Státní rozpočet měl loni schodek 290,7 miliardy, oznámila Schillerová

Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun, informovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Na obranu Česko loni dalo 171,7 miliardy korun, podle Schillerové tak splnilo zákonnou povinnost dát za tímto účelem dvě procenta hrubého domácího produktu.

Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie (OZE) ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliardy korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.

Daňové příjmy se podařilo naplnit podle plánu ve všech daňových titulech. Meziročně daňové příjmy vzrostly o 8,5 procenta na 1,863 bilionu korun. Hlavním daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 413,7 miliardy korun, o 8,4 procenta víc než v roce 2024. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 12,1 procenta na 189,2 miliardy korun, inkaso spotřebních daní o 2,4 procenta na 166,7 miliardy korun.

Nejrychleji z hlavních daňových příjmů rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, na které se vybralo 221,1 miliardy korun, meziročně o 15,7 procenta víc. Na dani z neočekávaných zisků (windfall tax) stát vybral 38,4 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Schillerová ale upozornila, že většina příjmů této daně pochází od energetické společnosti ČEZ, což podle ministryně ohrožuje budoucnost firmy.

Hlavním výdajovým titulem byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 922,4 miliardy korun, meziročně o dvě procenta víc. Z toho 715,8 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Na investice stát vydal rekordních 262,4 miliardy korun. Proti předloňsku se kapitálové výdaje zvýšily o 23,5 procenta, ve srovnání s plánovaným rozpočtem byly nižší o 1,7 miliardy korun.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Schillerová také oznámila, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládala ho také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Členské státy NATO loni na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. čtk