V Česku se blíží konec přírodního norování, tedy myslivecké týrání lišek. Možná

Myslivci asi nebudou smět lovit lišku obecnou v podzemních přírodních norách pomocí loveckých psů. Zákaz norování lišek by měla Sněmovna schválit podle stanoviska zemědělského výboru ve vládní novele, jež se týká zejména elektronické evidence používání přípravků na ochranu rostlin. Naopak záporně se výbor postavil k poslanecké úpravě, podle kterého by myslivecká stráž přišla o právo usmrcovat v honitbě toulavé psy a kočky.

O podobě předlohy by poslanci mohli hlasovat na schůzi, která začne příští týden.

Zákaz norování lišky zdůvodnil autor pozměňovacího návrhu David Pražák (ANO) tím, že při tomto způsobu lovu není možné zaručit rychlé usmrcení zvířete. Členové výboru se nepřiklonili k obecnému zákazu lovu norováním, který navrhla skupina opozičních poslanců Pirátů, STAN a TOP 09 kolem Pirátky Jany Patkové. Předkladatelé poukazují na to, že tento druh lovu je nehumánní a krutý, navíc díky technologickému vývoji podle nich ztrácí opodstatnění. Jejich návrh by navíc až na výjimky zakázal chov lišek v zajetí.

Záporně se výbor postavil rovněž k úpravě Marie Krškové (KDU-ČSL), podle níž by mělo být norování lišek nadále možné. "Pokud někoho motivují k zákazu norování emotivní fotografie poraněné lišky, pak je fér si připomenout i tu druhou stranu, třeba obraz kurníku po návštěvě lišky nebo osud drobné zvěře, která žije v krajině," argumentovala.

Zrušení práva myslivecké stráže k usmrcování toulavých psů a koček v honitbě zdůvodňují poslanci TOP 09 Jiří Pospíšil a Michal Zuna i značnou nemajetkovou újmou chovatelů. Své psy či kočky často pokládají za rodinné příslušníky, uvádějí autoři.

Sněmovna zřejmě schválí poslanecké návrhy změn mysliveckého zákona tak, aby odrážel zařazení jelena siky na unijní seznam invazních nepůvodních druhů. Poslanci by podle postoje zemědělského výboru navíc mohli výslovně umožnit lov prasete divokého do odchytových síťových zařízení.

Navzdory opoziční kritice Sněmovna podle stanoviska výboru schválí Pražákovu úpravu nedávno zavedeného přednostního práva pro mladé zemědělce na pacht státní půdy. Právo se má omezit jen na nepronajaté pozemky, což má podle předkladatele pozměňovacího návrhu vyloučit možnost právních sporů s dosavadními pachtýři.

Původní vládní novela vychází z unijní úpravy, která ukládá povinnost vést záznamy v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin. Sněmovní zemědělský výbor doporučil snížení administrativy, kterou zemědělci mají při získávání povolení pro využívání dronů při aplikaci postřiků na ochranu rostlin. Obecně chce také omezit rizika, že postřik zasáhne i sousední pozemky obhospodařované v režimu ekologického zemědělství.

Sněmovna patrně schválí rozšíření slevy na sociálním pojistném sezonním pracovníkům z ovocnářství a pěstování zeleniny i na pěstování chmele, okrasných rostlin a školkařských výpěstků. Naopak poslanec ODS Petr Bendl patrně neprosadí úpravu, podle níž by mohli uzavírat s brigádníky sezonní dohody o provedení práce s rozšířeným limitem až 1280 hodin ročně také někteří ekologičtí zemědělci.

čtk, tb