Babiš stále častěji dokazuje, že slova pro něj nic neznamenají
Jen říká, co ho zrovna napadne - anebo ještě hůř, co se mu zrovna hodí
Premiér Andrej Babiš je přesně tím, za koho ho právě chcete mít – nebo za koho chce, abyste ho měli. Jednou se prezentuje jako stoupenec Západu, Evropské unie a NATO, jindy na tyto instituce a jejich představitele tvrdě útočí.
Naposledy to potvrdil v pondělí v debatě s dalšími premiéry na Bledském strategickém fóru, kde se probírala budoucnost Evropy po brexitu a dopady koronaviru v širších souvislostech. Když se britský moderátor Nik Gowing v panelové diskusi zeptal na úroveň právního státu ve střední Evropě, vzal si Babiš slovo a prohlásil: “Nepřišel jsem sem diskutovat o V4 a právním státu. Nevím, kdo jste, ale vím, že vaše otázky jsou založené na fake news z Guardianu a Spiegelu.”
Premiér neuvedl žádný konkrétní příklad fake news, jen dotyčná média lživě onálepkoval. A nechme teď stranou i to, že o dramatické destrukci právního státu opakovaně a v konkrétní rovině mluví i Babišem nominovaná eurokomisařka Věra Jourová; nejde tedy o žádné výmysly.
Nejpodstatnější je, jak Babiš stále častěji dokazuje, že slova pro něj nic neznamenají. Že jen říká, co ho zrovna napadne - anebo ještě hůř, co se mu zrovna hodí. Tady se chtěl evidentně zalíbit maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi a spol. Což by nevadilo, kdyby nezastával funkci premiéra - tedy post, kde by slova a činy měly mít alespoň elementární konsistenci. To se však evidentně neděje, proto je stále těžší brát vážně cokoliv, co říká. A vůbec nic na tom nemění, že od Orbána získal na setkání příslib, že Češi budou moci za určitých podmínek do Maďarska přijet, i když země zpřísňuje protipandemická opatření.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
