Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Komentáře

Úniky informací jako hnůj

Kdo chce vnímat uniklé informace jako zprávu o světě spějícím do záhuby, jednoduchou myšlenkovou konstrukcí to dokáže

Zrádce, špion, nebo idealista – whistleblower? (Edward Snowden)
Zrádce, špion, nebo idealista – whistleblower? (Edward Snowden) • Autor: Globe Media / Reuters

Svět je nasycen úniky informací, které jsou příčinou žalob na stav společnosti. Zhruba tak zněla myšlenková konstrukce Václava Bělohradského pronesená v úterý na prestižní konferenci o vztahu společnosti, práva a politiky. Edward Snowden nebo Julian Assange jsou hrdinové, kteří zprostředkovali únik informací od tajných služeb či z diplomatických jednání a světu tak ukázali, jakým způsobem nás ovládají korporace a vysoká politika. Necituji profesora úplně přesně. Důsledkem úniku informaci jsou podle Bělohradského permanentní žaloby a nespokojenost se stavem světa. Jeho morálkou a spravedlností.

Manning
Bradley Manning • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Autor blogu o únicích informací něco ví. Jako novinář pracuje s uniklými informacemi už od roku 1990. A nedomnívá se, že by úniky informací byly příčinou hlubokého znepokojení a žalob na stav světa (profesora na tuto věc na konferenci upozornil). Uniklé či zveřejněné tajné informace jsou prostě jen nástrojem. Velmi silným nástrojem v rukou toho, kdo jimi operuje. Důsledkem jejich zveřejnění může být hluboká nespokojenost veřejnosti, ale také základní iniciace k nápravě věcí veřejných, někdy jejich skutečná náprava.

Zveřejněná tajná informace nemá sama o sobě smysl. Dokud se nedá do kontextu. Zveřejnění odposlechu, z něhož vyplývá blízké přátelství dvou mužů, je bezcenné do chvíle, dokud se nedozvíme, že jeden je vlivným žalobcem a druhý velmi vlivným podezřelým z úplatkářství.

Fakt, že americká tajná služba NSA odposlouchávala vlivné lidi, se dá vnímat jen z pohledu důvodu, proč se tak dělo a jaký to mělo vliv na stav společnosti. Pokud chce někdo vnímat uniklé informace jako zprávu o stavu světa, který spěje do záhuby, jednoduchou myšlenkovou konstrukcí to dokáže. Jestli někdo vnímá úniky informací jako konspirační šachovou partii, v níž se hraje o vliv a moc, může to taky tak vidět.

Zveřejnění uniklé informace má smysl především tehdy, když je to zveřejnění schopno pomoci nápravě. A co je důležité: ten, kdo informaci zveřejňuje, musí mít jasné vědomí o tom, co chce napravit a jak zveřejnění tajné informace nápravě pomůže. Když někdo používá (nebo vnímá) zveřejnění tajné informace jako „manifest nasranosti“ a odevzdaného vzteku, že svět jde do pr.ele, ve skutečnosti jej ho té pr.ele zveřejněním informací nebo způsobem jejího vnímání posílá.


Je to jako s polem. Když na něj navezete nekonečné kupy hnoje a sr…k, nic se na něm roky neurodí. Když je hnoje tak akorát a je použit v pravou chvíli, přinese pole dobrou úrodu. Stejně by se mělo zacházet s uniklými informacemi. Tak, a z autora blogu je rázem filozof.

V každém případě je vděčný Václavu Bělohradskému, že jej k úvaze vyprovokoval. Stejně jako té konferenci konané na půdě filozofické fakulty UK. Organizuje je už čtvrtým rokem předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová a stojí za to.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2548
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte