úsek  - patnáct kilometrů z Časů do Ostrova. Zbytek této důležité dálnice má být dokončen až v letech 2026–28.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Pokud to převedeme na kilometry nových dálničních úseků, tak v roce 2022 má být zprovozněno 25 km, v roce 2023 má jít o 40 km, v roce 2024 se otevře nejvíc - 79 km - a v roce 2025 se chystá 41 km. Jde o plán, který ovšem - jak už máme z minulosti vyzkoušené - nemusí vyjít. Na některých z těchto staveb se již pracuje (trasa D3 u Českých Budějovic nebo část D35 za Opatovicemi), někde se zatím jen čeká na vydání stavebního povolení (například D3 před rakouskou hranicí, D6 u Hořoviček).

Pokud by vláda chtěla přípravné řízení urychlit, nejnadějnější jsou samozřejmě v tomto ohledu trasy plánované na rok 2026, kdy se má podle harmonogramu ŘSD dokončit rekordních 130 km nových dálnic. Jde například o 13 km na D35 směrem k Olomouci, 19 km na D35 mezi Libercem a Hradcem Králové, 21 km na D11 mezi Trutnovem a polskou hranicí nebo 17 km na D7 mezi Prahou a Chomutovem. Podle dosavadních zkušeností je ale nepravděpodobné, že se to vládě výrazněji povede, ani když bude ministr dopravy Martin Kupka - jak poněkud nejapně slibuje - docházet na všechny důležité porady, kde se nové dálnice řeší.

Dokončení dálnic by zřejmě urychlilo personální posílení ŘSD a úřadů, kde se řeší důležitá administrativa, například vyřizování občanských odporů. Vláda ale chce spíš šetřit a úředníky propouštět, o najímání nových se nemluví. Pomohlo by také rychlejší vykupování pozemků za vyšší ceny. Vlády se však dlouhodobě snaží zabránit licitování a změnu spíš nelze očekávat ani tady. Samotné stavařské práce probíhají poměrně rychle.

Během vládnutí Babišova kabinetu se příprava dálničních staveb oproti minulosti přece jen zrychlila. ŘSD například přestala na některých důležitých úsecích bojovat proti občanským spolkům, které stavby blokují, a uzavírá s nimi kompromisní dohody. Díky dobře zvládnutým soutěžím se také povedlo výrazně snížit cenu dálničních staveb - řádově o stovky milionů korun za kilometr. Tím se dá z rozpočtu postavit víc.

Přesto se dokončení základní dálniční sítě spíš posouvá, než že by se zkracovalo. Úřední průtahy, chyby v komunikaci s občany a stále větší profesionalita občanských spolků termíny pro vydávání územního řízení a stavebního povolení natahují. Středočeská část D3, kde se velmi dlouho řešila trasa a kde panuje velký odpor místních spolků, má být hotová až v roce 2029. Dokončení dálnice z Prahy do Karlových Varů a dál je plánované na rok 2028. D35 z Liberce do Olomouce rovněž na rok 2028. Kruciální okruh Prahy má v plánech ŘSD jako dokončení uveden rok 2030 a nejzazším termínem se zatím pyšní D49 propojující D1 a slovenskou hranici směrem na Púchov. Tam se počítá s rokem 2032.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].